Ruské letectvo používá mj. zbraně s větším dosahem, díky čemuž může držet letadla v dostatečné vzdálenosti od účinné nepřátelské protivzdušné obrany. Nejčastější se jedná o gravitační pumy předělané na klouzavé označované jako UMPK, ale ruské letectvo disponuje i mnohem sofistikovanějšími zbraněmi s vyšší přesností i spolehlivostí – jednou z nich je řízená střela Ch-38M, na jejíž vlastnosti se díky videu níže nabízí slušný pohled.

Střela Ch-38M je stará více než 15 let

Ruské letectvo disponovalo po zániku Sovětského svazu střelami, s jejichž pomocí mohly letouny zasahovat cíle na kratší vzdálenosti – jednalo se hlavně o střely Ch-29 nebo Ch-25. Potřebovalo však modernější, takže začali konstruktéři pracovat na střele Ch-38M s větším dosahem a vyšší přesností. Ta byla poprvé představena v roce 2007, uvádí Military-History, ale ještě několik let trvalo, než byla zavedena do výzbroje. Zprávy o jejím masivnějším nasazení ale přichází až v poslední době, i když testována měla být již v Sýrii.

Interesting photo, posted on a Russian Telegram channel earlier this month, showing what appears to be a Kh-38ML air-to-surface missile affixed to an AKU-58-series airborne ejection unit under a VKS Su-34 strike fighter.

Source:https://t.co/veDhafe87s pic.twitter.com/ijZOEH7619

— Guy Plopsky (@GuyPlopsky) May 9, 2024

Střela Ch-38M je určena pro stíhací bombardéry Suchoj Su-34 Fullback, ale používat ji může i ruský letoun 5. generace Suchoj Su-57 Felon. Twz uvádí, že se na sociálních sítích v poslední době objevila sada snímků a videí ukazující její použití, přičemž byla nesena právě pod křídly zmíněného letounu Su-34. Raketa měla být například použita ke zničení mostu. Oproti klouzavým pumám má výhodu v mnohem větší přesnosti, ale na druhou stranu je jistě její výroba náročnější a nákladnější než výroba naváděcí sady pro gravitační pumu.

Ch-38M má dosah 40 km a různou hlavici

Defence-Ua uvádí, že ruské letectvo využívá variantu střel Ch-38ML, což je verze s laserovým naváděním. Ta dokáže zasahovat cíle do vzdálenosti 40 km od místa odpálení a během letu se pohybuje nadzvukovou rychlostí Mach 2,2. Hmotnost samotné střely je 520 kilogramů a disponuje hlavicí o hmotnosti 250 kilogramů. Hlavice může být explozivní, ale existuje také průrazná, případně kazetová – volba konkrétní hlavice záleží na typu cíle.

„Přesně“ naváděné střely Ch-55 se trefují jen stěží: embargo „vypnulo“ jejich navigaci, spoléhají se tak na prastarou technologii ze SSSR

Jelikož je Ch-38ML laserově naváděná, musí být její cíl ozářený laserovým značkovačem. Nejčastěji se to děje za pomoci ruského průzkumného dronu Orlan-10, takže by střela teoreticky měla být schopna zasáhnout i laserem označený pohyblivý cíl, ale takový případ zatím nebyl zaznamenán. Rakety z rodiny Ch-38M však mohou mít i další druhy navádění – jednou z možností je satelitní navádění, další potom infračervený nebo radarový vyhledávač. O použití těchto typů střel ruským letectvem ale nejsou žádné relevantní důkazy.