Suchoj Su-30 srážel konkurenci a ovládl světový trh: z „unaveného“ sovětského stíhače vznikl největší exportní trhák Ruska

Prodej ruských letounů Su-30 je pozoruhodný a ve světě je o ně stále velký zájem. Počítáno se je navíc s jejich další modernizací a tedy zlepšením schopností.

Su-30, letoun ruského letectva i Zdroj fotografie: GoodFon
                   

Ruské letectvo sice poslední roky nepředvádí v bojích žádné excelentní výkony, ale neznamená to, že by Rusko nemělo exportní úspěchy, ačkoliv lze nejspíše většinu přičíst vlivu SSSR, který přezbrojil desítky zemí světa na své standardy. Jedním z největších je Suchoj Su-30 Flanker-C vyráběný v různých modifikacích a též v licenci, což z něj v současnosti dělá jeden z exportně nejúspěšnějších letounů světa. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že za tím stojí hlavně jeho relativně nízká cena, a zároveň i dobré výkony.

Su-30 dokázal vyhovět požadavkům

Suchoj Su-30 vychází ze Suchoje Su-27 Flanker. Wikipedia uvádí, že byl různě přepracováván a oficiálně se objevil v roce 1996. Dalo by se říci, že jde o relativně starou konstrukci, ale pravdou zůstává, že existuje v mnoha verzích a inženýři ji postupně vylepšovali a modernizovali. I to byl z jeden z důvodů, proč je nakonec letoun tak úspěšný, přičemž ho dokázali přizpůsobovat různým požadavkům zákazníků, takže je vlastně vysoce multifunkční.

Ukrajinský průzkumný dron Leleka-100

Česká zbrojovka založená Ukrajincem expanduje do zahraničí. Oslnila nastupující supervelmoc

Letounů bylo vyrobeno více než 630, z toho 550 pro zahraniční zákazníky, uvádí FighterJetsWorld. Největším trhem se stala Indie, která první koupila, a poté je začala sama vyrábět v licenci. Stejně tak se ovšem Su-30 uchytil v různých postsovětských zemích, Číně, Vietnamu, Indonésii Venezuele a dalších. Zaujmout dokáže také cenou, ta výrobní má být 20 milionů dolarů (415 milionů Kč), i když exportní je o něco vyšší. Ale srovnatelné protějšky jsou většinou dražší, a navíc ty západní mnohé země ani koupit nemohou.

Rychlý letoun s dobrou výzbrojí s budoucností

Su-30 je dvoumístný letoun o délce 21,93 metrů a letectvu nabízí velice solidní výkony. Dosahuje totiž rychlosti Mach 2, má výbornou manévrovatelnost a na 12 závěsných bodech nese vybavení a výzbroj o hmotnosti až 8 tun. Tu tvoří různé typy střel vzduch-vzduch, přičemž nemusí být jenom ruské – třeba indické letectvo používá i jiné. Zároveň lze Su-30 osadit různými typy bomb, raket, střel a protilodních střel, což z něj dělá velice schopnou platformu, která navíc existuje v široké škále variant přizpůsobených požadavkům zákazníka.

Su-57, ruský letoun páté generace

Mnozí tomu nevěřili, ale pozorovatel zachytil Su-57E v zahraničí. S propadákem se Rusko prosadilo, i když ho samo odmítá

Pro mnoho zemí je Su-30 stále atraktivní variantou také proto, že je stále počítáno s jeho rozsáhlou modernizací. Militarnyi uvádí, že v Rusku vznikl Su-30SM2 s motory, které používá Suchoj Su-35 Flanker-M, a mluví se i o instalaci moderního radaru typu AESA. Ve spojení s možností odpalovat ruskou radarově naváděnou střelu vzduch-vzduch R-37M by to letounu dalo další schopnosti a činilo ho konkurenceschopným proti nejmodernějším letounům 4. generace. Záležet ale bude na tom, jestli a jak všechny plány ruský zbrojní průmysl zvládne.

Su-30MKM malajského letectva

Co podle vás stálo za úspěchem letounu Su-30?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články