Běžné balistické rakety bývají odpalovány z pozemních platforem, případně z různých plavidel. Existují ovšem i rakety upravené pro start z letadel, z nichž je v současnosti asi nejznámější ruská hypersonická balistická raketa Ch-47M2 Kinžal. Čína přitom nejspíše má nějakou její obdobu s pravděpodobně ještě sofistikovanějšími schopnostmi. Raketou pro odpálení z bombardéru je dle všeho protilodní balistická raketa YJ-21.

Čínská balistická raketa YJ-21 proti lodím

Čínská balistická raketa YJ-21 je novou zbraní; Wikipedia o ní uvádí, že je ve výzbroji čínských ozbrojených sil teprve od roku 2022, přičemž jsou o ní jenom velmi omezené informace. Její odpalovací platformou je veliký moderní torpédoborec Type-055, ač v americké klasifikaci je toto plavidlo spíše křižníkem. Na rozdíl od běžných protilodních střel však neletí YJ-21 u hladiny moře, ale po balistické křivce. Některé zdroje ji označují za hypersonickou, ale hypersonických rychlostí běžně dosahují všechny balistické rakety.

極超音速ミサイルYJ-21の空中発射型の配備が確認されたか https://t.co/KLm1dHUI8a

— Levia (@Iosif_S) March 30, 2024

Velkou zajímavostí je skutečnost, že čínští konstruktéři dle všeho raketu upravili tak, že ji lze odpalovat z bombardéru Xi’an H-6, uvádí Defence-Blog. Existují fotografie toho, jak má letoun tuto raketu v podvěsu. H-6 je čínský strategický bombardér založený na starém sovětském bombardéru Tupolev Tu-16 Badger, uvádí MilitaryFactory. I přes modernizace je sice tento dvoumotorový bombardér zastaralý, ale jako nosič raket a střel postačí.

Rychlost YJ-21 může být až Mach 10

O samotné raketě YJ-21 se toho příliš neví, je kolem 8,3 metrů dlouhá a její maximální rychlost dosahuje Mach 6 až 10. ArmyRecognition uvádí, že by měla mít dolet 1 500 kilometrů, ale není jasné, zda to platí i pro případ, kdy je odpalována z letadla – tehdy by mohl být její dosah ještě větší. Vysoká rychlost (a pravděpodobně i schopnost alespoň částečně měnit směr letu) by ji měla činit těžkým cílem pro protivzdušnou obranu. I když podobně fungující Ch-47M2 Kinžal dokáže z oblohy sestřelit třeba americký systém MIM-104 Patriot.

„Pryč se zlým Západem i Ruskem“, zájem je o čínské vojenské letouny: jsou ekvivalentem F-16 a nahradit mohou i Panavia Tornado

Neznámou zůstává hmotnost hlavice, i když již jen její velikost by byla pro loď dost destruktivní. Jelikož jde o protilodní raketu, ač mohou nejspíše být její cíle i pozemní, musí mít i jiný typ navádění než Kinžal, který se spoléhá na satelitní. Na pohybující se lodě v závěrečné fázi letu navádí nejčastěji radar, i když způsob zaměření může být i jiný. Pokud opravdu raketa funguje, je hrozbou hlavně pro americké letadlové lodě – ačkoliv asi jediná žádnou z nich přímo nepotopí, může ji přinejmenším významně poškodit a tím i vyřadit.