Ruská stíhačka Sukhoi Su-47 byla jedinečná svého druhu, jako první na světě měla obrácená křídla. Proč nakonec sešlo ze sériové výroby?

Letecká společnost Sukhoi vyvinula letoun Su-47, který měl křídla směřující dopředu. Sériové výroby se však nikdy nedočkal, a bylo vyrobeno pouze jedno letadlo tohoto typu.

i Zdroj fotografie: Dmitrij Pichugin / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Rusko i po druhé světové válce pokračovalo s vývojem nové technologie. Nejprve pronikly do médií tajné informace o novém letounu, který se na první pohled liší od ostatních. Křídla u běžných letounů směřují dozadu, ale u nového typu nadzvukové stíhačky tomu mělo být naopak. Díky tomu mohl získat nově navržený letoun Sukhoi Su-47 lepší letové vlastnosti. Zatímco si Rusko představovalo, že tento letoun smete ze stolu všechny své zahraniční konkurenty, realita byla poněkud rozdílná.

Veřejnost spatřila návrh letounu v roce 1966

První informace o novém nadzvukovém letounu se objevily v roce 1966, kdy ze schůze mezi ruskými vojenskými veliteli a jejich kolegy z leteckého průmyslu unikla fotografie dvou modelů letounů položených na stole. Zatímco první byl v té době již známý víceúčelový stíhač Flanker, druhý letoun na fotce do té doby nikdo neznal.

iZdroj fotografie: Leonid Faerberg / Creative Commons / CC BY-SA

Su-47 měl neobvyklý směr křídel

Jeho zvláštností bylo, že místo obvyklých křídel, které směřují dozadu, měla tyto přesně opačný směr. Tato fotografie ihned spustila vlnu emocí v ruských médiích, které okamžitě začaly předpovídat vznik nového nejlepšího stíhacího letounu na světě. Sovětský svaz začátkem 80. let 20. století představil světu nové proudové letouny Su-27 a MiG-29 čtvrté generace. Už v té době však byl nápad, že by se vyvinula stíhačka páté generace, která by mohla konkurovat americkým stíhacím letounům F-22 Raptor.

Opačný směr křídel přinášel výhody i nevýhody

Ruský výrobce letadel Sukhoi chtěl zvýšit manévrovatelnost letounů při nižších rychlostech a vysokých úhlech náběhu. Na konci druhé světové války zajala Rudá armáda rozestavěný prototyp nacistického proudového letounu Ju-287, který měl křídla smetená dopředu. Tento typ představoval řadu výhod, ale nebyl v Rusku přijat. Problémem byla potřeba velmi silné konstrukce křídla, aby vydrželo aeroelastické kroucení a jiné aerodynamické síly, a případná výztuha by zase zvýšila hmotnost.

iZdroj fotografie: Uživatel Krassotkin / Creative Commons / CC BY-SA

Možným řešením velké hmotnosti byly nové kompozitní materiály

Letečtí inženýři se snažili s tímto problémem bojovat pomocí nových kompozitních materiálů, které mají nízkou hmotnost. Výsledkem mělo být lehčí, ale pevnostně odolnější křídlo. Sukhoi nakonec zvolil dopředu smetená křídla v kombinaci s dalšími malými křídly hned vedle kokpitu. Tato technologie křídel měla zlepšit ovladatelnost letounu.

Letoun měl dobré předpoklady pro službu na letadlových lodích

Letoun Su-47 byl vybaven dvěma proudovými motory D-30F-11. Ty mu umožňovaly překonání bariéry při překročení rychlosti zvuku. Jeho maximální rychlost byla stanovena na 2200 km/h. Letoun využíval technologie fly-by-wire, která mu pomáhala při nestabilních aerodynamických vlastnostech. Su-47 měl dobré předpoklady pro využití na letadlových lodích, protože měl dobrou ovladatelnost při nižších rychlostech. První demonstrační let se uskutečnil 25. září roku 1997, a vzal si ho na starost pilot Igor Kozintsev.

iZdroj fotografie: Jevgenij Pašnin / Creative Commons / CC BY-SA

Su-47 měl i řadu nevýhod

Křídal tohoto letounu byly v kombinaci s těžkými zbraněmi a neobvyklými manévry příliš přetěžované. Výměna trhlin navíc vyžadovala nahrazení celé kompozitní součásti, což se nedalo provést v terénu. Aby toho nebylo málo, jeho údržba se postupem času ukázala jako velmi drahá proti ostatním modelům. Jeho maximální rychlost byla stanovena na Mach 2, ale při testování byl schopen dosáhnout pouze 1,65 Mach.

Výroba a uvedení do provozu

Sukhoi Su-47 nakonec nebyl nikdy zařazen do sériové výroby. Přestože se technologie s dopředu smetenými křídly ukázala jako velmi výhodná, v té době na ni ještě nepřišel ten správný čas. Vyroben byl pouze jeden testovací kus, který Rusko využilo pro testování nejmodernějších technologií. Vývoj tohoto letounu navíc přispěl i při návrhu jiných modelů, kde byla použitá podobná technologie.

Zdroj: Nationalinterest

Diskuze Vstoupit do diskuze
150 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Falešná rakovina nebo pomoc lidem v tíživé situaci: Podvodníci lákají z lidí peníze přes sociální sítě
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Co když se střetnou moderní tanky T-90M a Leopard 2: Stroje Ukrajiny jsou rychlejší, ale ruští vojáci mají lepší dovednosti
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jaká je ideální teplota v bytě a proč: Zdraví dospělí by neměli jít pod dvacet, senioři a nemocní po 18 °C
adbz.cz
adbz.cz
Starý chleba najde uplatnění při smažení i vaření vývaru. Přišla na to kdysi jedna moudrá hospodyňka