Aby mohly jaderné mocnosti pouštět hrůzu, potřebují i prostředky, jimiž dopraví jadernou hlavici k cíli. Francie vsází na budoucí střelu ASN4G.
Dojde-li k utlumení americké přítomnosti, a snad i ke stažení jaderného deštníku, může Evropa potřebovat vlastní mohutnější jaderný arzenál a nosiče, aby dokázala odradit možné protivníky, čímž je myšleno hlavně Rusko. Plně samostatná je pouze Francie, zatímco Britové značně spoléhají na americké technologie. Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že se může stát pro Rusko za několik let opravdovým strašákem francouzská hypersonická střela ASN4G.
Současná střela nedosáhne až do Moskvy
Jedním ze způsobů, jakým může Francie k protivníkovi dopravit jadernou hlavici, je letectvo, konkrétně její letoun Dassault Rafale s řízenou střelou ASMP-A. Wikipedia uvádí, že má dosah až 500 kilometrů a rychlost až Mach 3. Nejde tedy o nějakou zastaralou zbraň; lze ji ovšem sestřelit protivzdušnou obranou, třeba ruským systémem S-400. Dosah 500 kilometrů navíc znamená, že letoun nemůže z prostoru NATO zasáhnout ani hlavní město, Moskvu.
🇫🇷 Le PR annonce le stationnement à l’horizon 2035 de l’ASN4G, futur missile de la composante aéroportée de la dissuasion française, sur la BA 116 de #Luxeuil-les-bains.
Ainsi que les deux escadrons de #Rafale au standard F5 qui l’emporteront. #défense pic.twitter.com/By2nONuObY— OpexNews (@OpexNews) March 18, 2025
Řadu těchto problémů by však měla vyřešit právě vyvíjená střela ASN4G. DefenseMirror vysvětluje, že by měl její dosah stoupnout na 1 000 kilometrů a rychlost přesahovat Mach 5. To znamená, že se k cíli dostane rychleji, a zároveň ji bude velmi obtížné sestřelit. Vzhledem k tomu, že má Francie omezené množství hlavic, Wikipedia mluví o zhruba 290, přináší menší riziko sestřelení omezeného arzenálu mnohem větší hrozbu pro případného protivníka.
ASN4G si musí počkat na verzi Rafale F5
Na modernizovanou střelu si francouzské letectvo, respektive námořnictvo, protože střelu s jadernou hlavicí mohou používat i letouny z francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle, ještě počká. V plném operačním nasazení by měla být v roce 2035, uvádí ArmyRecognition. Na druhou stranu není vyloučeno, že kdyby Američané opravdu jaderný deštník nad Evropou stáhli, mohla by se Francie třeba s podporou dalších evropských států pokusit program urychlit.
Nasazení hypersonické zbraně s jadernou hlavicí každopádně není jenom o jejím samotném vývoji. Střelu ASN4G by totiž měla zvládat až nová varianta letounu Dassault Rafale označovaná F5, a ani ta ještě není na světě. Vyznačovat by se měla výkonnějšími motory, novým radarem, datovými spoji, vyšší schopnosti přežití a doprovodem v podobě dronu, uvádí Wikipedia. Vývoj zbraně i nové verze letounu přitom není levnou záležitostí.
Jak vážnou hrozbou může být pro Rusko střela ASN4G?


