Rusové vybavili kamikadze drony záhadným válcem „Susanin“. Ukrajinská rozvědka po něm zoufale pátrá

Dne 5. října 2026 se na webu ukrajinské rozvědky a jejím portálu War&Sanctions objevila neobvyklá karta. Místo obvyklého technického popisu se u položky s názvem „Optical-electronic correlation system Susannin“ nacházela fotografie válcovitého modulu s čelním objektivem a pod ní výzva: pošlete nám informace o výrobci, zemi původu, datu výroby, technických parametrech a dodavatelském řetězci. Rozvědka, která běžně pracuje v utajení, tím přiznala, že jí chybí klíčové díly skládačky. A ten důvod je znepokojivý: „Susanin“ totiž mění pravidla hry, na kterých stojí značná část ukrajinské protivzdušné obrany.

Co vlastně „Susanin“ dělá

Název modulu s největší pravděpodobností odkazuje na Ivana Susanina, ruského národního hrdinu, který podle legendy zavedl polské vojáky do bažin. V hovorové ruštině se „Susaninem“ žertem říká člověku, který špatně ukáže cestu. Pro navigační systém dronu je to ironicky výstižné pojmenování.

Podle popisu HUR jde o opticko-elektronický korelační systém. Princip je v jádru jednoduchý: kamera v čele válce snímá terén pod dronem a palubní počítač porovnává zachycený obraz s referenčními snímky uloženými v paměti ještě před startem. Podle míry shody koriguje letovou trasu. Dron tak nepotřebuje signál ze satelitu ani rádiový kontakt s operátorem, aby věděl, kde je a kam letí. HUR zároveň uvádí, že systém pracuje vedle satelitní a inerciální navigace, není to tedy náhrada, ale další vrstva, která drží trasu i ve chvíli, kdy ostatní navigační kanály selžou.

Proč je to pro Ukrajinu tak citlivé

Elektronické rušení patří k nejlevnějším a nejúčinnějším nástrojům ukrajinské obrany. Podle reportáže agentury Reuters z dubna 2026 dokáže ukrajinský elektronický boj některé noci neutralizovat téměř polovinu útočných dronů typu Šáhid, bez jediného výstřelu, bez spotřebované munice. Interceptorové drony sestřelují dalších zhruba 40 % cílů, stíhačky F-16 likvidují v noci další kusy.

Celý tento model stojí na předpokladu, že útočný dron potřebuje satelitní nebo rádiový signál. „Susanin“ tento předpoklad napadá. Dron s optickou navigací proletí zónou rušení, aniž by ztratil orientaci. Obrana se tím posouvá od relativně levného rušení k dražšímu a náročnějšímu kinetickému sestřelu raketami, kanóny, kulomety nebo interceptorovými drony. A to v situaci, kdy Rusko podle zářijových odhadů Reuters vyrábí kolem 3 000 reaktivních dronů měsíčně a jejich nasazení přes léto 2026 zhruba šestinásobně vzrostlo.

Nové nosiče navíc nejsou pomalé vrtulové Šáhidy. Geran-4 dosahuje maximální rychlosti 450 km/h a nese 90kilogramovou bojovou hlavici. Geran-5 létá cestovní rychlostí 450 až 600 km/h s doletem 950 kilometrů. Kombinace vyšší rychlosti a autonomnější navigace dramaticky zkracuje reakční okno obrany.

Žádný ruský zázrak, ale nepříjemná evoluce

Optická navigace bez GPS není ruský vynález. Americké střely s plochou dráhou letu Tomahawk používaly systémy TERCOM a DSMAC, tedy kombinaci mapového a obrazového porovnávání, už v devadesátých letech. Dnes západní firmy jako Sightec nebo InZero Technologies otevřeně nabízejí kompaktní moduly vizuální navigace pro drony, které počítají polohu z kamerového obrazu a předpřipravené mapy bez jakékoli závislosti na satelitu.

Ruská novost spočívá v něčem jiném: v nasazení tohoto principu na levné jednorázové útočné drony vyráběné v tisícových sériích. A právě proto HUR tak naléhavě shání detaily o dodavatelském řetězci. Pokud se podaří identifikovat výrobce a trasu, kudy se komponenty dostávají do Ruska, otevírá se možnost řetězec přerušit sankcemi nebo zpravodajskými operacemi. Rozvědka už dříve stejným způsobem veřejně vyzývala pracovníky podniků vyrábějících Šáhidy, aby předali technické specifikace, objemy výroby a kontakty na dodavatele.

Co to znamená pro obranu a pro Česko

Ukrajina rozhodně není bezmocná. Její pozemní síly provozují vrstvenou protivzdušnou obranu zahrnující systémy Patriot, Avenger, Gepard, Skyranger, ZU-23, přenosné protiletadlové střely i mobilní palebné skupiny. Dron s optickou navigací je hůř rušitelný, ale pořád sestřelitelný. Problém je ekonomický: střela Patriot stojí řádově miliony dolarů, zatímco dron, který má zničit, zlomek této částky. Generální tajemník NATO Mark Rutte v únoru 2026 uvedl, že program PURL dodal zhruba 75 % všech střel pro ukrajinské systémy Patriot. Prezident Zelenskyj v srpnu označil balistické střely za nejtěžší problém a opakovaně žádal o další interceptory.

Česká republika do tohoto úsilí přispívá. Podle odtajněných údajů ministerstva obrany dodala Ukrajině 16 systémů protivzdušné obrany, 291 přenosných protiletadlových prostředků a zprostředkovala dodání 100 systémů MR-2 Viktor určených proti letadlům i dronům. NATO v červenci 2026 varovalo, že incidenty s drony u spojenců na východním křídle přibývají, a masivně navyšuje investice do protidronové obrany.

Závod, který se nedá vyhrát jednou technologií

S každou novou vrstvou autonomie ruských dronů roste tlak na levnější a masověji dostupné prostředky sestřelu, interceptorové drony, kanónové systémy, novou munici. NATO testuje protidronovou doktrínu, senzory i efektory. Ukrajina vyvíjí vlastní odpovědi v reálném čase, pod palbou.

„Susanin“ není superzbraň, která rozhodne válku. Je to ale další krok v závodě, kde každá adaptace jedné strany zdražuje obranu té druhé a kde Ukrajina potřebuje vědět přesně, odkud ten malý válec s objektivem přichází, aby ho mohla zastavit dřív, než se dostane na palubu dalších tisíců dronů.