První vojenská vzducholoď La Patria: Velký úspěch trval jen krátce, pak se ztratila nad oceánem

I přes původní odmítavý postoj armáda uvítala vzducholodě s otevřenou náručí. Nefungovaly však dlouho a upadly v zapomnění.

i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
i Zdroj fotografie: Vynálezy a pokroky
Dalších 11 fotografií
Dalších 11 fotografií
                   

Od prvních vzletů nového vynálezu – teplovzdušných i plynových balónů se vzduchoplavci, přitahovala pozornost všech armád světa otázka, zda by šly vojensky využít? Až na pokusy během občanské války v USA a Prusko-Francouzské války v 18.století se ale k balonům vojenští pánové stavěli dost skepticky. Pak najednou přišly vzducholodě.




Smělý plán nechtěl zprvu nikdo financovat

Uznávaný, ale dnes již spíše zapomenutý francouzský konstruktér a vynálezce Ing. Henri Julliot, byl na přelomu 19. a 20. století významným a respektovaným teoretikem stavby vzducholodí ve Francii. Jeho nejvýznamnější práce s vlastním projektem poloztužené vzducholodi vyšly v tisku již v roce 1896. Pro realizaci tohoto plánu mu ovšem chyběly finanční zdroje, vhodný materiál a dostatečně výkonný motor.

Jeho sny o postavení své vzducholodi došly naplnění v roce 1902. Přesvědčil bratry Lebaudyovy, v jejichž cukrovaru pracoval jako hlavní inženýr, aby mu poskytli finanční krytí vývoje i stavby, včetně zabezpečení materiálu a technologií. Tak vznikla Lebaudy I, známá ale především jako La June, ( také uváděná jako Le Jaune, či La Jaune, česky Žlutá, podle barvy obalu vzducholodi). Byla to jedna z prvních poloztužených vzducholodí na světě.


iZdroj fotografie: Vynálezy a pokroky

Podnikatelé bratři Paul a Pierre (Pavel a Petr) Lebaudyové, jako majitelé cukrovaru ve francouzském Moisson, pak po jejím technickém i obchodním úspěchu rozšířili svoje podnikatelské „spektrum“ i na výrobu vzducholodí. Jako jejich hlavního konstruktéra zaměstnali právě Henriho Julliota, a přidali k němu jako technického poradce známého balónáře Ed. Surcoufa.

Vzducholodě všude přitahovaly pozornost

První tři vzducholodě v pořadí dle jmen La June, La Patria, La Republique jako první na světě sloužily v pravidelné armádní službě. Podnikly celou řadu dálkových letů a proslavily své tvůrce po celém světě. Jejich úspěch, proti předchozím pokusům jiných konstruktérů, zaručovala praktičnost konstrukčního řešení.


iZdroj fotografie: Vynálezy a pokroky

Už nešlo jen o protáhlé balóny poháněné vrtulí. Jejich vzducholodě měly tzv. polotuhou konstrukci, neboli nosné těleso balónu. Na spodní straně bylo částečně vyztužené integrovanou konstrukcí kýlu z ocelových trubek. Jeho tvar byl elipsoid se zahrocenou přídí a v jedné třetině plochý zespodu, kde k němu přiléhal vzpomínaný trubkový rám.


iZdroj fotografie: Vynálezy a pokroky

To umožnilo dosáhnout vzducholodi nejen lepší ovladatelnosti, ale získala také výrazně větší odolnost vůči poryvům větru a turbulencím. S nápadem na toto konstrukční řešení přišel již dříve německý mechanik Franz Leppich, avšak až francouzským stavitelům vzducholodí z cukrovaru se podařilo ji realizovat v použitelné a praktické podobě.

Úspěch vystřídalo další vylepšování

První pokusnou vzducholoď, obvykle nazývanou La June podle barvy obalu nosného tělesa, dokončili Julliot a Lebaudyové v listopadu 1902. Po krátkém zkušebním letu následovalo několikaměsíční vylepšování a vychytávání různých „much“, hlavně v ovladatelnosti a motorové instalaci. Takže až 8. května 1903 stroj znovu odstartoval k pokusnému letu.


iZdroj fotografie: Vynálezy a pokroky

Tentokrát podle tehdejších měřítek zvládl dlouhý přespolní let. La June, kterou pilotoval vzduchoplavec George Juchme, vyrazila z Moisson na téměř dvacet kilometrů vzdálený zámek Chateau de Rosny. Provedla řadu manévrů a navzdory poměrně silnému větru se vrátila zpět na místo startu. Tento úspěšný let s návratem proto bývá označován za vůbec první plně kontrolovaný let vzducholodi na světě.


iZdroj fotografie: Vynálezy a pokroky

La June pak byla vystavena v pařížském Průmyslovém muzeu a přitáhla pozornost veřejnosti. Následovalo dalších několik desítek úspěšných letů, při kterých často létala i nad Paříží. Na podzim 1905 ji sice při přistávání v Meudonu vítr nahnal do stromů a prakticky zničil, ale to už se „o své“ hlásila armáda. A tak Lebaudyové rozbitou vzducholoď postavili prakticky znovu a tento pokusný stroj roku 1906 prodali francouzské armádě.

Po dodání vzducholoď nesloužila dlouho

První použitelnou vzducholodí pro armádu byla La Patria. Její objednávka proběhla v únoru 1906, dokončení pak v listopadu 1906. Už 17. prosince 1906 přeletěla z Moissonu do Paříže, kde byla předána svému objednateli – francouzské armádě. Sloužila podle tehdejší vojenské doktríny u pevnostních vzduchoplaveckých oddílů. LA PATRIA měla trvalou základnu na severu Francie.


iZdroj fotografie: Vynálezy a pokroky

Na první pohled byla typická tím, že měla na zádi nosného balónu pevné, svislé i vodorovné stabilizační ocasní plochy. Řízení směru ale ještě zajišťovalo samostatné řídící kormidlo pod zádí. Pro řízení výšky letu se údajně používal balonet. Tato vzducholoď, pozitivní zkušenosti z jejího provozu a využití pak zásadně přesvědčily velení francouzské armády k vytvoření vlastních vzducholodních jednotek.


iZdroj fotografie: Vynálezy a pokroky

Vzducholoď La Patria provedla přes 30 dálkových přeletů v rámci Francie, například do Verdunu apod., ale nakonec sloužila ve francouzské armádě jen něco málo přes rok. Dne 30. listopadu 1907 nepoškozená, avšak s mlčícím motorem, přistála ve východní Francii. Posádka netušila, že v noci přijde bouře, která ji utrhne z jejího nouzového kotviště ve francouzském Souesmes-la Grande.

Navždy ztracena v bouři, našly se jen trubky

I přes úsilí více jak 200 vojáků z blízké posádky, kteří se snažili vzducholoď udržet na místě, ji bouře vyrvala z jejich rukou a přenesla přes Francii, Anglii a Irsko kamsi do Atlantiku. Tam 1. prosince 1907 zmizela, naštěstí bez posádky. Malá část z vybavení a konstrukce kýlu byla nalezena kdesi v Irsku.

Nehledě na tuto nehodu firma bratří Lebaudyů dostávala další objednávky pro armády řady zemí, a postavila spousty větších a dokonalejších strojů – nejen pro Francii, ale také pro Velkou Británii, Rusko a Rakousko-Uhersko. Z běžných majitelů cukrovaru se stali důležití armádní dodavatelé vzducholodí.


iZdroj fotografie: Vynálezy a pokroky

Před svým nešťastným zničením LA PATRIA stačila být hlavní hrdinkou jednoho z prvních filmových natáčení společností Gaummont. Film v délce cca 2 minut se k radosti milovníků technické historie zachoval. Řiditelná vzducholoď konstruktéra Henriho Julliota, LA PATRIA (označovaná i jako La Patrie nebo i Le Patrie, nebo česky Vlast), měla kuželovitou příď, jejíž tvar udržoval vnitřní balonet, a eliptickou záď, která měla již pevné ocasní plochy výškové i směrové.

La Patria byla obdivuhodná

Plášť měla z dvojité pogumované tkaniny (patrně z bavlny, ale některé prameny hovoří i o hedvábí – ponghee) a nosným plynem byl vodík. Samotná kormidla bychom našli pod zádí, ovládaná z podvěšené šestimetrové gondoly s kýlem, který chránil dvě boční vrtule hlavně při přistání před poškozením o zem.

Objem vzducholodi byl 3150 m3 (podle některých zdrojů jen 2900 či 3000 m3), délka 60 metrů, největší průměr nosného balonu byl 10,3 m. Pohon obstarával spalovací motor firmy Panhard et Levassor, známého výrobce automobilů a spalovacích motorů, a měl výkon 51 kW (60 k).


iZdroj fotografie: Vynálezy a pokroky

Poháněl přes dálkový náhon dvě dvoulisté plechové vrtule (v dobovém tisku nazývané „dvouperuťové vrtule“), umístěné po stranách gondoly. Vzducholoď v letu obsluhovala a řídila posádka o třech až šesti lidech. Při zkouškách dosáhla rychlosti 12,5 m/s, tj. 45 km/hod a dostup celých 1120 metrů.

Když zmizela v oceáně, armáda ihned objednala náhradní stroj, kterým se stala od roku 1908 vzducholoď La République o objemu 5 230 m3. Pak přišly další a další, a pan režisér Bořivoj Zeman měl od koho do svých filmů opisovat. Ale to už je jak se říká jiná historie, v níž má ale své pevné místo první prakticky použitelná vojenská vzducholoď na světě – LA PATRIA.

Zdroj: Autorský článek Ing. Ivo Pujmana, časopis Vynálezy a pokroky

Galerie

Dalších 11 fotografií
Dalších 11 fotografií
Diskuze Vstoupit do diskuze
134 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Rodiče možná 5000 korun na dítě nedostanou. Návrh je prý protiústavní
VědaŽivě.cz
„Spor o maso“ stále nemá vítěze. Když ho přestanete jíst, na vaše zdraví to bude mít značný dopad – pozitivní i negativní
JakZdravě.cz
Nenechte se dostihnout osteoporózou. Pro pevné a zdravé kosti se doporučuje konzumace těchto 3 potravin
adbz.cz
Matka dvou dětí navrhla bez projektanta rekonstrukci bytu o 40 m². Světlý interiér prostor opticky o dost zvětšil