Ruské systémy protivzdušné obrany byly dlouho považovány za jedny z nejlepších na světě, ale ukázalo se, že mají i nedostatky. Třeba KOMAR to nejspíše rovnou pohřbívá.
Mnohé země ještě donedávna rády kupovaly (nejenom) ruské systémy protivzdušné obrany, které byly považovány za jedny z nejlepších na světě – tedy Rusko je tak minimálně prezentovalo, a navíc často nepatřily k těm nejdražším, ačkoliv ani levné nebyly. Na Ukrajině se ale ukázalo, že i když jsou schopné, zdaleka ne nepřekonatelné. Největší země světa má navíc kvůli potížím ve válce na Ukrajině, kterou vyvolala, problémy dostávat některým závazkům. Problém to může být i v případě modernizovaného námořního systému KOMAR.
Systém KOMAR chrání menší lodě
Nová, respektive modernizovaná zbraň koncernu Almaz-Antey, je určena pro menší námořní plavidla s výtlakem nad 50 tun. Měla by jim umožnit chránit vzdušný prostor do vzdálenosti až 6 kilometrů od lodi, a to ve výšce až 3,5 km, což je dnes velmi důležité hlavně z důvodu masivního rozvoje dronů. Lodě je mohu potkat téměř kdekoliv a bez patřičné obrany by byly lehkým cílem. KOMAR má být zároveň schopen zajistit útoky na jiná plavidla i cíle na zemi.
KOMAR je v věžová nástavba o hmotnosti cca 1,5 t a s možností instalace na různé lodě. Založena je na ruských přenosných MANPADS Igla, ale v tomto případě nejsou odpalované z ramene člověka, nýbrž z věže systému. Na té jich může být až 8, systém přitom umožňuje odpálit dvě najednou – naváděny jsou infračerveným čidlem. Stejně tak je ale možné osadit KOMAR i protitankovými střelami 9M120 Ataka s dosahem až 6 km. Ty ale vyžadují, aby po dobu jejich letu držel operátor na cíli navádění, mohou ovšem zničit i jiná menší plavidla a cíle na břehu.
Srovnatelný s ostatními konkurenty
Takový systém se může zdát velmi užitečný pro malá hlídková plavidla operující u pobřeží, případně na řekách. Igla a Ataka jsou navíc zbraně odzkoušené v praxi – obě fungují dobře, ačkoliv mají své limity. Igly lze kupříkladu oklamat odpálením světlic, ale to jiné konkurenční systémy také. U protitankové střely pak může být nevýhodou nutnost držení zaměření cíle, ale ani to není až tak neobvyklé. Pokud bude cenovka systému výhodná, jistě si zákazníky najde.
Na druhou stranu, kupovat ruské zbraně je dnes riziko. Tamní zbrojní průmysl totiž prioritně pokrývá potřeby války na Ukrajině, takže nemusí kvůli tomu spolehlivě dostávat svým závazkům (což se také u jiných zbraní děje), protože budou mít požadavky vlastní armády vždy přednost. Nikdo také neví, jak konflikt dopadne a jaký bude mít dopad na samotné Rusko – teoreticky se může brzy ocitnout v neřízeném chaosu, pročež je možná lepší nápad poohlédnout se někde jinde, alternativy jsou a nemusí se ani jednat o Západní státy.