Čína díky svým letadlovým lodím expanduje cvičení dál od svých břehů. Její námořnictvo přitom ještě zesílí

Napětí v okolí Jihočínského a Východočínského moře je stále větší. Nedávná návštěva americké šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu ukázala, že Čína se nebojí svého stále rostoucího námořnictva využívat k prosazování svých zájmů a pořádat demonstrativní cvičení. Opírá se dnes o dvě letadlové lodě v aktivní službě, přičemž třetí byla spuštěna na vodu a další se staví. Země tato silná plavidla vysílá do sporných oblastí již několik let.

Plavba do sporných oblastí již před 6 lety

První velká operace čínské letadlové lodě ve sporných oblastech se uskutečnila již v roce 2016. Tenkrát Čína vyslala svoji nejstarší letadlovou loď Liaoning s doprovodem kolem Tchaj-wanu a na území, o která se pře s Japonskem nebo Filipínami. Od té doby v tom pokračuje. Letos v květnu se stejné plavidlo vydalo na cvičení u Okinawy. I když samozřejmě největší akcí byla demonstrace síly v reakci na návštěvu Peloisové v srpnu.

Liaoning je původně sovětská konstrukce, protože jde o plavidlo třídy Kuzněcov. Po rozpadu SSSR nedostavěný trup získala Ukrajina, které ho v roce 1998 prodala Číně. Ta nakonec loď dokončila a do služby ji uvedla v roce 2012. Je 306 metrů dlouhá a má výtlak přes 60 tisíc tun. Od svého sovětského, respektive ruského protějšku se významně liší. Číňané na plavidlo nenainstalovaly těžké protilodní rakety, proto se loď nedá označovat za letadlový křižník jakým je ruský Admirál Kuzněcov.

Nese jen protiletadlovou obranu s protiletadlovými střelami krátkého dosahu HQ-10 a třemi rychlopalnými rotačními kanony ráže 30 milimetrů Type 1130 CIWS. Na palubě má 24 bojových letounů a více než 10 různých typů vrtulníků. Velmi podobné konstrukce je i druhá čínská letadlová loď Shandong. Má stejnou výzbroj, rozměry i kapacitu letounů a také se jedná o plavidlo se skokanským můstkem. Ale celé bylo postaveno v Číně. Ve službě je od roku 2019.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Japonska / Creative Commons / CC BY

Námořní letouny vycházejí ze sovětských

Otázkou je síla čínských lodí, protože z jejich letadel startují stoje J-15. Jde vlastně o upravený letoun Su-33, který vychází z sovětské konstrukce Su-27. Má být vysoce manévrovatelný a dosahovat rychlosti až Mach 2,4. Ovšem řada prvků a technologií v něm je čínská. Je ale otázkou, jak by se osvědčil proti americkým F/A-18 Super Hornet. A jen stěží by dosahoval kvalit letounů F-35 verzí C a B. Ty by byly jeho pravděpodobnými soupeři. Startují totiž z amerických letadlových a výsadkových lodí nebo japonských třídy Izumo.

Spojené státy přitom v oblasti většinou udržují jednu velkou letadlovou loď, na jejíž palubě je kolem 80 bitevních strojů a jedno výsadkové plavidlo s několika F-35B. Stejné letouny si nyní pořizuje i Japonsko. Naopak Čína v létě 2022 spustila na vodu třetí letadlovou loď Fujian. Ta je větší a již nemá skokanský můstek, ale palubní katapulty. Staví také čtvrté velké plavidlo, které má již mít jaderný pohon. Je tedy velkým předpokladem, že celá oblast se může v budoucnu stát nejpravděpodobnějším místem střetu letadlových lodí.