Čína staví druhou mateřskou loď pro podmořské drony, Amerika nic podobného nemá. Flotila roste rychleji než kdokoliv čekal

Během jediného měsíce se na satelitních snímcích dvou čínských loděnic objevily dva trupy lodí, jaké dosud nikdo na světě nepostavil: plovoucí základny pro obří podmořské drony.

Čínská loď pro podmořské drony i Zdroj fotografie: Xinhua
                   

Když analytik H I Sutton z portálu Naval News v polovině září zveřejnil první satelitní záběry neobvyklé stavby na ostrově Changxing v šanghajské loděnici Hudong-Zhonghua, odborná komunita si lámala hlavu nad tím, co přesně vidí. Loď delší než dvě stě metrů s masivním hangárem a otevřenou zádí nevypadala jako nic z běžného katalogu čínského námořnictva. O měsíc později přišel druhý šok: na ostrově Longxue v Guangzhou se vynořil menší, ale konstrukčně příbuzný trup. Z jednoho experimentu se rázem stal náznak celé třídy. A právě v tom spočívá skutečný posun: Čína nestaví jen podmořské drony, ale i plovoucí infrastrukturu, která z nich může udělat reálně nasaditelnou zbraň.

Co přesně je mateřská loď pro podmořské drony

Nejde o klasickou válečnou loď ani o pouhý transportér. Mateřská loď tohoto typu je specializované hladinové plavidlo navržené pro kompletní cyklus práce s velkými bezposádkovými ponorkami: přepravu, spouštění na hladinu a pod ni, vyzvedávání zpět na palubu a servis během mise daleko od domovského přístavu.

Šanghajská jednotka, větší z obou, má před zádí rozsáhlý uzavřený hangár, do kterého se podle odhadů vejdou zhruba čtyři velmi velké podmořské drony třídy XXLUUV, každý o délce kolem padesáti metrů. Na zádi je otevřený dok s kolébkou, kterou pohybuje soustava dvanácti vysokých zdvihacích sloupů. Ty umožňují vertikálně spouštět a vytahovat drony bez potřeby přístavního jeřábu nebo suchého doku. Guangzhouská sesterská loď zachovává stejný princip, ale je asi o třetinu kratší (odhadovaná délka kolem sto padesáti metrů) a místo dvanácti sloupů jich má šest.

Proč je menší verze důležitá? Může jít o levnější sériový derivát určený pro jiný typ podmořského dronu, případně o plavidlo optimalizované pro rychlejší výrobu. Obě lodě vznikají v ekosystému státní korporace CSSC, což ukazuje, že nejde o izolovaný projekt jedné loděnice, ale o koordinovaný průmyslový program.

Proč Amerika skutečně nic takového v inventáři nemá

Formulace zní provokativně, ale opírá se o veřejně dostupná fakta. Americké námořnictvo zvolilo jinou filozofii: místo mateřské lodě sází na podmořské drony schopné operovat samostatně na velké vzdálenosti.

Vlajkovým programem je Boeing Orca XLUUV, autonomní ponorka dlouhá 15,5 metru s doletem až 12 000 km (6 500 námořních mil) a výdrží na moři v řádu měsíců. Orca se spouští z přístavního mola, ne z mateřské lodě. Agentura DARPA zase dotáhla do fáze celorozměrových vodních testů program Manta Ray, novou třídu podmořských dronů s dlouhou výdrží, které mají po nasazení fungovat zcela nezávisle na jakémkoliv plavidle. Americká námořní pěchota testovala vypouštění velkých bezposádkových ponorek z obojživelných lodí a námořnictvo přes program SBIR hledá univerzální systém pro vyzvedávání dronů z lodí s měsícovým bazénem nebo jeřábem.

Jenže to všechno jsou dílčí experimenty a prototypy. Hotové, specializované plavidlo srovnatelné s čínskou koncepcí, s hangárem, záďovou kolébkou a schopností obsluhovat několik obřích dronů najednou, ve veřejně známém americkém inventáři neexistuje. Program Snakehead LDUUV byl v rozpočtovém roce 2023 zrušen. Samotná Orca stále prochází výrobní připravenostní revizí, jejíž dokončení se očekává nejdříve v roce 2026. Podle zprávy amerického Úřadu pro vládní odpovědnost (GAO) má program pět prototypů a jeden testovací kus, daleko od sériové výroby.

Ani Rusko, ani Velká Británie, ani žádná jiná námořní mocnost veřejně nedisponuje ekvivalentem. Ruský Poseidon je autonomní podmořský prostředek nesený ponorkami, ne hladinovou mateřskou lodí. Britský experimentální XLUUV Excalibur, předaný Royal Navy v prosinci 2025, je ve fázi dvouletých námořních zkoušek, a britská strana výslovně mluví o tom, že chce eliminovat potřebu nákladných specializovaných plavidel, ne je stavět.

Rychlost, která překvapila i analytiky

Tempo odhalení je samo o sobě zprávou. V září se svět dozvěděl o první lodi. V říjnu už existoval důkaz o druhé. Ještě před rokem, na podzim 2025, Čína testovala dva obří drony XXLUUV u ostrova Chaj-nan pomocí provizorního plovoucího doku, řešení, které je pomalé, nepraktické a zvládne obsloužit jen jeden prostředek najednou. Přechod od plovoucího doku k dedikované mateřské lodi znamená skok v operačním tempu, diskrétnosti i servisní kapacitě.

Kolik takových lodí Čína celkem plánuje, veřejně nevíme. Oficiální název třídy, objednávka ani cílový počet nejsou dohledatelné. Některé západní analýzy, včetně textu v The War Zone, mluví o náznacích širšího programu, ale bez tvrdého důkazu. Už samotná existence druhého trupu ale mění interpretaci: z experimentu se stává zárodek třídy.

K čemu to všechno slouží, a koho se to týká

Odborné svědectví Michaela Horowitze před americko-čínskou bezpečnostní komisí z března 2026 rozpracovává škálu misí, pro které jsou velké čínské podmořské drony určeny: trvalý průzkum a sledování, mapování mořského dna, minové operace, protiponorkový boj, úderné role a zásahy proti kritické podmořské infrastruktuře, tedy kabelům, senzorům a komunikačním uzlům.

Krátkodobě jde primárně o indo-pacifický problém. Analytici South China Morning Post spojují tuto schopnost s vodami východně od Tchaj-wanu a v západním Pacifiku. Pro Evropu a české spojence v NATO je ale relevantní typ mise, ne zeměpisná vzdálenost: stejné technologie se hodí pro sledování a ohrožování podmořské infrastruktury kdekoliv. NATO už na to reaguje: operace Baltic Sentry nasazuje námořní drony na ochranu kabelů v Baltu, Task Force X-Baltic přechází od experimentů k národně vlastněným schopnostem a Evropská obranná agentura rozvíjí program výzkumu bezposádkových námořních systémů s rozpočtem přes padesát milionů eur.

Co může Amerika udělat, a jak rychle

Nejrychlejší cestou by nebyla stavba zcela nové lodní třídy od nuly, ale adaptace existujících platforem. Americké námořnictvo už testovalo vypouštění a vyzvedávání velkých dronů z obojživelných lodí a hledá univerzální řešení pro plavidla s měsícovým bazénem. Částečnou schopnost by šlo urychlit relativně rychle. Plnohodnotný ekvivalent čínského typu, s hangárem, záďovou kolébkou a kapacitou pro několik obřích dronů, by ale vyžadoval nový požadavek, rozpočet, stavbu a zkoušky. Realistický horizont se měří spíš na roky než na měsíce.

Dva trupy samy o sobě globální rovnováhu sil nepřeklopí. Ale posouvají Čínu z fáze, kdy podmořské drony byly izolovanými prototypy, do fáze, kdy pro ně existuje plovoucí logistika. A právě logistika je to, co z prototypu dělá systém, a ze systému zbraň.

Co Čína sleduje podobnými plavidly?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Stanislav Havel

Zobrazit další články