Jednou z nejsilnějších lodí na moři jsou dnes raketové křižníky. V mnohém nahradily bitevní lodě, jejichž stavba byla drahá a nebyly tak efektivní.
Rusko do války proti Ukrajině nasadilo i své námořnictvo. Asi nejznámějším příběhem o jeho ukrajinském použití je obsazení malého Hadího ostrova v Černém moři. Když k němu ruské lodi připluly, vyzvaly 13 obránců, aby se vzdali. Ti je velmi vulgárně poslali do patřičných míst. Záznam z jejich konverzace unikl na internet. U ostrova operoval hlídkový člun Vasilij Bykov, ale především vlajková loď Černomořské flotily, raketový křižník Moskva.
Podobnou loď vlastní Ukrajina, ale nedokončenou
Jde o loď třídy Slava, které má ruské námořnictvo celkem tři. Jednu, ale nikdy nedokončenou, má ukrajinské námořnictvo. Nebo možná mělo, protože není vyloučené, že doky ve městě Mykolajiv již mohou být v rukou ruských vojsk. V okolí se totiž několik dní intenzivně bojuje. Moskva je první lodí této třídy, v minulosti se jmenovala Slava, ale po rozpadu SSSR byla v roce 1995 přejmenována.
Loď byla na vodu spuštěna v roce 1979, o tři roky později pak vstoupila do služby. Plavidla této třídy Sovětský svaz stavěl jako levnější variantu křižníků s jaderným pohonem třídy Kirov. Měl v plánu jich postavit až 10, ale nakonec byly dokončeny jen tři. Slava v sovětském námořnictvu sloužila do roku 1990, kdy zamířila na generální opravu a modernizaci do Mykolajiva. Zde byla až do roku 2000, kdy znovu vyplula již jako Moskva.
Plný výtlak křižníků Slava je 12 490 tun. Jsou přes 186 metrů dlouhé a skoro 21 metrů široké. Mají konvenční pohon a jsou schopny dosahovat rychlosti až 32 uzlů. Jejich dosah je více něž 5,5 tisíce kilometrů. Na palubě plavidla slouží posádka kolem 500 námořníků, údaje o skutečném počtu členů posádky se mírně liší.
Silná raketová výzbroj
Křižníky byly stavěny primárně jako nosiče sovětských protilodních raket P-500 Bazalt. Jde o nadzvukové střely o rychlosti Mach 3 s doletem 550 kilometrů. Na palubě lodi jich je umístěno 16. Střely byly později modernizovány na verzi P-1000 Vulkan, které jsou s největší pravděpodobností i na Moskvě a mají dolet až 700 km. Od P-500 se liší nahrazením ocelových částí konstrukce střely titanovými. Střely se vypalují v salvě po čtyřech, aby byl zajištěn jejich průnik k zaměřenému cíli s co největší pravděpodobností.
Jedna z odpálených střel přitom funguje nejdříve jako průzkumník pro přesnou identifikaci cíle a letí ve výšce cca 5–7 kilometrů. Automaticky předává informace o cíli dalším spoluletícím střelám, které letí k cíli ve výšce 2–3 km. Jakmile je průzkumníkem cíl přesně identifikován, střely přejdou do pasivního módu, elektronicky „zmlknou“, klesnou do výšky cca 10–40 m nad hladinu, a v této výšce pokračují k cíli.
Silná je i protiletadlová obrana lodi. Její základ tvoří 64 raket S-300F. Jde o navalizovanou verzi sovětského či ruského protiletadlového systému S-300. Ty mají být schopny zasahovat cíle do vzdálenosti až 90 kilometrů a výšky 25 kilometrů. Rychlost střel je Mach 4. Kromě toho má loď i 40 protiletadlových raket krátkého dosahu odvozených od systému OSA-M.
Křižník dále disponuje dvojitou dělovou věží s automatickými děly ráže 130 milimetrů. Ta dokážou svůj cíl zasypat až 40 střelami za minutu. Dále má šest AK-630, což jsou rotační kanony ráže 30 milimetrů s radarem, které slouží jako blízká ochrana proti blížícím se střelám. Loď má i protiponorkové minomety a 10 torpédometů. Do její výbavy patří i vrtulník Ka-25 nebo Ka-27.
Zázemí summitu prezidentů
Křižník ještě jako Slava zažil i jednu významnou mezinárodní událost, konkrétně setkání vůdců SSSR a USA Michaila Gorbačova a George Bushe na Maltě v prosinci 1989. Tehdy sloužil jako zázemí sovětské delegace. V roce 2003 pak křižník s dalšími loděmi cvičil v Indickém oceánu.
O pět let později se v Černém moři podílel na akcích proti Gruzii, na kterou Rusko zaútočilo pod záminkou ochrany ruskojazyčné populace. V roce 2014 se při okupaci Krymu loď podílela na blokování ukrajinské flotily. V dalších letech se opakovaně mluvilo o její modernizaci, ale ta prozatím neproběhla. Nyní se podílí na válečných akcích proti Ukrajině.
Původní zprávy naznačovaly, že ruské námořnictvo ukrajinské obránce Hadího ostrova v boji o ostrov zabilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce prohlásil, že jim bude uděleno ocenění Hrdina Ukrajiny. Poslední informace ale upřesňují, že členové pohraniční stráže byli Rusy zajati. To mělo potvrdit i ukrajinské námořnictvo.
Třináct odhodlaných obránců proti útočící přesile a obrovské vojenské lodi. Lidem znalým historie to ihned připomene hrdinský odpor polských vojáků na Westerplatte v září 1939 proti útočícím Němcům z bitevní lodi Schleswig-Holstein. Vzdorovali sedm dní.
Jak se museli cítit ukrajinští vojáci stojící proti křižníku Moskva?
Zdroj: Naval Technology
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 15908
Události
|
PŘEČTENÍ: 23418
