Rumunsko už je nechce sovětské vrtulníky vidět. Nahradí je francouzské Caracal H225M, které unesou 28 výsadkářů

Rumunské letectvo provozuje vrtulníky IAR-330 Puma už desítky let. Stroje, které vznikaly za komunistického režimu v rumunských závodech IAR na základě francouzské licence Aérospatiale, dnes patří k nejstarší technice v alianci. Slovo „sovětské“ je v tomto případě spíš zkratka pro celou éru, konstrukčně jde o licenční verzi západního stroje, ale výrobní kontext, avionika i provozní filozofie zůstaly pevně ukotvené v postsocialistickém dědictví. Právě od něj se teď Rumunsko odřezává jedním z největších vrtulníkových kontraktů ve své historii.

Co přesně Rumunsko kupuje

Dvanáct kusů H225M Caracal od Airbus Helicopters. Kontrakt byl uzavřen s francouzskou vládní agenturou DGA v rámci evropského obranného nástroje SAFE, který má zrychlovat společné nákupy a zacelovat kritické mezery ve výzbroji členských států. Rumunské ministerstvo obrany (MApN) eviduje podpis akvizičních objednávek k 17. červenci 2026, Airbus obchod veřejně oznámil 7. října téhož roku.

Hodnota samotné akviziční objednávky činí přibližně 757 milionů eur, tedy zhruba 18,9 miliardy korun. Schválená celková hodnota projektu v rámci SAFE dosahuje 852 milionů eur. V ceně je zahrnut i počáteční logistický balík a výcvik personálu. Dodávky mají probíhat etapově až do roku 2030.

Proč záleží na 28 výsadkářích

Kapacita kabiny je u vojenského vrtulníku víc než jen číslo v katalogu, přímo určuje, kolik vojáků dokáže velitel vysadit jedním průletem. Airbus u H225M uvádí přepravu až 28 plně vyzbrojených vojáků, případně 31 míst včetně posádky. Pro srovnání: modernizovaná Puma HC2 v britské službě, tedy stroj ze stejné konstrukční rodiny jako rumunský IAR-330, pojme 12 plně vybavených vojáků nebo 16 cestujících a do dvou tun nákladu.

Klíčové parametry H225M Caracal:

• Motory: dva Safran Makila 2A1
• Maximální vzletová hmotnost: 11 000 kg
• Maximální rychlost: 324 km/h
• Standardní dolet: 920 km
• Podvěsná nosnost: 4 750 kg
• Přepravní kapacita: až 28 plně vyzbrojených vojáků

Oproti americkému UH-60M Black Hawk, nejrozšířenějšímu víceúčelovému vrtulníku NATO, je Caracal těžší a prostornější. Black Hawk pojme 12 vojáků, jeho maximální vzletová hmotnost dosahuje 9 979 kg a podvěsná nosnost 4 080 kg. Funkčně se H225M blíží spíše ruské rodině Mi-8/17, která plní obdobnou roli těžšího víceúčelového stroje, jenže s moderní avionikou a plnou kompatibilitou s aliančními standardy.

Víc než létající autobus

Rumunská objednávka není čistě dopravní. MApN výslovně popisuje konfiguraci schopnou útoků na pozemní cíle, průzkumu, sledování, taktického krytí a denních i nočních vzdušných výsadků. Stroje mají sloužit také pro bojové pátrání a záchranu (CSAR) a zdravotnickou evakuaci (MEDEVAC). Jde tedy o univerzální platformu, která dokáže v pondělí vysadit speciální síly, v úterý evakuovat raněné a ve středu poskytovat palebnou podporu.

Důležitý je i kontext. Rumunsko leží na východním křídle NATO, sdílí hranici s Ukrajinou a má přístup k Černému moři. Válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky, zásadně změnila bezpečnostní kalkul celého regionu. Bukurešť sice oficiálně nemluví o bezprostřední hrozbě, ale formulace o „zrychlení obranné připravenosti“ a „zacelování kritických mezer“ mluví jasně. Modernizace vrtulníkové flotily je součástí širšího balíku, v rámci SAFE má Rumunsko rozjet celkem 21 obranných projektů do konce dekády.

Česko jde podobnou cestou

Rumunsko není jedinou zemí na východním křídle, která se loučí se sovětským dědictvím ve vzduchu. Česká armáda nahrazuje bitevní vrtulníky Mi-24/35 americkým systémem H-1, dvaceti stroji ve verzích UH-1Y Venom a AH-1Z Viper. V říjnu 2025 se v Kbelích oficiálně uzavřela éra legendárních Mi-8 a nové Venomy už byly nasazeny v reálné alianční operaci v Polsku.

Přímá paralela s Caracalem ale v českém případě nedává smysl. Armáda ČR zamkla svou vrtulníkovou modernizaci do amerického ekosystému a buduje servisní a výcvikové zázemí v Náměšti nad Oslavou prostřednictvím státního podniku LOM Praha. Teoreticky by H225M mohl pokrýt jinou, těžší kategorii úkolů, ale žádný takový záměr zatím z oficiálních materiálů nevyplývá.

Proč zrovna přes Francii

Cesta kontraktu není náhodná. Rumunsko nenakupuje přímo od Airbusu, ale přes francouzskou DGA jako zadávací autoritu v rámci programu SAFE. Jde o mezivládní evropský společný nákup, ne o běžnou komerční zakázku. Pro Bukurešť to znamená jednodušší administrativu a přístup k evropskému spolufinancování. Pro Francii potvrzení pozice vedoucí země v segmentu vojenských vrtulníků na kontinentu. A pro Airbus dvanáctého zákazníka H225M, flotila tohoto typu už celosvětově překročila milion letových hodin.

Rumunsko navíc s Airbusem buduje dlouhodobý vztah. Kromě dvanácti Caracalů už dříve objednalo dva menší H215M v námořní konfiguraci a nově také sedm středních H160 a pět lehkých H145 pro mise veřejných služeb. Bukurešť tak postupně staví celý vrtulníkový ekosystém na jedné průmyslové platformě.

Poslední Pumy ještě nějaký čas poletí, ale směr je jasný. Na východním křídle NATO už pro stroje z éry Ceaușesca není místo.