Kim Čong-un ukazuje sílu a je čeho se bát. Ponorka KLDR vypálila strategické střely, doletí 2 000 km. Japonsko znervóznělo

Severní Korea otestovala dva typy střel s plochou dráhou letu vypálených zpod hladiny. Jejich odhadovaný dosah pokrývá celé Japonsko včetně Okinawy.

Odpal střely z ponorky i Zdroj fotografie: KCNA
                   

Dne 14. října 2026 provedlo severokorejské námořnictvo test, který v regionu zvedl vlnu znepokojení. Státní agentura KCNA den poté oznámila, že byly úspěšně odpáleny „dva typy strategických střel s plochou dráhou letu“ z podhladinové platformy. Konkrétní ponorku ani přesná označení střel přitom zpráva záměrně neuvedla. Právě ta neurčitost je součástí signálu: Pchjongjang chce, aby jeho protivníci věděli, že má víc než jednu kartu v ruce, ale nechce prozradit celý balíček.

Ponorka, která oficiálně neexistuje, a přesto střílí

Severokorejská státní média platformu nejmenovala, ale analýza fotografií a jihokorejské vojenské vyhodnocení ukazují na diesel-elektrickou raketonosnou ponorku Hero Kim Kun Ok. Tato loď byla slavnostně spuštěna na vodu v září 2023 a už tehdy ji Kim Čong-un prezentoval jako prostředek pro operace ve vodách mezi Korejským poloostrovem a Japonskem, jak citovala Al Jazeera.

Analytici z CSIS Beyond Parallel ji popsali jako přestavbu starší sovětské třídy Romeo, dieselovou ponorku s charakteristickým „hrbem“ na trupu, v němž se ukrývá až deset vertikálních raketových šachet. Oproti moderním ponorkám NATO, Japonska nebo Ruska jde o hlučnou, technologicky kompromisní platformu. Jihokorejská armáda po spuštění dokonce zpochybnila, zda je loď vůbec v plně provozuschopném stavu. Její hodnota proto nespočívá v technické dokonalosti, ale v tom, co představuje: snahu přenést část jaderného odstrašení pod hladinu.

Dva režimy odpalu najednou, to je ta novinka

Klíčový detail, který říjnový test odlišuje od předchozích zkoušek, přišel z jihokorejské armády. Soul vyhodnotil, že jedna střela byla odpálena z vertikální šachty a druhá z torpédometu. Právě kombinace dvou odlišných odpalovacích režimů na jedné platformě je kvalitativní posun.

V lednu 2024 Severní Korea veřejně představila střelu Pulhwasal-3-31, strategickou střelu s plochou dráhou letu určenou k podhladinovému odpalu. Tehdy šlo o jednu střelu, jeden režim, jednu demonstraci. Říjnový test jde dál. Pchjongjang ukazuje, že umí kombinovat vertikální a horizontální odpal, čímž komplikuje protivníkovi modelování hrozby.

Podle japonského ministerstva obrany má Pulhwasal-3-31 odhadovaný dosah kolem 2 000 km, údaj odvozený ze severokorejských vlastních tvrzení, nikoli nezávisle ověřený. Už v říjnu 2022 KCNA tvrdila, že dlouhodosahová strategická střela zasáhla cíl vzdálený právě 2 000 km. Jihokorejská armáda přitom v lednu 2024 výslovně upozornila na možnou nadsázku v severokorejských letových datech. Dosah je tedy třeba brát jako odhad, ne jako prokázaný fakt.

Pro srovnání: ruský námořní Kalibr (3M-14), který se masivně nasazuje i ve válce proti Ukrajině, má odhadovaný dosah 1 500 až 2 500 km na pozemní cíle. Pulhwasal-3-31 míří do stejné kategorie, podhladinově nesená úderná střela na pozemní cíle, jen s nesrovnatelně menší transparentností parametrů. Čínská YJ-18 je naproti tomu primárně protilodní střela s dosahem 220 až 540 km, tedy úplně jiná liga i role.

Proč je nervózní právě Japonsko

Odpověď je geografická i strategická. Hero Kim Kun Ok byla od počátku prezentována jako prostředek pro vody mezi Korejským poloostrovem a Japonskem. Střela s dosahem kolem 2 000 km vypálená z tohoto prostoru ohrožuje prakticky celé japonské území včetně Okinawy, kde sídlí klíčové americké základny.

Japonské ministerstvo obrany dlouhodobě označuje severokorejské raketové síly za „vážnou a bezprostřední bezpečnostní hrozbu“ a investuje do vícevrstvé protiraketové obrany. Střely s plochou dráhou letu, tedy řízené střely letící nízko nad povrchem, jsou přitom pro obranu obzvlášť nepříjemné. Na rozdíl od balistických raket, které stoupají do velké výšky a jsou detekovatelné radary na stovky kilometrů, nízko letící střely zkracují varovný čas na minimum.

Podhladinový odpal situaci ještě zhoršuje. Pozemní odpalovací rampy lze sledovat satelity, jejich aktivaci zachytit v předstihu. Ponorka se ale může přesunout blíž k cíli a odpálit bez varování. I když je Hero Kim Kun Ok hlučná a snadno detekovatelná moderními protiponorkovými prostředky, samotná existence takové schopnosti nutí Tokio počítat s dalším vektorem útoku.

Na americkou základnu na Guamu ovšem dosah kolem 2 000 km nestačí. Severokorejský vlastní plán z roku 2017 počítal s trasou ke Guamu dlouhou 3 356,7 km, Pulhwasal-3-31 tedy tuto mezeru sama o sobě nezaplňuje.

Ukrajinská stopa a evropský přesah

Říjnový test nelze číst izolovaně od toho, co se děje na druhé straně světa. Podle zprávy multilaterálního sankčního monitorovacího týmu (MSMT) z května 2025 Severní Korea systematicky dodává Rusku balistické střely, miliony kusů munice a na bojiště vyslala i vlastní vojáky. Velitelství INDOPACOM ve svém výhledu pro rok 2025 odhaduje, že Pchjongjang za tuto podporu usiluje o ruskou pomoc právě v raketových technologiích a pokročilém ponorkovém pohonu.

Přímý důkaz, že říjnový test vznikl díky ruské technologické pomoci, otevřené zdroje nedávají. Spojitost je ale logická: námořní a raketová oblast patří mezi přirozené kandidáty takové výměny. Pro Evropu a Česko je to relevantní dvojnásobně, přes ruskou agresi vůči Ukrajině, která trvá již více než čtyři roky, i přes šíření vojenských technologií mezi autoritářskými režimy.

Propaganda, nebo reálná hrozba?

Odpaly nelze shodit jako čisté divadlo. Jihokorejská armáda je sledovala od předstartovní fáze až do konce letu a vyhodnotila dva různé odpalovací režimy. Zároveň ale Soul i nezávislí analytici opakovaně upozorňují, že jedna přestavěná dieselová ponorka ještě neznamená tichou, přežitelnou a rutinně nasaditelnou údernou sílu. Spolehlivost systému zůstává sporná a KCNA má dlouhou historii nadsazování vlastních úspěchů.

Skutečný důvod k nervozitě proto není „zázračná“ severokorejská ponorka. Je jím snaha režimu vybudovat námořní jaderně způsobilou větev odstrašení, která zvyšuje nejistotu protivníka, a právě nejistota je v jaderné strategii zbraň sama o sobě. Spojenci na to reagují: USA, Japonsko a Jižní Korea už provozují sdílení raketových varovných dat v reálném čase a posilují rozšířené odstrašení.

Kim Čong-un nemusí mít dokonalou ponorku. Stačí mu, aby Tokio, Soul a Washington nevěděly, kde přesně je, a co přesně nese.

K čemu Severní Korea potřebuje střely na ponorce?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Stanislav Havel

Zobrazit další články