Ruské proudové bojové letouny jsou na světě nejlepší. Alespoň v oblasti létajících tryskových modelů

Vytváření leteckých modelů je koníček starý skoro stejně tak dlouho jako samo letectví. Ale dělat modely, které umí létat jako originály, bylo dlouho velmi obtížné.

i Zdroj fotografie: Pxhere
                   

Ruské letectvo se dlouho chlubilo špičkovými letadly, která se měla vyrovnat těm západním. Ovšem současný konflikt na Ukrajině ukazuje, že to s kvalitami ruského letectva není úplně tak, jak bylo dlouho prezentováno. Nejspíše jde o kombinaci nedostatečného výcviku a skutečnosti, že ruské letecké technologie zaostávají za těmi nejlepšími. V jedné oblasti však nelze ruským konstruktérům špičkovost upřít. Jde o létající modely proudových letadel.

Model tryskového motoru byl dlouho snem

Ačkoli létající modely letadel nejsou žádnou novinkou, v minulosti se jednalo o letadla poháněná vrtulemi. U tryskových letadel byl problém s pohonem, protože dlouhou dobu panovalo přesvědčení, že vyrobit malý a lehký tryskový motor, který může být namontován do modelu a vážit bude 20 kilogramů, není dost dobře možné. Podařilo se to před 30 lety a po řadě problémů dnes velmi spolehlivé agregáty vyrábí několik společností na světě.

Toho využívá i jeden z nejlepších modelářských týmů na světě pocházející z Ruska a pyšnící se jménem RusJet. V uplynulých letech se mu podařilo získat několik světových prvenství, hlavně pak s modelem stíhacího letounu MiG-29. V roce 2017 a 2019 tým získal ceny za nejlepší model na prestižní soutěži Jet World Masters a několik dalších. Dosáhnout takových úspěchů není rozhodně zadarmo.

Model, který má i škrábance shodné s originálem

Za těmito oceněními jsou totiž doslova tisíce hodin práce a skvělého inženýrství. Na světě existují prefabrikované modely letadel, které lze postavit a poupravit, aby splnily podmínky soutěže na co nejvěrnější kopii skutečného stroje. Jenže zkrátka to není ono. Ruský tým své modely staví od začátku sám. Třeba model MiG-29 má skutečný vzor. Na něm jsou nejen stejné barvy, ale sedí například i umístění různých škrábanců.

Pro stavbu těchto modelů musel tým vyvinout mnoho vlastních technologií. Třeba kompozitní materiály se specifickými vlastnostmi, které vypadají jako kov, a dokonce v některých ohledech mají i lepší vlastnosti. Lze říci, že mohl razit cestu leteckému průmyslu, protože velké konstrukční kanceláře začínají podobné technologie dnes stále častěji používat též. Některé materiály mají mít lepší vlastnosti než titan, ale přitom být ještě lehčí.

Na modelech od RusJet se snaží mít vše jako ve skutečnosti. Například trysky motoru jsou nastavitelné. Tvář v kokpitu modelu bývá tváří pilota. Ti bývají mistři svého oboru, protože létat s takovými modely je obtížný úkol. Model může dosahovat rychlosti až 350 kilometrů v hodině a jeho pilot ho musí vizuálně řídit ze země. V modelu není žádná kamera. Navíc mají raději zálohu. Ztráta takového stroje, za kterým je tolik práce, by byla hodně bolestná.

Zdroj: TechInsider

Jak těžké je podle vás postavit věrný létající model bojového letounu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
89 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články