Amerika nabízí Ukrajině zdarma staré fregaty, ta je ale už třikrát odmítla. Je to chytrá kalkulace, i když by se jí hodily

Na první pohled to nedává smysl. Země, která přišla o vlajkovou loď Moskva a jejíž námořnictvo patří k nejslabším v regionu, dostává nabídku dvou bojových lodí od nejmocnější námořní síly světa. A řekne ne. Jenže kdo se podívá na čísla, pochopí, že ukrajinské „ne“ není projev nevděku. Je to studená kalkulace velení, které ví, že zdarma trup ještě neznamená zdarma bojovou schopnost.

Dvě lodě, které pamatují studenou válku

Nabízené fregaty se jmenují USS Halyburton (FFG-40) a USS Kauffman (FFG-59). Obě patří do třídy Oliver Hazard Perry, která tvořila páteř amerického eskortního loďstva v osmdesátých letech. Halyburton vstoupila do služby 7. ledna 1984 a vyřazena byla v září 2014. Kauffman sloužila od února 1987 do září 2015. Od té doby obě kotví v rezervní flotile ve Philadelphii.

Jsou to lodě s výtlakem přes 4 100 tun, délkou téměř 140 metrů a posádkou kolem 215 lidí. Navržené pro konvojní ochranu a protiponorkový boj v otevřeném oceánu. V americké dispoziční evidenci jsou vedeny v kategorii Foreign Military Sales, tedy jako položky určené k případnému převodu zahraničnímu partnerovi. Washington je neodložil jen tak bokem, aktivně je držel v nabídce.

Proč by se Ukrajině hodily, aspoň na papíře

Ukrajinské námořnictvo je po roce 2014 a zejména po únoru 2022 ve stavu, který analytici popisují jako kritický. Ztráta Krymu znamenala ztrátu hlavní námořní základny, potopení křižníku Moskva v dubnu 2022 pak symbolický i praktický úder. Větší hladinové bojové lodě Kyjev prakticky nemá.

Perry by na papíře přidaly vrtulníkovou kapacitu, sonarové vybavení, protilodní a protiletadlovou výzbroj a prestiž těžšího bojového plavidla. Americký Senát už v roce 2019 slyšel expertní doporučení posílit Ukrajinu právě přebytkovými fregatami této třídy. Kongres pak v letech 2021 až 2022 zrychlil legislativní rámec pro převody přebytečné vojenské techniky Ukrajině na fiskální roky 2022–2026.

Proč Kyjev opakovaně říká ne

Velitel ukrajinského námořnictva Oleksij Nejžpapa v rozhovoru z roku 2020 vysvětlil odmítavý postoj přímo: Perry jsou příliš staré, příliš dlouho vyřazené, příliš drahé na obnovu a provoz, a Ukrajina pro ně nemá ani vhodné zázemí. Podle Nejžpapy by obnova a zprovoznění těchto fregat vyšly dráž než nákup nových korvet.

A to není jediný problém. I americké kongresové dokumenty zdůrazňují, že u dodané techniky nestačí předat trup, klíčové je plánování údržby a dlouhodobého provozu. Jak nákladný může být provoz Perry, ukazuje případ Egypta: Káhira v roce 2019 požádala o navazující technickou podporu pro své fregaty této třídy a další plavidla v odhadované hodnotě 554 milionů dolarů (přes 13 miliard korun).

Ukrajina navíc čelí praktické překážce, kterou by žádná renovace nevyřešila. Turecko během války uplatňuje montreuxská omezení pro průchod válečných lodí bojujících států úžinami. Když Ukrajina v červnu 2026 převzala pátou západní protiminovou loď, ex-nizozemský minolovný Alkmaar o pouhých 543 tunách, plavidlo zůstalo ve Velké Británii, protože do Černého moře se jednoduše nedostane. Totéž by platilo pro čtyřtisícitunové fregaty.

Válka, která se vyhrává jinak

Jádro odmítnutí ale leží ještě hlouběji než v penězích a logistice. Ukrajina na moři válčí jinak, než pro co byly Perry navrženy. Nejžpapa v září 2026 popsal moderní ukrajinské námořnictvo jako soustavu raketových komplexů, bezposádkových systémů, průzkumu, spojení, velení a pobřežní obrany. Žádné oceánské eskortní fregaty.

A výsledky mu dávají za pravdu. Ukrajinské námořní drony a pobřežní protilodní střely donutily ruskou černomořskou flotilu stáhnout se z velké části operačního prostoru. Asymetrie funguje. Stará fregata by v tomto konceptu byla spíš logistický závazek, odčerpávala by peníze, lidi a infrastrukturu od prostředků, které reálně mění poměr sil.

Zdarma loď, která stojí miliardy

Americká nabídka není cynická. Washington logicky uvažuje: máme přebytečné lodě, partner je potřebuje, legislativa převod umožňuje. Jenže Kyjev uvažuje jinak, a podle nás správně. Ve válce, kde rozhodují drony za statisíce korun, nedává smysl investovat miliardy do renovace fregat z éry Reaganovy administrativy.

Obě lodě zůstávají v americké dispoziční evidenci. Pokud je Ukrajina znovu nepřijme, čeká je buď nabídka jinému partnerovi, nebo změna kategorie, třeba na cvičný cíl pro námořní střelby. Pro Kyjev je ale důležitější otázka jiná: až válka skončí a přijde čas budovat námořnictvo od základů, bude chtít stavět na fregatách z roku 1984, nebo na technologiích, které mu pomohly válku přežít?