Jednou z nejúspěšnějších ruských zbraní na terorizování nepřítele včetně civilistů na dlouhou vzdálenost je sebevražedný dron Geran-2. Země jich má nejen hodně, ale stále se zdokonaluje v jejich nasazování tak, aby jich co nejvíce proletělo protivzdušnou obranou a dokázalo tak zasáhnout cíl. Armádní Zpravodaj však zaznamenal informaci od Militarnyi, že Rusko používá jednoduchou, ale účinnou taktiku, jak toho dosáhnout.

Geran-2 je licenční íránský Shahed 136

Sebevražedné drony Geran-2 nejsou nic jiného než licenčně vyráběné íránské HESA Shahed 136, uvádí Wikipedia. Rusko postavilo velikou továrnu v Tatarstánu, díky níž jich vyrábí možní i stovky měsíčně. Jeho verze jsou přitom částečně upravené, používají např. navádění přes GLONASS namísto GPS, a mohou se lišit i v některých dalších detailech.

iZdroj fotografie: Mohammadreza Jabbari / Creative Commons / CC BY

Nová taktika je vlastně založena na průzkumném dronu, který jako Geran-2 vypadá. Armádní Zpravodaj se domnívá, že jde o upravenou variantu. Obsahuje videovysílač, s jehož pomocí může přenášet signál na vzdálenost 50 km. Vyslán je před útokem a mapuje protivzdušnou obranu včetně mobilních týmů, takže lze na základě jeho dat samotný útok většího počtu dronů naprogramovat tak, aby se obraně vyhýbal a měl větší šanci doletět k cíli.

V obraně pomáhá i český systém

Ukrajinská obrana je proti dronům Geran-2 úspěšná, ale nestačí je ničit všechny. Používá proti nim třeba rušičky signálů, díky nimž je může zmást, takže netrefí cíl, a jako účinný se ukázal i německý Gepard. Jde o dvojici protiletadlových kanonů ráže 35 mm vybavených radarem na podvozku tanku Leopard-1, uvádí Wikipedia. Mobilní týmy mohou zase nasadit český Viktor MR-2 s dvojicí kulometů KPV ráže 14,5 milimetrů se zaměřovacím systémem, uvádí ArmyRecognition. Umístěné jsou třeba na Toyotě Land Cruiser 70.

Video: Řetězová reakce odbouchala 6 ruských protitankových min a totálně zdemolovala betonový most

Geran-2 jsou nebezpečné a rozhodně se nevyplatí je podceňovat. Na délku měří 2,5 m a mají rozpětí křídel 3,5 m, zatímco poháněny jsou tlačnou vrtulí a létají rychlostí 185 km/h ve výšce nejčastěji 1 až 3 km. Jejich dosah má být 2 500 km, i když v realitě bude pravděpodobně o něco menší. Uvnitř dronů je běžně hlavice o hmotnosti 50 kg, takže nezničí opevněné objekty, ale jsou účinné třeba proti elektrické infrastruktuře a různým továrnám.