„Lodní ocasy“ dokáží detekovat ponorky i jiné podmořské objekty, k „lovu nepřátel“ je mohou využívat i civilní lodě

Austrálie má velmi dlouhé pobřeží a potřebuje ho chránit proti narušení. Využít k tomu může speciální hydrofonové sítě, které lze připojit za civilní lodě.

Systém SURTASS na lodi amerického námořnictva i Zdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických
                   

Délka pobřeží Austrálie a všech jejích ostrovů vychází na desítky tisíc kilometrů, takže je pochopitelné, že není zrovna jednoduché efektivně střežit každý metr. Ačkoliv je australské námořnictvo relativně silné, nemůže mít plavidla nebo letecké síly rozmístěné všude. A vlastně ani nemusí, neboť existuje jednoduchý způsob (a ve srovnání s vojenskými plavidly levný), jak může země chránit své teritoriální vody, a to nejen proti vniknutí hladinových plavidel, ale i ponorek. Řešením je využití civilních lodí, jimž bude propůjčena technologie taženého sonarového systému (hovorově „lodní ocas“), aby je detekovala.

Hydrofony budou naslouchat zvukům z hlubin

Pomáhat chránit vody australského teritoria bude úkolem amerického systému SURTASS-E (Surveillance Towed Array Sensor System), což je systém hydrofonů v poli taženém za plavidlem. Ten dokáže pasivně naslouchat všemu pod hladinou a zjištěné zvuky a anomálie převést na elektrický signál. Přístroje jsou tak dokonalé, že podle konkrétních vzorů určí i typ plavidla.

Ale aby mohl být systém účinný, musí být nasazen na mnoha místech najednou, což není při rozloze australských teritoriálních vod jednoduchý úkol. Zde proto přichází na scénu iniciativa zvaná Vessels of Opportunity. Jde o klasická komerční a civilní plavidla, která lze využít během různých krizí. Austrálie má především zkušenosti se zapojováním těchto lodí během ekologických událostí nebo katastrof, ale snadno je lze použít i pro strážení hlubin. Civilní plavidla jsou navíc velmi početná a nikdo nemusí vědět, které zrovna slouží k detekci.

Síť hydrofonů poskytne velmi cenná data

Využití civilních plavidel bude znamenat, že budou muset jejich posádky projít alespoň základním výcvikem ve využívání hydrofonů. Systém je podle dostupných údajů funkční pouze v případě, že ho plavidla nevlečou vyšší rychlostí než 3,2 uzlu. Hydrofony přitom mají schopnost zachycovat nejenom ponorky, ale i další podvodní objekty. Australské královské námořnictvo tak díky datům z nich může mít mnohem lepší přehled o tom, co se nalézá v hlubinách kolem země.

Austrálie své námořnictvo posiluje především v důsledku aktivit stále silnější Číny v oblasti Indo-Pacifiku, kde na sebe čínské a australské zájmy opakovaně naráží. Austrálie spolu s USA a Velkou Británií vytvořila i vojenský pakt AUKUS s cílem být protiváhou zemi draka. Největší ostrovní stát také coby jeho člen nakupuje jaderné útočné ponorky. Původně ale chtěla jenom konvenční, v první fázi americké třídy Virginia, a v další britské třídy Aukus.

V případě, že by snad došlo na nějaký ozbrojený střet, by sice mohla Austrálie (eventuálně jiná země, která systém vlečeného sonaru využije) mít výhodu, protože by dokázala sledovat rozsáhlé území – ale na druhou stranu to může znamenat, že případný protivník nebude rozlišovat, zda je cílem vojenské, anebo civilní plavidlo, a prostě ho zničí.

Je zapojení civilních plavidel dobrý nápad?

Diskuze Vstoupit do diskuze
100 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články