Německo zrušilo obří zakázku na fregaty za 450 miliard Kč a okamžitě objednalo jiné. Zkomplikuje ruské působení na Baltu

Německé ministerstvo obrany 24. června 2026 definitivně zastavilo projekt šesti fregat třídy F126. Pokračování programu by podle oficiálního vyhodnocení stálo přes 18 miliard eur, v přepočtu při kurzu ČNB kolem 24,25 Kč za euro zhruba 450 miliard korun. Už 8. července rozpočtový výbor Bundestagu schválil financování čtyř fregat MEKO A-200 DEU od společnosti Thyssenkrupp Marine Systems (TKMS) za necelých 6,3 miliardy eur, tedy asi 153 miliard korun. Obrat proběhl během pouhých čtrnácti dnů a Berlín jím sleduje jediný cíl: co nejrychleji zalepit díru v protiponorkových schopnostech německého námořnictva v době, kdy Baltské moře čelí eskalaci ruských hybridních hrozeb, od sabotáží podmořských kabelů přes aktivity stínové flotily až po zvýšený pohyb ponorek.

Proč padl projekt za 450 miliard

Fregaty třídy F126 měly být vlajkovou lodí německého námořnictva. Šlo o mohutné víceúčelové platformy o délce kolem 160 až 166 metrů a výtlaku přes 10 000 tun; pro srovnání, to je více než dvojnásobek výtlaku jejich náhradnic. Hlavním dodavatelem byla nizozemská firma Damen Schelde Naval Shipbuilding, která ale nedokázala dodržet sjednaný časový ani finanční rámec.

Ministerstvo obrany zvažovalo výměnu generálního dodavatele. Výsledek analýzy byl zdrcující: další zpoždění, náklady přesahující 18 miliard eur a navíc ztráta části právních nároků na odškodnění vůči původnímu dodavateli. Při takové ceně by šest fregat F126 vycházelo na více než tři miliardy eur za kus. Podle Bundeswehru šlo o neudržitelný scénář, a tak padlo rozhodnutí projekt ukončit.

Nešlo přitom o impulzivní krok. Už 30. ledna 2026 rozpočtový výbor schválil předběžnou smlouvu na fregaty MEKO A-200 DEU, která měla zajistit výrobní kapacity a termíny pro případ, že záchrana F126 nevyjde. Berlín si tedy záložní plán chystal měsíce dopředu.

MEKO A-200 DEU: menší, levnější, rychlejší

Nová fregata MEKO A-200 DEU je konstrukčně úplně jiná loď než F126. Kde F126 sázela na velikost a víceúčelovost, MEKO je kompaktní specialista na protiponorkový boj (ASW).

Základní parametry:

• Délka: 121 metrů
• Výtlak: přibližně 4 000 tun
• Posádka: 121 osob
• Hlavní senzory: příďový sonar, vlečný sonar
• Výzbroj pro ASW: torpédomety pro lehká torpéda MU90 (ráže 324 mm, dostřel přes 10 km, maximální rychlost kolem 93 km/h (50 uzlů))
• Palubní vrtulník: Sea Tiger s vlastní sonarovou a torpédovou výzbrojí

Torpédo MU90 je standardem řady evropských námořnictev, používají ho Francie, Itálie i Německo. Jde o lehké protiponorkové torpédo schopné operovat v hloubkách do 1 000 metrů, což ho činí účinným i proti moderním konvenčním ponorkám.

Ve srovnání s protiponorkovými fregatami jiných spojenců se MEKO řadí mezi kompaktní střední lodě. Britská Type 26 od BAE Systems váží 6 900 tun, měří téměř 150 metrů a nese špičkový vlečný sonar 2087; je to těžká ASW fregata jiné cenové i výkonnostní kategorie. Francouzská FDI od Naval Group je rozměrově bližší: 4 500 tun, 122 metrů, rovněž torpéda MU90 a vrtulník NH90, ale s víceúčelovým zaměřením. Německá MEKO se tak pozicuje jako účelový nástroj: ne nejsilnější, ale nejrychleji dostupný.

A právě rychlost je klíčová. Podle Bundeswehru první svařování začalo už v únoru 2026, kýl byl položen v květnu a předání první lodi je plánováno na prosinec 2029. Další fregaty by pak měly přibývat v intervalu devíti měsíců. Bundeswehr označuje tento harmonogram za „rekordní čas“; podobné programy běžně trvají kolem deseti let. Součástí smlouvy je navíc opce na další čtyři lodě za přibližně 5,3 miliardy eur, kterou lze aktivovat do konce roku 2026. Pokud Berlín opci využije, z přemosťovacího řešení se stane nové jádro německé protiponorkové flotily.

Proč právě Balt a proč teď

Baltské moře se v posledních letech proměnilo v jedno z nejcitlivějších míst na mapě evropské bezpečnosti. Opakované incidenty s poškozením podmořských datových a energetických kabelů, aktivity ruské takzvané stínové flotily a zvýšený pohyb ponorek přiměly NATO k akci. 14. ledna 2025 Aliance spustila operaci Baltic Sentry, zaměřenou na ochranu kritické podmořské infrastruktury. Do operace jsou zapojeny fregaty, hlídkové letouny, námořní drony i experimentální autonomní systémy v rámci Task Force X-Baltic, která denně sleduje stovky plavidel včetně ruských vojenských lodí.

Německo v tomto prostoru dlouhodobě trpělo mezerou v protiponorkových schopnostech. Stárnoucí flotila a nekonečné průtahy kolem F126 znamenaly, že Bundesmarine nemohla do alianční přítomnosti na Baltu přispět tak, jak by odpovídalo velikosti a ambicím největší evropské ekonomiky. Nové fregaty MEKO tuto mezeru mají zalepit: jejich sonary a torpéda umožní efektivněji vyhledávat a sledovat podhladinové cíle, vrtulník Sea Tiger rozšíří dosah průzkumu a samotná přítomnost dalších bojových lodí zvýší hustotu alianční kontroly moře.

Nejde přitom jen o ponorky. Ruské působení na Baltu má výrazně hybridní charakter, sahá od záměrného poškozování infrastruktury přes elektronický boj až po provokativní manévry. Každá další fregata schopná operovat v této oblasti komplikuje Moskvě kalkulaci rizika.

Český rozměr baltské bezpečnosti

Česko sice nemá námořnictvo, ale na bezpečnosti baltského prostoru se podílí. Čeští vojáci působí v Litvě a Lotyšsku v rámci mnohonárodních bojových uskupení na východním křídle NATO. Posílení námořní vrstvy odstrašení německými fregatami tak doplňuje pozemní přítomnost, na které se Česko aktivně podílí.

Generální tajemník NATO Mark Rutte při společné tiskové konferenci s českým prezidentem Petrem Pavlem v květnu 2025 zdůraznil potřebu jít s obrannými výdaji nad dvě procenta HDP a ocenil české příspěvky do alianční obrany. Německý obrat od předraženého projektu F126 k rychle dostupným fregatám MEKO přesně ilustruje trend, který Aliance po svých členech požaduje: méně ambiciózních plánů na papíře, více reálné oceli ve vodě.

Co rozhodne o úspěchu

Harmonogram počítající s první dodávkou v prosinci 2029 je podložen lépe než u většiny srovnatelných evropských programů; stavba už fyzicky běží, návrh vychází z ověřené platformy a Bundeswehr záměrně omezil velké technické zásahy. Přesto jde stále o plán, nikoli o hotovou loď. Německé zbrojní projekty mají s dodržováním termínů historicky problém a veřejná garance bezrizikového splnění neexistuje.

Klíčovým momentem bude rozhodnutí o opci na další čtyři fregaty. Pokud Berlín do konce roku 2026 objednávku zdvojnásobí na osm lodí, pošle jasný signál nejen vlastnímu námořnictvu, ale i Moskvě: éra německého váhání na moři končí. Ruské ponorky a stínová flotila na Baltu by pak měly počítat s tím, že je bude sledovat výrazně více očí a uší pod hladinou.