UH-1Y Venom české armády, který není až tak nový. AČR obdrží zdarma zcela opotřebované stroje, jež bude muset draze modernizovat

V červenci roku 2021 začal americký Bell s výrobou vrtulníků UH-1Y Venom pro českou armádu. Ale nevyrábí je už ve svých dílnách, zhotovení draků zadal jako subdodávku firmě Crestview Aerospace na Floridě, protože výrobu tohoto typu v domovském závodě ukončil v roce 2018 po poslední sérii pro americké námořní pěšáky.

Vrtulníky pro Česko budou dokončeny v roce 2023

Firma Crestview Aerospace staví všech osm kabin těchto víceúčelových strojů, které má firma Bell podle plánu v roce 2023 dodat do Česka. Společně se čtyřmi bitevními stroji AH-1Z Viper mají ve výzbroji nahradit dosluhující ruské stroje. Česko si v roce 2019 podpisem dohody s USA objednalo přímé dodání dvanácti nových vrtulníků výše uvedených typů za více než 17 miliard korun. Vybíralo je oficiálně od roku 2015, ale nakonec ministerstvo vybralo americké stroje bez výběrového řízení.

iZdroj fotografie: Alex Beltyukov / Creative Commons / CC BY-SA

Ministryně obrany to zdůvodňovala tím, že nové americké vrtulníky Venom a Viper mají ze všech nejlepší schopnosti, aby mohly nahradit staré ruské bitevníky Mi-24. Tak trochu pozapomněla, že zatímco stroje Viper jsou skutečnými bitevními stroji, vrtulníky Venom mají armádě sloužit více jako víceúčelové, schopné plnit celou řadu úkolů, a tak trochu budou alternovat především transportní Mi-8 a Mi-17.

Situaci v tomto směru zkomplikovala stížnost konkurenční evropské firmy na obchodní postupy českého MO a následně i řízení ÚOHS. ÚOHS nakonec rozhodl, že MO za jeho v poslední době poněkud běžné pochybení v realizaci tohoto kontraktu (například bez výběrového řízení) musí zaplatit půlmilionovou pokutu v roce 2021. Tu MO zaplatilo v červnu 2021 a začalo tvrdit, že žádné zákony neporušilo, a jako obvykle se o ní soudit.

Nepoměr objednaných vrtulníků k počtu používaných

V Česku se navíc objevila kritika odborníků, která poukazovala na zřejmý nepoměr počtů objednaných vrtulníků vzhledem k potřebě, kritikům se nelíbilo, že v praxi je používaných starých ruských strojů řádově více, a přesto stíhají plnit své dnešní úkoly v české armádě jen s vypětím sil. Nechyběly hlasy, jež tvrdily, že vyřazením ruské techniky prakticky bez náhrady znamená úplné odzbrojení české armády v tomto segmentu její výzbroje.

A to proto, že oněch 12 objednaných nových exemplářů se kvantitativně za náhradu vrtulníkové techniky v českém letectvu považovat v reálu nedá. Možná i proto se v roce 2022 objevila zpráva, že k nově vyráběným strojům se připojí i dalších osm vrtulníků, šest verze AH-1 Viper a dva UH-1Y Venom, které Česku darují USA – jako olétané. Jejich armáda je totiž již nepotřebuje a poslední kusy těchto strojů vyřazuje i US MARINE CORPS.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Většinou tak, že je ponechaly na zahraničních základnách, odstavené, protože jen odvoz do USA byl hodnocen jako neekonomický. Česko je sice dostane „zadarmo“, ale zaplatí jejich repasi a modernizaci a také veškerou dopravu. Takže nakonec bude zřejmě od roku 2023 v českém letectvu sloužit dvanáct bitevních AH-1 Viper a deset transportních a víceúčelových Bell UH-1Y Venom, pokud se opět něco v tomto směru nezmění.

Mediálně ve stínu je nejdůležitější stroj, UH-1Y Venom

Na pozadí mediálních i neveřejných střetů na dané téma v Česku tak trochu zaniká, že české letectvo tímto kontraktem získá stále poměrně kvalitní transportní a víceúčelový typ, který přes své koncepční stáří ještě patří k tomu lepšímu, co se dá v dané kategorii na světovém trhu za přijatelnou cenu nakoupit. Čeští piloti vrtulníků již mají s tímto typem určité zkušenosti.

Tuto odvozenou verzi používají v českém policejním letectvu (Bell 412EP) jako hlídkový, záchranářský a víceúčelový vrtulník již od roku 1993. Dnes jich policie České republiky má z nakoupených osmi kusů ještě údajně šest v provozu. Venom je zatím posledním členem rodiny vrtulníků Huey a následovník veterána z vietnamské války UH-1 Iroquois. Bell UH-1Y Venom se ale přece jen může stát platným a úspěšným strojem v rukou našich vojenských pilotů.

iZdroj fotografie: U.S. Indo-Pacific Command / Public Domain

Jako konstrukčně a technicky dosti podobný civilní verzi Bell 412, vzniklý dalším vývojem ze společného předchůdce Bell UH-1N, je ve své specializované militarizované verzi schopen zvládnout celé spektrum úkolů, od palebné podpory pozemních jednotek přes ozbrojený doprovod jiných transportních vrtulníků po podporu speciálních operací a samozřejmě transportní úkoly.

Má být údajně schopen bojovat s pomalu a nízko letícími cíli, jinak řečeno i s drony větší velikosti. Osvědčil se v praxi při pátracích a záchranných operacích, včetně bojové záchrany osob, při odsunu raněných atd. Jeho doménou jsou taktické výsadky.

Jednoduchá a osvědčená konstrukce

V přední části kokpitu sedí dva piloti vedle sebe a díky rozměrným čelním sklům mají výborný výhled. Trup je opět prodloužen, nyní o dalších 530 mm. V zadní části kabiny je prostor pro přepravu cestujících nebo materiálu průměrně v hmotnosti 1 tuny, maximální zatížení včetně paliva a posádky dosahuje až 3 tun. Dvojice turbohřídelových motorů T700-GE-401C o výkonu 1 800 koní pohání čtyřlistý pevný hlavní rotor i menší ocasní vyrovnávací vrtulku.

Venom dosahuje maximální rychlosti 314 km/h a cestovní rychlost 272 km/h. Vrtulník vydrží ve vzduchu 3,3 hodiny, má dostup více než 6 100 m a stoupavost 12,8 m/s. Je vybaven optickým senzorem, který se nachází pod přídí trupu stroje, a na boku vrtulníku jsou dva závěsné body pro výzbroj. Venom může být vyzbrojen dvojicí kulometů M240 ráže 7,62 mm, GAU16/A ráže 12,7 mm nebo rotačními kulomety GAU17/A ráže 7,62 mm.

Pozemní cíle však dokáže velmi účinně eliminovat i neřízenými raketami vzduch-zem Hydra 70 nebo raketami s laserovým naváděním APKWS. Věřme, že po všech peripetiích s pořízením tohoto vrtulníku budou nakonec čeští vojenští piloti vrtulníků přece jen spokojeni. Nakonec, ať chtějí, nebo ne, vrtulníky typu Bell UH-1Y Venom budou jejich pracovním nástrojem určitě dosti dlouho.