Ukrajinský drak „Dracarys“ děsí ruské vojáky, i když jsou v tancích. Sežehne vše při teplotě přes 2 400 °C

2. září 2024 se nad záporožskou frontou u Orichivu objevil dron 108. mechanizované brigády, pod jehož trupem visel improvizovaný zápalný náklad. Záběry zachytily proud žhnoucích kapek padajících na ruské pozice, a během hodin se virálně rozšířily pod přezdívkou „Dracarys“, odkazem na dračí oheň ze seriálu Hra o trůny. O dva dny později ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo vlastní video z charkovského směru, tentokrát od 42. brigády a její skupiny Perun. Fenomén „dragon drones“ byl na světě. Ale co přesně umí a kde končí jeho limity?

Termit: chemie za přezdívkou

Termit není výbušnina. Je to směs jemného hliníkového prášku a oxidu železa, která po zapálení produkuje extrémně horkou reakci; encyklopedie Britannica uvádí teplotu kolem 2 400 °C. Válečné reporty pracují s údaji 2 200+ °C, respektive přibližně 2 200 °C (4 000 °F); označení „přes 2 400 °C“ odpovídá hornímu odhadu klasické směsi.

V praxi to znamená, že proud roztaveného kovu spolehlivě ničí vegetaci, maskovací sítě, textilie, optiku, kabeláž i tenčí plechy. Zápalný účinek je lokální, ale intenzivní; termit hoří i pod vodou, protože si nese vlastní kyslík z kovového oxidu. Oproti napalmu, jehož pyrotechnická verze dosahuje zhruba 1 000 °C a šíří požár plošně jako lepivý gel, termit působí spíš bodově a „řezavě“. A na rozdíl od bílého fosforu, který se na vzduchu samovolně vznítí už kolem 30 °C a navíc je toxický po vstřebání do těla, termit neprodukuje jedovatý dým; jeho hrozba je čistě tepelná.

Proč se bojí i posádky tanků

Představa, že termitový dron propálí čelní pancíř moderního tanku, patří do filmů. Realita je jiná, ale pro posádku o nic méně děsivá. Tank není hermetická krabice. Má průlezy, ventilační otvory, motorovou palubu s mřížkami, optické přístroje na věži. Stačí, aby byl poklop otevřený, horní pancíř poškozený předchozím zásahem nebo vozidlo opuštěné s odkrytým motorem, a proud roztaveného kovu se dostane dovnitř.

Tam pak zapaluje palivo, maziva, munici, kabeláž a sedačky. Stísněný prostor neumožňuje únik. Podle naší dedukce opřené o vlastnosti termitu a popisy útoků z fronty je právě tohle důvod, proč „dragon drones“ fungují nejlépe proti:

• opuštěné nebo vyřazené technice, kde nikdo nezavírá průlezy,
• vozidlům v údržbě s odkrytou motorovou palubou,
• pozicím pod vegetačním krytem, kde se technika cítí skrytá,
• zákopům a úkrytům s otevřeným stropem.

Britský obranný analytik Nicholas Drummond to shrnul přímo: efekt je „spíše psychologický než fyzický“. Vizuálně apokalyptický útok shora, riziko hlubokých popálenin, pocit, že ani kryt v porostu nebo ve vyřazeném vozidle není bezpečný. Le Monde cituje ruského vojáka z 59. tankového pluku, který po termitovém útoku tvrdil, že jeho jednotka přišla o vybavení, munici, vozidla i dokumenty.

Taktický nástroj, ne zázračná zbraň

Bylo by lákavé prohlásit „dragon drones“ za zlom ve válce. Jenže analytici z Lieberova institutu při West Pointu je zasazují střízlivěji, jako taktický nástroj pro vypalování krytu, odhalení ukrytých pozic a vynucení pohybu protivníka. Ideálně v kombinaci s další palbou: dron vypálí maskování, dělostřelectvo nebo druhý FPV s granátem dokončí práci.

Limity jsou reálné. Nejde o „obyčejné FPV s granátem“. Termitový náklad je těžší, vyžaduje větší dron s vyšší nosností, speciální závěs a bezpečný mechanismus odpálení. To znamená vyšší nároky na logistiku, stabilitu letu i bezpečnost obsluhy. Kapacita je omezená.

A Rusové nezůstali pasivní. Už 4. září 2024 ruský vojenský kanál Vojennyj osvedomitel psal o masivním rozšíření ukrajinských termitových dronů a nutnosti vyvinout protiopatření. West Point potvrzuje, že ruská strana začala termit na dronech rychle kopírovat. Obrana zahrnuje klasické prostředky proti FPV (rušení signálu, střelbu, protidronové hlídky) plus zakrytí pozic shora a důsledné zavírání průlezů.

Co říká mezinárodní právo

Termit jako takový není automaticky zakázaný. Protokol III Úmluvy o konvenčních zbraních definuje zápalné zbraně a zakazuje jejich použití proti civilistům; letecky dopravované zápalné zbraně nesmí mířit na vojenské cíle v koncentraci civilního obyvatelstva. Mimo text protokolu dál platí obecné zásady rozlišování, proporcionality a předběžné opatrnosti.

Zápalné zbraně přitom nejsou na ukrajinském bojišti novinkou. Human Rights Watch zdokumentovala použití zápalných raket 9M22S ze strany proruských sil už v létě 2014 u Ilovajsku. Podle reportů Defense News Rusko v roce 2023 nasadilo termitové bomby nad obytnými oblastmi ve východní Ukrajině. „Dragon drones“ jsou v tomto kontextu ukrajinskou odpovědí, levnou, improvizovanou a cílenou na vojenské pozice.

Síla strachu z ohně

Harvardská klinika pro lidská práva ve společné zprávě s Human Rights Watch popisuje dopady zápalných zbraní bez příkras: nesnesitelné popáleniny, poškození dýchacích cest, trvalé fyzické postižení a hluboké psychické následky. Léčba hlubokých popálenin vyžaduje časnou excizi tkáně, kožní štěpy a dlouhodobou péči proti infekcím a ztrátám tekutin. Samotné vědomí, že takový útok může přijít kdykoli shora, mění chování celých jednotek.

Právě v tom spočívá skutečná hodnota „dragon drones“. Ne v tom, že by z levného FPV udělaly zázračný ničitel tanků. Ale v tom, že z něj udělaly nástroj, který vypaluje kryt, odhaluje pozice a nutí protivníka buď se přesunout, nebo riskovat, a to za cenu řádově nižší než konvenční dělostřelecký granát. Drak z Hry o trůny dýchal oheň na příkaz. Tenhle drak stojí pár set dolarů a příkaz mu dává operátor s FPV brýlemi v bunkru o kilometr dál.