Suchoj Su-57: Superstíhačka, nebo létající problém? Dědictví po SSSR je plné rozporů

Suchoj Su-57(v kódu NATO Felon – Zločinec) patří mezi hrstku strojů, které odborníci řadí mezi stroje 5. generace. Od prvního vzletu stíhačky uběhlo letos již 11 let, přesto kolem realizace projektu je stále mnoho nejasností a dohadů. Jedná se skutečně o světovou špičku nebo jen nedokonalý demonstrátor technologií, kterým se Moskva chlubí ale ve skutečností neví, co s ním dál?

Dědictví po SSSR

Kořeny Su-57 lze hledat ještě v dobách Sovětského svazu. Na konci 80. let začal vývoj nástupců MiG-29 a Su-27. Stroje měly být vybaveny technologií stealth, kterou používají americké konstrukce, nejvýkonnější možnou avionikou a novými výkonnými motory. Ve strádajícím Rusku 90. let však vše skončilo u prototypů MiG 1.44 a technologického demonstrátoru Suchoj S-47 „Berkut“ s negativním úhlem náběhu křídel, neboli zápornou šípovitostí. Tyto letouny však měly se skutečnou technologií stealth jen málo společného.

iZdroj fotografie: Leonid Faerberg / Creative Commons / CC BY

Z těchto dvou pokusných strojů měl větší význam právě Berkut, protože se na něm vyvíjely a zkoušely systémy, které se měly stát systémy budoucí Su-57. První americké stealth stroje F-117 Rusko nevyhodnotilo jako hrozbu. Když ale v USA poprvé vzlétl roku 1997 první plnohodnotný stíhač 5. generace Lockheed Martin F-22 Raptor, Rusko se po analýze jeho možností rozhodlo roku 2001 vyvinout odpověď.

Projekt PAK FA ( Perspektivnij aviacionnij komplex frontovoj aviacii) tedy Perspektivního leteckého komplexu frontového letectva vedl k prototypu T-50, který vzlétl 29.1.2010 a byl základem pro vývoj konečné podoby Su-57. První etapu vývoje završilo dodání výrobně druhého, pro zákazníka prvního sériového stroje ruskému letectvu v prosinci 2020, když skutečný první sériový stroj v roce 2019 ještě v továrních zkouškách havaroval.

Konkurent Raptora

Teoreticky Su-57 svého amerického konkurenta překonává. Rozpětí ruského stroje je 14 metrů, délka trupu dosahuje 19,8 metrů a výška 6,06 metru. Hmotnost prázdného letounu je 18 500 kilogramů. Maximální vzletová hmotnost dosahuje 37 000 kilogramů. Maximální rychlost stroje je 2,45 Machu. Dolet při podzvukové rychlosti bez přídavných nádrží je 4 500 kilometrů. Při nadzvukové rychlosti, takzvané „supercruise“, dolet klesá na 2000 kilometrů. Dostup je 20 000 metrů.

iZdroj fotografie: Uživatel Bundeswehr-Fotos / Creative Commons / CC BY

Kvůli technologii stealth a co nejmenšímu radarovému odrazu je jeho výzbroj umístěna ve čtyřech pumovnicích, ve kterých může být neseno až 10 střel různých kategorií vzduch- vzduch. Nejnovější protiletadlovou střelou má být nově vyvíjené „izdělije 810“ s doletem 300 km. Rusko však chce využívat Su-57 na rozdíl od F-22 i jako víceúčelový letoun.

Konstrukce Su-57 disponuje i možností rychlé instalace šesti vnějších závěsníků. Pro ně se vyvíjí celkem 14 nových leteckých zbraní od chytrých bomb po střely s plochou dráhou letu se stealth vlastnostmi, bude ale samozřejmě možné na ně zavěsit i stávající „železné“ pumy, atd. Je ovšem jasné, že v této konfiguraci vlastnosti stealth značně utrpí.

i

Su-57, na rozdíl např. od svého čínského konkurenta J-21 nese i hlavňovou výzbroj v podobě modernizovaného leteckého kanónu ráže 30 milimetrů 9A1-4071 K, kterým jsou vyzbrojeny MiG-29 a Su-30. Vedle zbraní a pum může nést Su-57 i elektronické rušící zařízení nebo průzkumný kontejner. Maximální hmotnost užitečného zatížení na vnitřních i vnějších závěsech u Su-57 dosahuje 7500 kilogramů. To je téměř stejně, jako unesl B-17G v pumovnici za druhé světové války.

Špičkové systémy s řadou problémů

Z Berkutu převzal Su-57 systém fly-by-wire a velké využití kompozitních materiálů, které nejen mají schopnost pohlcovat radarový signál, ale odlehčují a zpevňují primární konstrukci draku. Všechny vzájemné úhly mezi jednotlivými konstrukčními částmi draku letounu jsou kvůli použité technologii stealth větší než 90°.

Konstrukce draku v oblasti motorové instalace je vyvinuta tak, aby pohltila a odstínila velké množství hluku a tepla, které zatímní motory AL-41F vydávají. Stroj je opatřen i speciálním potahem a barvou, pohlcujícím radarové a infračervené paprsky.

Su-57 je vybaven radarem Ho36 Belka, který má celkem pět antén. Anténní systém radaru typu AESA pro sledování přední polosféry ozn. H036 v pásmu X, dále v přední části trupu dva menší radary typu AESA s anténami nasměrovanými pro doplňující boční pohled ozn. N036B-1-01L a H036B-1-01B taktéž v pásmu X a anténní systémy v náběžných hranách křídla, opět radarů typu ASEA ozn. H036L-1-01 pro pásmo L.

Specifikace a skutečné schopnosti radaru jsou stále přísně utajovanou záležitostí, ale podle odborníků má takový radarový systém potenciál odhalit i stealth stroje protivníků na dostatečnou vzdálenost, aby měl Su-57 dost času reagovat. Problém je v tom, že systém je stále ve vývoji a není v současné době operačně použitelný.

iZdroj fotografie: Aleksandr Markin / Creative Commons / CC BY

Podobně je na tom i další specialita Su-57 – systém OLS – 50 M, tedy opticko-elektronický lokalizační systém. Ten je umístěn za kabinou pilota a je schopen opticky lokalizovat pohyb a polohu nepřátelských strojů ve svém okolí, aniž by tyto registrovaly svoji detekci. Otázkou je, na jakou vzdálenost a za jaké fyzikální kvality ovzduší v okolí letícího Su-57 tento systém bude fungovat.

Podle ruských konstruktérů by ale všechny senzorické systémy propojené umělou inteligencí měly na letadle doslova vytvořit „inteligentní kůži“ se schopností vnímat okolí letounu komplexně. Samozřejmostí je, že kokpit je plně digitální se dvěma multifunkčními monitory.

Motory jako kámen úrazu

Všech deset prototypů a první sériový stroj bylo vybaveno starším motorem AL-41F1 s měnitelným vektorem tahu a přídavným spalováním. Výkon AL-41F bez přídavného spalování je 88 kN, s přídavným spalováním 142,2 kN a v nouzovém režimu 147,4 kN.

Problém je, že se jedná o starší modernizovaný motor upravený na generaci motorů 4++, kterým jsou vybavovány i nové Su-35S. Hlavním kamenem úrazu Su-57 jsou chybějící motory 5. generace. Konstrukční kancelář Saturn na novém typu motorů označených jako produkt 30 (izdělije 30) intenzivně pracuje. Avizovaným cílem má být dosažení maximálního tahu bez přídavného spalování 107 kN a forsáží neskutečných 176 kN a měly by dát stroji i nové manévrovací schopnosti.

iZdroj fotografie: Alex Beltyukov / Creative Commons / CC BY

Poprvé Su-57 s novým pokusným motorem „izdělije 30“ vzlétl roku 2017. Vývoj motoru se však potýká s celou řadou potíží, v nichž prim hraje odolnost materiálů a kvalita výroby. První sériové stroje by nový motor měly obdržet až v roce 2025. To už ale bude Su-57 druhé fáze, neboli po důkladné modernizaci celé konstrukce.

Zločinec a Lovec

Se Su-57 je úzce propojen projekt těžkého dronu S-7 „Ochotnik“ (Lovec). S tím Su-57 sdílí nejen mnoho systémů, ale do budoucna by stroje měly mít i společné úkoly, kdy S-7 bude stíhačce dělat robotického wingmana a podporovat Su-57 v boji. Mělo by se jednat o zcela unikátní a vysoce perspektivní bojový systém. Pokud ovšem vývoj půjde podle plánu, což se vzhledem k dosavadním zkušenostem s vývojem Su-57 zatím příliš nedaří.

iZdroj fotografie: Uživatel Geektrooper2 / Creative Commons / CC BY-SA

I přes všechny obtíže má za sebou Su-57 i první frontové testy. V únoru 2018 byly dva prototypy nasazeny v Sýrii, kde se zúčastnily bojů s Islámským státem. Stroje provedly celkem deset bojových misí a ruské ministerstvo obrany bylo s výkony stroje prý spokojeno.

Symbolicky ve službě

Podle ruských médii celý program Su-57 vyšel v přepočtu na 8-10 miliard dolarů. V loňském roce byla podepsána dohoda na nákup 76 strojů pro ruské letectvo v hodnotě 2,73 milionů dolarů. Jeden stroj by tedy měl vyjít na pouhých 34 milionů dolarů. Pro porovnání F-22 vyšel na 150 milionů USD za kus a právě jeho cena byla hlavním důvodem omezení rozsahu jeho sériové produkce proti plánům USAF.

Protože ale celá řada systémů nového Su-57 není stále dovyvinuta, včetně nových motorů, půjde zcela jistě „cena“ nového stroje nahoru. To podle všeho omezí i rychlost produkce a zavádění do výzbroje, už nyní se plánuje, že objednané stroje budou přicházet k jednotkám jen postupně v průběhu několika let, až do roku 2028.

Cena je navíc uváděna podle některých ruských novinářů bez zavedení nutné infrastruktury a nákladů výcviku pilotů i pozemního zabezpečení. Zcela chybí i vyčleněné prostředky pro již dnes předpokládanou modernizaci právě vyráběných Su-57, ke které zcela určitě dojde podle plánu se zahájením výroby modernizované podoby Su-57 .

iZdroj fotografie: Alex Beltyukov / Creative Commons / CC BY

Zatím je od loňska ve službě pouze jeden jediný sériový stroj, zkoušený v Akťubinsku, ke kterému mají v nejbližší době přibýt další čtyři sériové stroje. Opožděný vývoj však komplikuje možnosti vývozu a spolupráci s jinými státy. Původně se počítalo, že vývoj první indické stíhačky 5. generace FGFA bude vycházet ze Su-57. Indie však z projektu odstoupila, protože dnes nedůvěřuje ruské technice. Pokus o vývoz 19 kusů exportní varianty Su-57 do Alžírska také naprosto selhal, nebylo co vyvézt.

Stále sporný

O Su-57 se na světě v odborných kruzích stále vedou pochybovačné diskuse. Dokonce i v Rusku jsou o stroji pochybnosti a vedou se velké spory. Existuje poměrně velká skupina ruských odborníků a kriticky naladěných ruských novinářů, kteří otevřeně mluví o tom, že Su-57 funguje spíše jako zajímavý demonstrátor možností ruské techniky.

iZdroj fotografie: Uživatel Rulexip / Creative Commons / CC BY-SA

Podle jejich mínění dojde nakonec k tomu, že stejně jako u „supertanku“ T-14 Armata a jeho předchůdce T-95 budou nové systémy ze Su-57 použity k vylepšení a modernizaci stávajících vyráběných a užívaných typů. Tomu nasvědčuje například skutečnost, že motory ze Su-57 dostávají i modernizované verze Su-35. O tom, že převezmou i elektroniku, systém on-line sdílení dat a například multifunkční helmu se zatím spekuluje. Se Su-35 je spojována i další úvaha.

Kreml nemá potřebu zavádět úplně nový letoun, dokud je stále osvědčený Su-35 levnější a schopnou konkurencí západních strojů. A k úvaze je také možnost, že vlastnosti stealth ruské letectvo umí zajistit i u starších strojů elektronickou cestou pomocí speciálních podvěsných kontejnerů. Toto je však pouze dohad, i když podpořený několika zajímavými událostmi například v Černém moři.

iZdroj fotografie: Mil.ru / Creative Commons / CC BY

Jaký je tedy Su-57 stroj? Podle odborníků jde zatím o syrový stroj, který v dané chvíli rozhodně nedosahuje kvalit F-22 a F-35 Pokud mu nebude upřen další vývoj a investice do něj budou pokračovat, rozhodně bude mít ale dobrou perspektivu. Pokud například Su-57 opravdu dostane nové motory, které splní to co, si konstruktéři od nich slibuji a plně naběhne sériová výroba se všemi výše uvedenými FUNKČNÍMI systémy, bude Felon velmi nebezpečným protivníkem.    

Jak by asi dopadl souboj strojů 5. generace?

Zdroj: NationalInterest