Tchaj-wan převzal svůj první nově vyrobený F-16 Block 70 s radarem AESA, a zároveň potvrdil, že páté generace stíhaček se nedočká. Washington má k tomu důvody, které jdou daleko za pouhou politiku.
V jihokarolínském závodě Lockheed Martin dokončila tchajwanská delegace v březnu 2026 akceptační let prvního kusu z objednávky šedesáti šesti strojů. Ceremonie proběhla, letoun vzlétl, piloti podepsali protokoly. Na Tchaj-wan ale stroj zatím nedorazil, přeletové dodávky mají začít v průběhu roku 2026. Slovo „dostal“ tedy v tuto chvíli znamená, že ostrov převzal letoun v americkém výrobně-zkušebním procesu. Skutečný příběh ale neleží v logistice. Leží v tom, co Tchaj-wan dostává, a co mu Washington záměrně nedá.
Co přesně Block 70 přináší
Označení F-16C/D Block 70 představuje špičku toho, co platforma F-16 po padesáti letech vývoje umí nabídnout. Srdcem upgradu je radar AN/APG-83 SABR od Northrop Grumman, aktivní elektronicky řízená anténa (AESA), která nahrazuje starší mechanicky natáčený APG-68. Rozdíl je zásadní: delší dosah záchytu a navedení, vyšší přesnost identifikace, režim syntetické apertury pro detailní mapování terénu a plnohodnotné situační povědomí vzduch-vzduch i vzduch-země. Podle výrobce přitom APG-83 sdílí část technologické příbuznosti s radary letounů F-22 a F-35.
K radaru se přidává moderní digitální kokpit, navigační systém LN-260 INS/GPS, datový link Link-16, automatický systém vyhýbání se terénu Auto GCAS a vlečné klamné cíle ALE-50. Konstrukční životnost draku dosahuje 12 000 letových hodin, při průměrném ročním náletu kolem 200 hodin to teoreticky znamená šedesát let provozu. Pro srovnání: požadavek programu F-35 činí podle BAE Systems 8 000 hodin, tedy o třetinu méně.
Tchajwanský balík za přibližně 195 miliard korun zahrnuje šedesát šest letounů, sedmdesát pět radarů APG-83, motory General Electric F110, kanony M61A1 Vulcan ráže 20 mm a řadu dalších komponent. Ke konci března 2026 bylo podle tchajwanského ministerstva obrany padesát devět strojů v montáži nebo úpravách na výrobní lince. Program se nezastavil, zpomalilo ho tempo testů a kalibrace konfigurace specificky laděné pro Tchaj-wan.
Proč ne F-35
Tchaj-wan je podle Mezinárodního měnového fondu vyspělou ekonomikou a podle Světové banky ekonomikou s vysokými příjmy. Vyrábí nejpokročilejší čipy na světě, provozuje moderní letectvo a má rozpočet na špičkovou techniku. Přesto mezi dvanácti zahraničními zákazníky programu F-35, od Japonska přes Polsko po Řecko, nefiguruje. Žádná jiná technologicky a ekonomicky srovnatelná země v tomto seznamu nechybí.
Důvod není trest. Na kongresovém slyšení amerického výboru pro zahraniční záležitosti zazněly v roce 2017 tři konkrétní argumenty. Za prvé: ochrana technologií. Letoun F-35 není jen víceúčelový bojový letoun, ale citlivý stealth-softwarově-senzorový ekosystém, jehož kompromitace by ohrozila celou síť spojenců. Za druhé: obavy z informační bezpečnosti. Svědci přímo zmínili riziko infiltrace tchajwanské obranné struktury ze strany Číny. Za třetí: otázka, zda je pro Tchaj-wan vůbec správné sázet na platformu, která potřebuje nepoškozené ranveje a zázemí.
Poslední bod je klíčový. Výroční zpráva Pentagonu o vojenském rozvoji Číny za rok 2025 konstatuje, že čínské raketové síly jsou připraveny zasahovat tchajwanské základny, radary a velitelské uzly. Letouny J-20 páté generace a modernizované J-16 vytvářejí kolem ostrova rostoucí tlak. V takovém scénáři by drahý F-35 zaparkovaný na zranitelné ranveji mohl být zničen dřív, než vůbec vzlétne. Washington proto Tchaj-wan tlačí i k rozptýlitelným a asymetrickým prostředkům, mobilním protilodním střelám, minám a dronům, které přežijí první salvu.
Precedent navíc existuje i v rámci NATO. Turecko bylo v roce 2019 z programu F-35 vyřazeno kvůli nákupu ruského protiletadlového systému S-400. Důvod byl jiný, ale princip stejný: USA dokážou zablokovat přístup k F-35 i spojenci, pokud vyhodnotí bezpečnostní riziko jako systémové.
Dobrý stroj, ale jiná liga než stealth
Block 70 není letadlo druhé kategorie. Proti starším F-16A/B, které Tchaj-wan provozoval od 90. let, jde o generační skok. Starší flotila navíc prošla modernizací na standard Viper; Lockheed Martin potvrdil dokončení tohoto programu v prosinci 2023. Nové Block 70 tedy rozšiřují už „viperizované“ jádro letectva, nikoli prázdný hangár.
Jenže proti J-20 hraje Block 70 v jiné lize. Pátá generace znamená stealth, tedy minimální radarový odraz díky tvarování draku a speciálním nátěrům. Znamená interní zbraňové šachty, které nezvyšují odraznou plochu. Znamená plně integrovanou senzorovou fúzi, kde pilot vidí celé bojiště na jedné obrazovce. Block 70 nese zbraně převážně externě, jeho radarový odraz je řádově vyšší a v prostředí husté čínské protivzdušné obrany je výrazně zranitelnější.
Rozhodující parametr moderního vzdušného boje zní: kdo koho uvidí a zaměří první. Tam má F-35 výhodu, kterou Block 70 nedokáže plně nahradit, bez ohledu na to, jak dobrý je jeho radar.
Slovenský sourozenec a české souvislosti
Zajímavé je srovnání se Slovenskem, které rovněž objednalo F-16 Block 70. Základ je prakticky totožný: radar APG-83, Link-16, moderní avionika, životnost 12 000 hodin. Slovenský balík je ale výrazně menší (čtrnáct kusů oproti tchajwanským šedesáti šesti) a obsahuje explicitně vypsané střely AIM-120C-7 AMRAAM s dosahem kolem 100 km, střely krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder, přesně naváděné pumy JDAM a zaměřovací kontejnery Sniper. Tchajwanská konfigurace si vyžádala specifické úpravy a dodatečné testování, které přispělo ke zpoždění dodávek.
Mimochodem, právě zpoždění je pro Tchaj-wan bolestivé téma. Na podzim 2025 tchajwanský premiér veřejně hovořil o právních krocích a vymáhání kompenzací, ale u čistého vládního prodeje (FMS) standardní nárokový mechanismus jako u komerční smlouvy prakticky neexistuje. Celkový objem zpožděného amerického vojenského materiálu pro Tchaj-wan přesahoval podle legislativních podkladů 6 590 miliard tchajwanských dolarů, přibližně pět bilionů korun.
Okno špičkovosti se zavírá rychleji než životnost draku
Tchaj-wan si pořídil velmi dobrý stroj. Block 70 mu dá silnější radar, modernější avioniku, vyšší interoperabilitu s americkými silami a konstrukční životnost, která na papíře sahá za rok 2060. Ale papírová životnost a bojová relevance jsou dvě různé věci. Čína nepřestane modernizovat, a každý rok, kdy Peking přidá další J-20 a zdokonalí svou protivzdušnou obranu, se okno, v němž je Block 70 špičkou, zužuje.
Skutečným problémem Tchaj-wanu není, že dostal „horší letadlo“. Dostal jiný kompromis: víc letových hodin, nižší práh nasazení, menší politické riziko, výměnou za citelně slabší šanci přežít v nejtvrdším dni války. A právě proto ostrov zároveň buduje podzemní úkryty, rozptyluje techniku a investuje do mobilních raketových systémů. Protože i Washington ví, že samotný víceúčelový bojový letoun, byť sebelepší, nestačí, pokud ho protivník zničí ještě na zemi.