Německo možná našlo levné a efektivní řešení nedostatečné PVO pro Evropu: dron osadilo raketou IRIS-T, brzy ho otestuje

Střely IRIS-T určené pro letadla a pozemní odpalovače se podařilo německým inženýrům umístit na opakovatelně použitelný dron a vytvořit tak nový systém.

Dron POLARIS pro střelu IRIS-T i Zdroj fotografie: POLARIS Raumflugzeuge a Diehl Defence
                   

Západní země mají nedostatečnou protivzdušnou obranu, takže se ji snaží co nejrychleji posílit o moderní systémy. Jde však o velice nákladnou záležitost, protože není snadné pokrýt celou plochu střední a západní Evropy. Konstruktéři se proto přichází s neotřelými řešeními. Redakce Armádního Zpravodaje jedno takové rozpoznává v projektu německého vzdušného odpalovacího a útočného systému AirLAS ve spojení se střelou IRIS-T.

Dron osazený moderní střelou

Vývoj unikátního systému protivzdušné obrany je projektem společností POLARIS a Diehl Defence; druhá z nich ve zprávě uvádí, že půjde o kombinaci osvědčeného a opakovaně použitelného nosičového systému a řízené střely IRIS-T, a ačkoliv nejsou podrobnosti známé, Armádní Zpravodaj se domnívá, že jde o dron vybavený střelou vzduch-vzduch IRIS-T.

Přihlaste se k našemu newsletteru a mimo jiné získáte možnost účastnit se soutěže a mít přehled o dalších nabídkách našich partnerů. Soutěž je pouze pro aktivní odběratele novinek.

Francouzská hypersonická střela ASNG4, vývoj

Americká hypersonická zbraň „Temný orel“ může být kladivem na Rusko a Čínu. V rychlosti Mach 5 bude téměř nesestřelitelná

Na sociálních sítích se objevily i renderované obrázky ukazující velmi futuristicky vypadající dron, nad nímž je umístěna jedna střela IRIS-T. Žádné informace k němu nebyly uvedeny, takže není jasné, jaký bude mít dolet, rychlost nebo nosnost. EuropeanSpaceFlight však uvádí, že jde nejspíše o pětimetrový demonstrační letoun MIRA II nebo MIRA III, ale první lety systému AirLAS jsou každopádně plánovány až na konec roku 2025.

IRIS-T dokáže prudce manévrovat

Vybavení systému střelou IRIS-T znamená, že konstruktéři chtějí použít osvědčenou zbraň. Jde o střelu vzduch-vzduch krátkého doletu s infračerveným naváděním, uvádí Wikipedia, a existují i její verze pro použití z pozemního systému. Má mít dosah 25 km a schopnost prudkého manévrování, aby což zvyšuje pravděpodobnost zasažení cíle. Určena je proti letadlům, vrtulníkům, dronům či střelám s plochou dráhou letu. Střely z pozemního systému se třeba na Ukrajině ukázaly jako mimořádně účinné, jak Armádní Zpravodaj informoval.

Radar TRML-4D pro systém IRIS-T SLM

Video: na německý IRIS-T měla stačit jedna ruská naváděná klouzavá bomba, minula ho ovšem významně

Systém AirLAS by měl být velmi flexibilní. ArmyRecognition předpokládá, že by mohl být odpalovaný z pozemních vozidel nebo statických postavení, vrtulníků a lodí. V podstatě by ho tak bylo možné umístit kdekoliv a pokrýt více systémy širokou oblast. Potom už by jenom stačilo počkat, až se dron vrátí z mise, dobít ho nebo dotankovat, osadit novou střelou, a mít ho opět připravený k použití. Zaznívají dokonce i úvahy, že by se mohl stát základem systému v budoucnu spolupracujícím s vyvíjeným letounem 6. generace FCAS.

Za jak použitelný považujete nápad dronu s IRIS-T?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články