Ruská hybridní raketa-bomba Grom-E1 zasáhla Charkov opakovaně na podzim 2024. Hlavice o hmotnosti 315 kilogramů a deklarovaný dostřel až 120 kilometrů z ní dělají zbraň, kterou Ukrajina nemůže ignorovat.
Když charkovská prokuratura po zásahu z 9. listopadu 2024 předběžně identifikovala neobvyklou munici jako Grom-E1, místní záchranáři už ošetřovali civilistku s akutní stresovou reakcí. Nešlo o běžnou klouzavou pumu s modulem UMPK, na které si obránci za více než čtyři roky plnohodnotné války zvykli. Grom-E1 je těžší, rychlejší a letí dál, a právě ta kombinace vyvolala mezi ukrajinskými vojáky i civilisty znepokojení. Jenže z ruské „zázračné zbraně“ se masový nástroj zkázy zatím nestal. A podle dostupných indicií ani brzy nestane.
Co přesně je Grom-E1
Označení Grom-E1 patří vzduchem odpalované hybridní raketě-bombě, kterou vyvíjí ruská korporace KTRV (Korporace taktických raketových zbraní). Konstrukčně vychází ze střely Ch-38, poprvé byla veřejně představena na moskevském aerosalonu MAKS v roce 2015. Deklarované exportní parametry podle ruských průmyslových zdrojů vypadají takto:
- Startovní hmotnost: 594 kg
- Hlavice: 315 kg (tříštivotrhavá)
- Délka: 4,2 m, průměr 0,31 m, rozpětí křídla 1,9 m
- Dostřel: 10–120 km (v závislosti na výšce a rychlosti odhozu)
- Průměrná rychlost letu: kolem 300 m/s při ideálním profilu
- Navedení: kombinované inerciální + satelitní korekce (GLONASS/GPS)
Klíčový je raketový motor, který Grom-E1 odlišuje od běžných klouzavých pum. Zatímco FAB s modulem UMPK po odhozu jen plachtí, Grom-E1 aktivně zrychluje a udržuje si energii. Papírových 120 kilometrů dosahu ale platí jen za velmi výhodných podmínek; při vypuštění z výšky kolem pěti kilometrů ukrajinské analytické zdroje odhadují reálný dolet zhruba na 35 kilometrů. I tak je to výrazně víc, než kolik zvládne obyčejná klouzavá puma.
Proč vyvolala znepokojení
Charkov zažil na podzim 2024 sérii útoků, při nichž byla munice předběžně identifikována jako Grom-E1. Podle Suspilne Charkiv si zásah do soukromé zástavby 29. října 2024 vyžádal čtyři mrtvé. O jedenáct dní později dopadla další munice do vozovky poblíž hypermarketu, tentokrát bez obětí, ale s materiálními škodami a zmíněnou stresovou reakcí civilistky.
Pro obránce je problém trojí. Zaprvé, delší dosah nutí ukrajinskou protivzdušnou obranu pokrývat větší prostor. Zadruhé, hlavice o hmotnosti 315 kilogramů je výrazně ničivější než u řady jiných ruských prostředků střední kategorie. A zatřetí, relativní neznámost zbraně v prvních měsících nasazení komplikovala identifikaci letové obálky a optimálního okna pro zásah.
Slovo „panika“ je přitom třeba vnímat v kontextu. Nešlo o rozvrat obrany ani o kolaps morálky. Šlo o lokální civilní stres a zvýšenou ostražitost vojáků, kteří se poprvé setkali s typem munice, na který neměli natrénované postupy. Že se situace postupně stabilizovala, dokládá sestřelení Gromu-E1 u Dnipra 28. června 2025, kdy munice uletěla přes sto kilometrů, a přesto ji ukrajinská PVO dokázala zničit.
Proč Rusko nevyrábí Grom-E1 ve velkém
Veřejně doložené bojové použití Gromu-E1 zůstává sporadické. Za celý rok 2024 jsou dohledatelné jednotlivé epizody v Charkově, za rok 2025 především zmíněné sestřelení u Dnipra. To je v ostrém kontrastu s tisíci klouzavých pum s moduly UMPK, které ruské letectvo odpaluje měsíčně.
Důvody jsou tři a navzájem se posilují:
Složitější konstrukce. Na rozdíl od UMPK modulu, který se přišroubuje na existující sovětskou FAB, vyžaduje Grom-E1 vlastní drak, motor a sofistikovanější integraci naváděcího systému. Každý kus je dražší a náročnější na výrobu.
Závislost na dovážených servomotorech. Sankční materiál amerického ministerstva zahraničí z ledna 2025 přímo popisuje čínské firmy dodávající servomotory kritické pro výrobu ruských klouzavých bomb a vazbu na struktury napojené na KTRV. Bez těchto komponentů výrobní linka stojí, a sankční tlak dodavatelský řetězec komplikuje.
Problém s elektronikou. Ukrajinská hlavní zpravodajská správa (HUR) rozkryla, že výrobci naváděcích modulů Kometa, používaných i v dalších ruských prostředcích, hledají náhradní kanály pro čipy firem Altera a Analog Devices. Sankce a exportní kontroly sice neuzavřely všechny cesty, ale udržují tlak, který brání masové produkci.
Rusko samozřejmě může výrobní omezení částečně obcházet přes třetí země. Jenže „částečně“ nestačí na to, aby se z Gromu-E1 stala saturační zbraň schopná zaplavit frontu.
Kde stojí Grom-E1 mezi ostatními zbraněmi
Koncepčně Grom-E1 sedí v mezeře mezi levnou klouzavou pumou a drahou řízenou střelou. Pro srovnání:
| Parametr | Grom-E1 | Ch-59MK2 (Rusko) | Storm Shadow/SCALP (NATO) | AASM Hammer (NATO) |
|---|---|---|---|---|
| Dostřel | 10–120 km | až 285 km | přes 250 km | přes 70 km |
| Hmotnost | 594 kg | cca 770 kg | 1 300 kg | cca 340 kg |
| Hlavice | 315 kg | do 320 kg | 450 kg (BROACH) | až 250 kg |
| Navedení | INS + GLONASS/GPS | INS + GPS + korelačně-optické | INS + GPS + terénní ref. + IIR | INS + GPS (+ laser/IIR) |
Storm Shadow je jiná liga, těžší, sofistikovanější, s kombinací terénního referencování a infračerveného vyhledávače pro průnik do tvrdých cílů. Grom-E1 se svou koncepcí blíží spíš francouzskému Hammeru: puma s naváděcím kitem, omezeným pohonem a schopností odpálit z bezpečné vzdálenosti. Rozdíl je v hlavici, ta ruská je výrazně těžší.
Pro státy NATO by Grom-E1 představoval hrozbu hlavně proti pohraničním cílům, letištím a předsunutým jednotkám, pokud by se ruský nosič dokázal přiblížit k hranici. Nejde o zbraň, která by bez průniku nosiče ohrožovala vnitrozemí Aliance.
Český rozměr a obrana proti hybridním střelám
Česká republika patří mezi země, které Ukrajině aktivně pomáhají budovat vrstvenou protivzdušnou obranu. Podle ministerstva obrany bylo dodáno sto systémů MR-2 Viktor a v rámci dohod z Ramsteinu probíhají projekty zahrnující pasivní sledovací systémy. Český průmysl nabízí i relevantní radarové schopnosti, například radar ReVISOR firmy RETIA je navržený pro detekci nízkoletících cílů a podporu blízké protivzdušné obrany.
Proti Gromu-E1 je účinná právě vrstevnatá obrana. První vrstva vytlačuje ruské nosiče dál od linie pomocí systémů delšího dosahu a stíhačů. Druhá vrstva detekuje a sleduje malé nízkoletící cíle přes radary a pasivní senzory. Třetí vrstva ruší satelitní navedení, i když ukrajinská rozvědka upozorňuje, že ruské protirušicí antény CRPA jsou stále odolnější.
Grom-E1 není zázračná zbraň, která by měnila průběh války. Je to nepříjemný taktický nástroj pro vybrané údery, jehož hlavní síla spočívá v tom, že Ukrajinu nutí bránit zároveň nosič, letovou dráhu munice i poslední fázi přiblížení k cíli. Dokud ale Rusko nedokáže vyřešit své výrobní závislosti na dovážených komponentech, zůstane Grom-E1 spíš vzácnou hrozbou než každodenní realitou fronty.