Spekulace o nové německé ponorce 212A, kterou požaduje Ukrajina pro boj v Černém moři: i jediný stroj udrží ruskou flotilu v šachu

Válka na Ukrajině neprobíhá pouze na zemi a ve vzduchu, v omezené míře dochází k bojům i na mořské hladině nebo pod ní. V Černém moři má momentálně naprostou převahu flotila Ruské federace, a i když jí Ukrajina dokázala způsobit vážné ztráty, nemá téměř žádné bojové kapacity k přímému námořnímu střetu; nanejvýš dokáže nepřítele ničit z pobřeží, ale to je tak všechno. Stále častěji proto Ukrajina žádá o dodání moderních německých ponorek 212A, které by mohly rozložením sil pořádně zamíchat.

Ponorka HWD 212A je světovým unikátem

Německý průmysl má s výrobou ponorek bohaté zkušenosti a už v obou světových válkách byly obávaným nepřítelem, přičemž jsou dodnes žádaným obchodním artiklem. Není tedy žádným překvapením, že po nejmodernější ponorce 212A touží také ukrajinské námořnictvo. I jedna jediná by přitom znamenala pro ruská vojenská plavidla doslova pohromu, neboť by se jí nedokázala tak účinně bránit. V relativně bezpečných vodách Černého moře by je začal nahánět nebezpečný predátor, jemuž ani není snadné uniknout.

Německá ponorka 212A je 56 metrů dlouhé a 7 metrů široké nejaderné podmořské plavidlo o výtlaku 1 830 tun. Jeho pohon je založen na kombinaci diesel-elektrických agregátů, primární je přitom naftový motor MTU-16V396, který pomocí generátoru nabíjí lodní baterie. Nejvyšší udávaná rychlost ponorky je 20 uzlů pod hladinou a 12 uzlů na hladině. Skutečným unikátem je potom na vzduchu nezávislý pohon „AIP“ pro tichou plavbu pod hladinou, v němž jsou využívány palivové články Siemens.

Ponorka 212A vydrží pod hladinou až 30 dní

Zmíněné palivové články přeměňují chemickou energii z paliva a okysličovadla na elektřinu, kdy bývá nejčastěji potřebným palivem vodík, zatímco okysličovadlem kyslík. Obě potřebné složky převáží ponorka v tlakových nádržích, které jsou z bezpečnostních důvodů uloženy mimo pevný trup plavidla. Díky pohonu AIP pak může ponorka zůstat ponořená až 30 dní, což je několikanásobně déle než u jiných typů nejaderných ponorek. Ty naopak vydrží pod hladinou i násobně déle, třeba nedávno vyřazená největší ponorka světa to dokázala až 120 dní.

iZdroj fotografie: ThyssenKrupp Marine Systems

Zajímavostí je, že v roce 2016 německá ponorka 212A urazila 1 600 námořních mil pouze na pohon AIP. Ve výbavě má přitom 9 palivových článků, každý o výkonu 34 kW, což je dostatečná síla pro dosažení rychlosti až 8 uzlů, ale také pro napájení palubních přístrojů. Pokud nejsou články v provozu, je celý systém z bezpečnostních důvodů naplněn dusíkem. Velkou výhodu je naprosto tichý provoz celého AIP systému, což protivníkovi velmi ztěžuje detekci plavidla. Ponorka 212A navíc disponuje systémem RESUS, který v případě nouzové situace pošle plavidlo okamžitě k hladině; aktivovat ho lze i v případě výpadku elektřiny.

Rakety IDAS jsou ruským námořníkům noční můrou

I když jde o skvělé technologie, tak pohonné jednotky ani AIP systém nejsou tím hlavním důvodem, proč mají Ukrajinci o ponorku zájem. Ve výbavě má totiž šest 533mm torpédometů uspořádaných do skupin po třech, nést mohou 12 torpéd DM2A4 nebo 24 min. Poslední modifikace pak umožnila odpalovat z torpédometů i rakety IDAS, díky nimž získala ponorka 212A unikátní schopnost útočit na vzdušné a pozemní cíle. V podstatě jde o upravenou střelu IRIS-T pro použití v ponorkových torpédometech; vypálená raketa IDAS může přitom zasáhnout cíl na vzdálenost až 20 km.

Ponorka tedy dokáže efektivně napadat nejen nepřátelská plavidla, ale také útočit na protiponorková letadla a vrtulníky. V bezpečí pak nejsou ani pozemní cíle jako dělostřelectvo, lehká technika, a samozřejmě ani samotný vojenský personál. Případné nasazení těchto ponorek pod ukrajinskou vlajkou by značně omezilo operační rozsah ruské Černomořské flotily, německá strana ale zatím ukrajinské volání po ponorkách nevyslyšela. I tak ale dokáže Ukrajina působit ruským lodím zásadní ztráty, třeba když potopila její vyspělý křižník Moskva pomocí raket Neptun.