Vrtulníky Mil Mi-8 Hip a jeho silnější příbuzní Mil Mi-17 patří k nejpoužívanějším strojům svého druhu na světě a tvoří i páteř ukrajinského transportního vojenského vrtulníkového letectva. To už jich přitom během ruské invaze ztratilo více než 20, což se nemusí zdát moc, ale jejich ztráty se velice těžko nahrazují, neboť jsou vyráběny v Rusku. O to bolestnější je pak ztráta hned dvou takových vrtulníků během nehody, k níž došlo nedaleko Kramatorsku.

Vrtulníky staré přes půl století

Mil Mi-8 Hip jsou dnes již velmi staré konstrukce, v Sovětském svazu totiž vstoupily do výroby v roce 1967. Ukázaly se ale jako nesmírně silné a houževnaté, pročež vznikla jejich silnější odvozenina Mil Mi-17. Ty je vyráběna dodnes a z výrobních linek sjela ve více než 17 000 kusech. Ve službě je má ostatně více než 50 zemí po celém světě.

Na Ukrajině se vrtulníky proslavily hlavně v úvodu války, kdy jimi armáda dlouhé týdny zásobovala obklíčené obránce Mariupolu. Už tehdy však muselo letectvo muselo akci zastavit, jelikož při ní několik vrtulník ztratilo, a od té doby přišlo o několik dalších. Jenomže ne za všechna čísla může zničení nepřítelem, slyšet je rovněž o nehodách, z nichž jsou některé zapříčiněné i školáckými chybami (na ruské straně mimochodem i vodkou).

iZdroj fotografie: Uživatel Dmitry Terekhov / Creative Commons / CC BY-SA

Ne vždy je ale možné přesně určit, co přesně se stalo. Ta je ostatně případ i zmíněné srážky vrtulníků u Kramatorsku, kterou vyšetřují ukrajinské úřady. Při nehodě tam také zahynulo šest členů ozbrojených sil. Ukrajinská armáda si přitom nemůže v žádném případě dovolit ztrácet jak piloty, tak vrtulníky, jsou pro ni totiž užitečné třeba k rychlému nouzovému zásobování některých pozemních jednotek u fronty.

Vrtulník Mi-8 má i nákladová vrata

Mil Mi-8 je dvoumotorový a s tříčlennou osádkou – vzhledem k počtu mrtvých při nehodě u Kramatorsku tedy zahynuly obě skupiny a v přepravním prostoru nejspíše nikdo nebyl. Na délku má helikoptéra 18,4 metrů a její maximální vzletová hmotnost činí 13 tun. Dokáže se pohybovat rychlostí až 250 km/h a její dosah je 495 km, výškový dostup potom až 5 kilometrů. V zadní části trupu má vrata umožňující snazší manipulaci s nákladem.

Stačí trocha vodky a ruský S-400 může skončit v příkopu; ani takto významný systém nemusí vždy mít tu nejlepší obsluhu

V přepravní verzi se do vrtulníku vejde kromě osádky dalších 24 cestujících, a pokud slouží jako zdravotnický transport, má prostor na 12 nosítek. Naložit může i 4 tuny nákladu, ale slouží třeba i pro elektronický boj a výsadky, a stejně tak může být vyzbrojený. V tomto případě může mít na 6 závěsnících umístěny různé typy neřízených raket, nejčastěji raketnice se střelami S-5, kulomety nebo protitankovou střelu 9M17 Phalanga.