Jelikož nemá Ukrajina dostatek střeliva pro některé těžké raketomety včetně HIMARSU, rozhodla se je „suplovat“ za pomoci bezpilotních letounů.
Snaha způsobit ruské armádě větší škody na delší vzdálenosti a nemuset se při tom spoléhat na dodávky západních zbraní, jakou je třeba raketomet M142 HIMARS, přivedla ukrajinské konstruktéry k dronům nazývaných Middlestrike. Jejich úkolem je zasahovat na vzdálenosti desítek až nižších stovek kilometrů, a to velice přesně, cenná ruská stanoviště, logistiku a jiné významné cíle. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že jejich nasazení může způsobovat vysoké škody a stupňovat tlak na protivzdušnou obranu.
Drony zničí cíle ve střední vzdálenosti
Jednoduše popsat drony Middlestrike nelze, jsou totiž různorodé. Pravda uvádí, že mají dosah několik desítek až stovek kilometrů a nesou různě těžké hlavice, které překlenují mezeru mezi krátkodosahovými a strategickými sebevražednými drony. Disponují řízením na dlouhé vzdálenosti a naváděním odolným proti rušení, přičemž zasahují cenné cíle, jako jsou velitelství, logistická centra nebo systémy elektronického boje. Obrana je proti nim obtížná, vyžaduje mnoho systémů PVO schopných je detekovat a ničit, a těch má Rusko nedostatek.
Jedním z důvodů, proč Ukrajina podobné drony vyrábí, může být kritický nedostatek střel pro zbraně, jakou je raketomet M142 HIMARS. UkrinForm uvádí, že rakety pro něj zařadila do seznamu urgentních dodávek, které potřebuje v rámci spojeneckého programu PURL. Nelze ani vyloučit, že pokud Ukrajinci budou odmítat americký mírový plán, který počítá s předáním území Rusku, mohl by Donald Trump dodávky raket zastavit.
Ve skupině Middlestrike je více dronů
Mezi Middlestrike lze zařadit hned několik dronů, které má Ukrajina k dispozici, i když jsou o nich omezené informace. Jedním z nich je například dron Bulava známý též jako Mace. Je zhruba 1,5 metru dlouhý a má křídla do X, v podstatě se podobá ruskému dronu ZALA Lancet. Militarnyi uvádí, že disponuje hlavicí o hmotnosti 3,6 kilogramu a je prokázáno, že se mu podařilo zasáhnout cíl ve vzdálenosti 55 kilometrů, ale dolet může být ještě vyšší.
Dalším dronem spadajícím do této kategorie, ale naprosto odlišným, je FP-2. Militarnyi uvádí, že jeho dolet by měl být až 200 kilometrů a unese hlavici o hmotnosti 105 kilogramů. Lze proto předpokládat, že takový dron může být nasazen proti odolným cílům, jako je zbrojní sklad v nějaké budově, nebo velitelské centrum v bunkru. Právě široké spektrum hlavic tak může zajistit, že proti konkrétnímu cíli bude použitá ta nejlepší zbraň.
