Jedná se o obrovský úspěch, který může přepsat pravidla námořní dominance. Vývoj dronů byl ale velice zdlouhavý a neobešel se bez nepříjemností.
Za několik let by se mohla situace na námořním bojišti změnit tak, jak ji ve vzduchu změnily letecké drony. Konstrukce těch podvodních je sice mnohem složitější, ale při současné úrovni technologie možná. Sloužit přitom mohou rovněž jako průzkumné i bojové, a námořnictvu poskytovat řadu výhod, ale v případě ztráty nepřijde o život žádný námořník. Nejvyspělejším podvodním dronem současnosti je pravděpodobně americká ponorka Orca XLUUV.
Vývoj podvodního dronu trval desetiletí
Konstrukce dronu plujícího pod vodou není jednoduchá, bezosádkové ponorky byly dlouho nedostupným snem, a třeba společnost Boeing na nich pracovala přes 10 let, kdy testovala i prototyp nazvaný Echo Voyager. A právě díky němu nasbírala zkušenosti, které umožnily zkonstruovat Orca XLUUV. Ve své tiskové zprávě Boeing uvádí, že bude provádět dlouhodobé mise, údajně až několik měsíců dlouhé, s cílem dosáhnout podmořské námořní dominance, a bude schopna operovat i ve sporných vodách oceánů.
Bezosádkoá ponorka Orca XLUUV má mít v americkém námořnictvu mnoho úloh. TheDrive uvádí, že bude moci vykonávat průzkum a hlídkovou činnost, vyhledávat miny, případně provádět elektronický boj. Námořnictvo nicméně počítá i s jejím vyzbrojením, takže později poslouží k pokládání vlastních min nebo odpalování torpéd, a to jak proti lodím, tak i jiným ponorkám. Sloužit ale bude moci i ke startu řízených střel – otázka ovšem je, zda jenom protilodních, nebo i pozemních, případně zda z ní bude startovat letecký dron.
Vyměnitelný modul s různou výbavou
Orca XLUUV je necelých 16 metrů dlouhá, a její výhodou je modularita – do středu lze totiž vložit asi 10 metrů dlouhý modul, což ji prodlouží na 26 metrů – v něm může být výbava podle typu mise, takže například různé průzkumné prostředky, ale později i zbraně. Nasadit ji bude možné zřejmě všude tam, kde americké námořnictvo nebude chtít, aby někdo o jeho přítomnosti věděl. V případě potřeby pak může na nepřítele nečekaně udeřit.
Jednoznačně ji lze označit za vysněnou revoluci v námořním vojenství, ale snad poslouží i v civilu. Američané tím také dokáží posílit ochranu svého pobřeží, ale i působení ve světě – aktuálně už nemají na obojí dostatek plavidel, ačkoliv postavili i nejsilnější válečnou loď v historii.
Pohon podvodního dronu je hybridní, konkrétně jde o diesel-elektrický pohon s lithium-iontovými bateriemi, a při nabíjení se bude muset vynořit, ale pravděpodobně jenom vysune speciální stožár jako šnorchl. S rychlostí 3 uzlů má pak vydržet na misi až několik měsíců. Nevím však, jak je naváděný, jistě bude mít vyspělý navigační systém a na stožáru nejspíše i satelitní navigaci. Není také jasné, zda bude pracovat zcela autonomně, či ho bude nějak řídit operátor, i když povely k použití zbraní by nejspíše měl vždy vydávat člověk.