Sovětský svaz, a v současné době Rusko, používal a používá taktiku, při níž letectvo, případně drony, narušují vzdušný prostor cizího státu. Týká se to hlavně členů Severoatlantické aliance; podobných incidentů je už tolik, že některým politikům přestává docházet trpělivost a mluví o razantním řešení. Redakce Armádního Zpravodaje nevylučuje, že pokud s tím Rusko nepřestane, mohlo by dojít k sestřelení jeho letounu, což se již v minulosti stalo v Turecku.

Ruské provokace výrazně narostly

Narušování vzdušného prostoru nějaké země je riskantní taktika, jelikož konvence o civilním letectví stanovuje, že má nad tímto prostorem svrchovanost. Samozřejmě to neznamená, že bude okamžitě střílet po každém letounu nereagujícím na výzvy, ale problém je, že podobných incidentů ze strany Ruska přibývá. Drony nad Polskem, vniknutí trojice Mikoyan MiG-31 Foxhound, které vyprovodily bojové letouny z estonského vzdušného prostoru, nebo když vrtulník Mil Mi-8 Hip zůstal 4 minuty v prostoru Estonska.

Pomoc Ukrajině se ČR vyplatila. Sice vydala přes 17 miliard, ale vrátilo se jí to s tučnými úroky. Získala i nezaplatitelné zkušenosti

Po těchto událostech jsou představitelé zemí NATO pochopitelně naštvaní, takže Armádní Zpravodaj nevylučuje, že by časem mohli sáhnout k síle. Samozřejmě to nebude tak, že by okamžitě začali střílet, ale ve všech případech, pokud se jedná o pilotované lety, dostávají jejich piloti opakovaná upozornění. Kreml byl už navíc opakovaně diplomatickými cestami informován, že jestli s tím nepřestane, bude následovat tvrdý úder.

iZdroj fotografie: Dmitriy Pichugin / Creative Commons / CC BY-SA

Asi nejsilnější varování v tomto směru vydalo Polsko. EuropePulse uvádí, že ministr zahraničí Radoslaw Sikorsky jednoznačně Moskvě vzkázal, že byla varována. Na půdě OSN dokonce uvedl, že pokud bude NATO nebo jeho země nuceno nějaký ruský letoun sestřelit, nemá Kreml na půdu této mezinárodní organizace chodit brečet. Ke každému narušení vzdušného prostoru startují alianční bojové letouny, které jsou vyzbrojené k tomu, aby kohokoliv sestřelily. Jejich pilotům stačí jenom rozkaz, ale je jasné, že se si takový scénář nikdo nepřeje.

Turecko ukázalo Rusku, kde jsou hranice

Velkou otázkou samozřejmě zůstává, co z toho Rusko má, že země NATO takto provokuje. Ecfr uvádí, že k tomu může být několik důvodů. Jedním z nich je pokus o nízkonákladový nátlak, ale stejně tak se Kreml může snažit tímto způsobem některé členy znejistit, zvláště když nebude reakce na tyto incidenty velice razantní a tvrdá. Další možností je testování připravenosti protivzdušné obrany a postupů, které při podobných akcích používá.

Řecko může posílit ukrajinské letectvo o desítky letadel Mirage 2000-5, koupit by je pro něj mohla ČR. Pro Rusy jsou stále nebezpečná

Rusku se to ale nemusí vyplatit, což pocítilo již v roce 2015. Wikipedia uvádí, že tehdy ruské letouny při operacích v Sýrii opakovaně narušovaly vzdušný prostor Turecka, které ho opakovaně varovalo, ale pokračovalo, jelikož se zřejmě spoléhalo, že by se proti němu neodvážilo zasáhnout. Nakonec v listopadu 2015 turecký letoun General Dynamics F-16 Fighting Falcon sestřelil ruský taktický bombardér Suchoj Su-24 Fencer v okamžiku, kdy jen na chvilku narušil jeho vzdušný prostor. Rusko se poté o nic podobného nikdy nepokusilo.