Ať je protivzdušná obrana vyspělá jak chce, dokáže si s ní poradit poměrně nenápadná a levná střela, která ji nejenom přiměje zaútočit, ale ještě ji prozradí.
Moderní protivzdušná obrana sestávající z radarů a různých protiletadlových střel dlouhého dosahu může schopnosti nepřátelského letectva značně omezit a zachytávat i útoky řízených střel a dalších zbraní. Neznamená to ovšem, že by letectvo bylo proti takovéto obraně zcela bezmocné – s náležitými zbraněmi ji může mást a rovněž i ničit. Posloužit k tomu mohou například rozměrově docela malé a levné americké střely ADM-160 MALD.
Obrana považuje střelu MALD za běžný cíl
Americká střela MALD není útočnou zbraní, ale malou a postradatelnou návnadou pro protivzdušnou obranu, a její nejnovější verze slouží i jako létající rušička, uvádí Wikipedia. Její vývoj začal v 90. letech 20. století a cílem bylo vyvinout levnou platformu schopnou ve vzduchu napodobovat signaturu různých typů letadel a pravděpodobně i řízených střel. Tuto speciální návnadu nese letadlo a ve vhodný okamžik ji odpálí tak, že se protivzdušná obrana domnívá, že zaměřuje normální cíl, na nějž musí reagovat, což přináší řadu možností.
RIA just posted another photo of a Ukrainian ADM-160B MALD standoff decoy that landed in Luhansk today. https://t.co/gWsQG28D74 pic.twitter.com/abvCMo0Sz6
— OSINTtechnical (@Osinttechnical) May 12, 2023
V praxi využívá americké návnady třeba Ukrajina, jejich použití bylo poprvé zaznamenané v květnu 2023, uvádí ArmyRecognition. A ačkoliv je MALD navržena pro západní typy letounů, byly pro její odpalování upraveny i sovětské Mikoyan MiG-29 Fulcrum (a možná i další). Pro ruské radary představuje taková návnada problém, jelikož ji identifikují jako cíl a mohou na ni tedy odpálit drahé protiletadlové střely, event. vysíláním signálu prozradí svou pozici a stanou se tak samy cílem zbraní jako AGM-88 HARM k potlačování protivzdušné obrany.
MALD působí spolu se Storm Shadow
Ukrajina podle všeho používá MALD i v okamžiku, kdy na ruské cíle míří řízenými střelami Storm Shadow/Scalp-EG, uvádí Twz. K tomu může mít dva důvody – prvním je zahlcení protivzdušné obrany, díky čemuž mají střely s malým radarovým podpisem větší šanci proniknout, druhým pak může být mapování pozice ruských radarů. Střely lze totiž naprogramovat tak, aby se jim vyhýbaly, čímž opět klesá riziko jejich sestřelení a stoupá šance na zasažení cíle.
ADM-160 MALD přitom není velká střela, její délka je necelých 2,9 m a hmotnost kolem 130 kg, přičemž ji pohání proudový motor rychlostí až Mach 0,9 do vzdálenosti přes 900 km. Starší verze ale pouze simulují cíl a lze je naprogramovat tak, aby vypadaly a chovaly se jako konkrétní typ letadla nebo střely; ve vzduchu vydrží desítky minut. Moderní verze ADM-160J pak radary i ruší, což je užitečné třeba při operaci letadel v dosahu protivzdušné obrany.