NATO pozorně sleduje, co Rusové staví v Petrohradu: Fregata Admiral Amelko je nevídaně silně vyzbrojená

Na loděnici Severnaja Verf v Petrohradu se toho dne rozezněly lodní sirény a trup s názvem Admiral Amelko poprvé ucítil vodu. Pro Rusko to byl důkaz, že navzdory sankcím, válce na Ukrajině a ztrátám v Černém moři dokáže udržet sériovou výrobu oceánských válečných lodí. Pro NATO to byl další bod na mapě, který musí zahrnout do svých obranných kalkulací na Baltu i v širším severním prostoru. Jedna fregata alianci nepřeváží. Ale pátá v řadě už je trend, který nelze ignorovat.

Co přesně v Petrohradu vzniká

Projekt 22350, na Západě známý jako třída Admiral Gorškov, je jediná oceánská hladinová bojová třída vyvinutá a vyráběná v postsovětském Rusku. Trup měří kolem 135 metrů, výtlak se pohybuje okolo 4 500 až 5 000 tun a maximální rychlost dosahuje přibližně 29 uzlů. Kýl Admiral Amelko byl položen 23. dubna 2019, mezi tím a spuštěním na vodu tedy uplynulo přes šest let. Tempo není závratné, ale program běží.

Klíčové je, co loď nese. Výzbroj kombinuje několik vrstev:

• Úderné střely – Kalibr pro údery na pozemní cíle na vzdálenost přesahující tisíc kilometrů, protilodní Oniks a hypersonický Cirkon, který podle ruských údajů letí rychlostí přes Mach 8 (přibližně 9 800 km/h).
• Protivzdušná obrana – systém Poliment-Redut s raketami různého dosahu.
• Protiponorkový boj – komplex Otvět a palubní vrtulník Ka-27.

Právě tato kombinace dělá z Amelko hustě vyzbrojenou platformu. Oproti prvním lodím série má navýšený počet univerzálních vertikálních odpalovacích buněk, otevřené zdroje se ale rozcházejí, zda jde o 24, nebo 32. TASS v roce 2021 citoval průmyslový zdroj s číslem 32, ale sám dodal, že nemá oficiální potvrzení. Bezpečně lze říct, že kapacita vzrostla oproti šestnácti buňkám na prvních kusech. A to je podstatné: více buněk znamená více střel různých typů najednou.

Proč to NATO sleduje, a jak

Aliance veřejně neříká „sledujeme Admiral Amelko“. Nemusí. Od ledna 2025 běží operace Baltic Sentry, která spojuje fregaty, námořní hlídková letadla, bezosádkové prostředky a národní sledovací kapacity do jednoho obrazu námořní situace v Baltském moři. Britský ministr obrany John Healey v lednu 2025 před parlamentem prohlásil, že spojenci sledují ruské lodě „každou minutu“. A NATO ACT v rámci testů Task Force X-Baltic v červnu 2025 uvádělo, že denně monitoruje stovky plavidel včetně ruských vojenských aktiv.

Petrohrad leží přímo na východním konci Finského zálivu, tedy v prostoru, kde se aliační senzory a ruské loděnice téměř dotýkají. Každá zkouška, každý přesun nové fregaty se odehrává v zorném poli aliančního dohledu. Amelko nemusí být nikde jmenována, aby ji NATO vidělo.

Sankce nezabraly, alespoň ne úplně

Nejdůležitější zpráva z petrohradské loděnice není samotný Cirkon, o kterém se píše nejčastěji. Je to fakt, že Rusko sériový program udrželo. Po roce 2014, kdy Ukrajina přestala dodávat plynové turbíny, musel ruský průmysl vyvinout vlastní pohonnou jednotku M55R. Státní korporace Rostěch ji explicitně spojuje s programem nahrazování importu a uvádí, že stejný typ pohonu poženou i další rozestavěné fregaty série.

Sankce tedy program zpomalily a prodražily, ale nezastavily. Šest let od položení kýlu ke spuštění na vodu je dlouhá doba; pro srovnání, britská fregata Type 26 první třídy HMS Glasgow byla položena v roce 2017 a do služby vstoupí nejdříve v roce 2028, takže ani západní loděnice nejsou výrazně rychlejší. Rozdíl je v tom, že Rusko muselo celý dodavatelský řetězec přebudovat za pochodu, uprostřed války, která podle ukrajinského ministerstva obrany stála jeho Černomořskou flotilu kolem 30 % bojových prostředků.

Co to znamená pro alianci, a pro Česko

Jedna fregata nezmění rovnováhu sil mezi Ruskem a NATO. Aliance disponuje desítkami moderních hladinových bojových lodí: britská Type 26 s výtlakem téměř 7 000 tun klade důraz na protiponorkový boj a nese 24 víceúčelových odpalovacích buněk Mk 41, francouzská FREMM ve variantě se zesílenou protivzdušnou obranou operuje s 32 střelami Aster a osmi protilodními Exocety. Amelko působí „přezbrojeně“ hlavně v poměru velikost trupu ku ofenzivnímu raketovému mixu, ne nutně v absolutní převaze.

Znepokojivý je trend. Pátá fregata znamená, že program žije a další trupy jsou v různých fázích stavby. Každý nový nosič střel Kalibr a Cirkon musí NATO zahrnout do vrstvené integrované protivzdušné a protiraketové obrany, kterou aliance v únoru 2025 formalizovala v nové politice IAMD, tedy kombinaci včasného varování, propojených senzorů, vícevrstvých interceptorů a útočných operací proti nosičům ještě před odpálením střel.

Česko nemá námořnictvo, ale jeho obrana, jak říká Obranná strategie z roku 2023, „nezačíná na hranicích“. Čeští vojáci slouží v pobaltském eFP v Litvě a Lotyšsku, české Gripeny se podílely na Baltic Air Policing nad vzdušným prostorem a teritoriálními vodami Pobaltí. Každá nová ruská fregata v Baltu je proto i česká starost, nepřímo, ale reálně.

Analytik Brandon J. Weichert v The National Interest z 20. srpna 2025 počítá s budoucím zařazením Amelko k Tichomořské flotile, což by posílilo ruskou přítomnost v Indo-Pacifiku. I kdyby ale fregata nakonec zamířila na Dálný východ, samotné zkoušky a přesuny se budou odehrávat v aliančně citlivém prostoru, a signál, který vysílají, je jasný: ruské loděnice pracují.

Admiral Amelko ještě nemá za sebou mořské zkoušky ani převzetí do služby. Do plného nasazení jí zbývají roky. Ale pátý trup na vodě je argument, který se nedá ignorovat, a v aliančních štábech ho nikdo ignorovat nehodlá.