Francie se vždy snažila být nezávislá ve výrobě bojových letounů. Její poslední produkt, Rafale, má i slušný exportní úspěch hlavně mimo Evropu.
Francie patří k zemím, které se rozhodly jít vlastní cestou vývoje moderních letounů, které vždy patřily mezi nebezpečné a ceněné. Posledním jejím počinem je Dassault Rafale schopný startovat nejen z pozemních základen, ale v upravené verzi i z letadlových lodí. Ve světě je velice oblíbený a redakce Armádního Zpravodaje by se ho odvážila na základě exportních úspěchů označit za nejúspěšnější mezi leteckými stroji Evropy.
Rafale má především exportní úspěchy
Západní evropští výrobci v současnosti produkují tři typy vyspělých letounů 4,5. generace. Kromě francouzského Rafale jde o společný projekt Velké Británie, Německa, Španělska a Itálie, tedy Eurofighter Typhoon, a švédský Saab JAS 39E Gripen. Co do počtu vyrobených kusů vede Eurofighter, ale co do exportních úspěchů je o malinko lepší francouzský Rafale. Naopak Gripen za oběma zaostává, i když v poslední době nějaké zájemce Saab našel.
Projekt letadla Rafale se začal rodit v 80. letech 20. století, kdy francouzské letectvo potřebovalo nový víceúčelový letoun 4. generace. Wikipedia uvádí, že měl být původně zaveden do výzbroje v roce 1996, ale nakonec se tak stalo až s pětiletým zpožděním způsobeným hlavně škrty po konci studené války. Od té dob se letoun účastnil několika konfliktů a zaznamenal exportní úspěchy třeba do Indie, Řecka, Egypta, ale i dalších zemí.
Rafale je dvoumotorový letoun určený pro vzdušnou převahu, pozemní útok, jaderné odstrašování, průzkum a projekci zbraní na velké vzdálenosti, popisuje ho Dassault. Byl navržen jako vysoce manévrovatelný letoun kombinující konstrukci delta křídla s tzv. kachním křídlem. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že na rozdíl třeba od ruských protějšků nemá vektorování tahu. Jeho maximální rychlost je potom Mach 1,8 a bojový dolet 1 850 km.
Rafale je umí bojovat „ve více úrovních“
Francouzský Rafale může být velice silně vyzbrojený. Má zabudovaný kanon ráže 30 mm, ale to je druhořadé. Pro boj s leteckými soupeři využívá například domácí střely MICA nebo radarem naváděnou evropskou střelu MBDA Meteor. K bombardování je pak uzpůsoben k užívání pum Mark 82, přesných pum s pomocným raketovým pohonem AASM Hammer, nebo střely s plochou dráhou letu SCALP-EG. Celková nosnost zbraní na 14 závěsnících je 9,5 tun.
Francie využívá letoun i jako nosič jaderných zbraní, konkrétně střely ASMP s doletem až 500 kilometrů a možností nést hlavici o výtěžnosti až 300 kilotun, uvádí Wikipedia. V budoucnu by měl používat i vyvíjenou hypersonickou střelu s jadernou hlavicí ASN4G. Jako letoun startující i z letadlových lodí používá Rafale také protilodní zbraně, konkrétně střely Exocet.
Jednou s předností francouzského letounu má být pak vyspělý radar typu AESA a systém elektronického boje Spectra, uvádí FlyHornet. Ovšem i přesto se dle všeho minimálně jeden Rafale podařilo sestřelit pákistánskému letectvu při střetech s Indií. Je však třeba zdůraznit, že sestřel není potvrzený, a nepřítel měl využít data moderní čínskou střelu vzduch-vzduch PL-15 neexportní verze s delším dosahem, a pomáhat si letounem AEW&C. Svou roli samozřejmě mohla hrát i špatná taktika indického letectva, a naopak skvěle zvolený postup Pákistánu.