Vyřazené slovenské MiG-29 ještě nekončí, předvést se mohou na Ukrajině; i když jsou o poznání horší než většina ruských letounů

Jedním z nejznámějších sovětských letounů z konce studené války je víceúčelový bojový letoun Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Ve výzbroji ho měl nejenom Sovětský svaz, ale i řada dalších zemí včetně bývalého Československa, do nichž je prodával. A když potom došlo k rozpadu federace, Češi a Slováci si stroje rozdělili, ačkoliv naše armáda se jich rychle zbavila. Zato sousední země je provozovala až do roku 2022, poté už je ale (jako mnoho jiných zemí) vyřadila pro zastaralost. Poslední dny to pro ně ale neznamená, zřejmě doslouží na Ukrajině.

V 80. letech byl MiG-29 obávaný stroj

Sovětský svaz vyvíjel novou generaci stíhacích letounů v 70. letech 20. století v reakci na nové typy amerických protějšků. MiG-29 byl zamýšlen jako lehčí letoun pro mise na kratší vzdálenosti, a později z něj dokonce vznikla i námořní verze. Poprvé vzlétl v roce 1977 a do výzbroje Sovětského letectva se dostal o 6 let později. Západní odborníci ho hodnotili jako velmi výkonný a obávaný, velký respekt přitom budil také u samotných pilotů.

V polovině 80. let 20. století začalo velení československé armády řešit, jaký letoun 4. generace si letectvo pořídí. Ovšem na výběr byl tehdy jenom MiG-29 nebo Suchoj Su-27 Flanker; a i když byl druhý z nich vyspělejší a větší, byl zároveň dražší na pořízení i provoz, pročež padla nakonec volba na MiG-29. Vůbec první stroj, cvičný MiG-29UB, přistál na tehdejším vojenském letišti v Žatci v dubnu 1989, a hned v červnu ho následovaly bojové stroje MiG-29A.

iZdroj fotografie: Rob Schleiffert / Creative Commons / CC BY-SA

Jak bylo zvykem, SSSR nikdy nedodával do ostatních zemí to nejlepší, a proto i Československo dostalo jenom exportní verzi, která například obsahovala radar RPLK-29E a měla modernizovaný navigační systém, ale postrádala možnost nést jaderné zbraně. Slovensko si pak kromě bývalých československých strojů pořídilo ještě další z Ruska. Část jich byla později modernizována, aby splňovala některé požadavky na spolupráci s letectvem NATO, i když byla velmi omezená. Nakonec země vyřadila letadla hlavně z důvodu nedostatku dílů a tedy ne úplně dobrého stavu.

MiG-29 lze upravit i na Západní zbraně

O pohon letounů se stará dvojice motorů, s nimiž dosahují maximální rychlosti Mach 2,3. Na délku potom měří 17,32 metrů a jeho rozpětí křídel dosahuje 11,36 metrů, přičemž dokáže vystoupat do výšky až 18 kilometrů a uletět nejvýše 1 430 km. Může nést různý typy sovětských a ruských střel vzduch-vzduch, raket nebo pum, ale lze jej také upravit pro Západní zbraně. Ukrajinské stroje umí například odpalovat protiradarové AGM-88 HARM .

Je samozřejmě otázkou, v jakém stavu se 13 letounů MiG-29 ze Slovenska nachází, Ukrajinci je možná budou muset opravit, což samozřejmě umí, ale vezme to nějaký čas. A i když to bude jistá pomoc, stále platí, že jsou horší než většina ruských protivníků. Letectvo napadené země tak bude muset být s jejich nasazováním opatrné; na rozdíl od Západních strojů už má ale piloty, co s nimi umí létat. Přesto ukrajinská vláda již delší dobu žádá spojence o dodávku modernějších Západních strojů, a jejich hned několik vhodných do náročných podmínek.