Střely IRIS-T určené pro letadla a pozemní odpalovače se podařilo německým inženýrům umístit na opakovatelně použitelný dron a vytvořit tak nový systém.
Západní země mají nedostatečnou protivzdušnou obranu, takže se ji snaží co nejrychleji posílit o moderní systémy. Jde však o velice nákladnou záležitost, protože není snadné pokrýt celou plochu střední a západní Evropy. Konstruktéři se proto přichází s neotřelými řešeními. Redakce Armádního Zpravodaje jedno takové rozpoznává v projektu německého vzdušného odpalovacího a útočného systému AirLAS ve spojení se střelou IRIS-T.
Dron osazený moderní střelou
Vývoj unikátního systému protivzdušné obrany je projektem společností POLARIS a Diehl Defence; druhá z nich ve zprávě uvádí, že půjde o kombinaci osvědčeného a opakovaně použitelného nosičového systému a řízené střely IRIS-T, a ačkoliv nejsou podrobnosti známé, Armádní Zpravodaj se domnívá, že jde o dron vybavený střelou vzduch-vzduch IRIS-T.
Na sociálních sítích se objevily i renderované obrázky ukazující velmi futuristicky vypadající dron, nad nímž je umístěna jedna střela IRIS-T. Žádné informace k němu nebyly uvedeny, takže není jasné, jaký bude mít dolet, rychlost nebo nosnost. EuropeanSpaceFlight však uvádí, že jde nejspíše o pětimetrový demonstrační letoun MIRA II nebo MIRA III, ale první lety systému AirLAS jsou každopádně plánovány až na konec roku 2025.
IRIS-T dokáže prudce manévrovat
Vybavení systému střelou IRIS-T znamená, že konstruktéři chtějí použít osvědčenou zbraň. Jde o střelu vzduch-vzduch krátkého doletu s infračerveným naváděním, uvádí Wikipedia, a existují i její verze pro použití z pozemního systému. Má mít dosah 25 km a schopnost prudkého manévrování, aby což zvyšuje pravděpodobnost zasažení cíle. Určena je proti letadlům, vrtulníkům, dronům či střelám s plochou dráhou letu. Střely z pozemního systému se třeba na Ukrajině ukázaly jako mimořádně účinné, jak Armádní Zpravodaj informoval.
Systém AirLAS by měl být velmi flexibilní. ArmyRecognition předpokládá, že by mohl být odpalovaný z pozemních vozidel nebo statických postavení, vrtulníků a lodí. V podstatě by ho tak bylo možné umístit kdekoliv a pokrýt více systémy širokou oblast. Potom už by jenom stačilo počkat, až se dron vrátí z mise, dobít ho nebo dotankovat, osadit novou střelou, a mít ho opět připravený k použití. Zaznívají dokonce i úvahy, že by se mohl stát základem systému v budoucnu spolupracujícím s vyvíjeným letounem 6. generace FCAS.
Za jak použitelný považujete nápad dronu s IRIS-T?
