Rusko připravilo Ukrajincům nepříjemné překvapení. Devět strategických bombardérů Tu-160 a Tu-95MS vzlétlo k útoku

V noci ze 6. na 7. října 2026 zasáhla Ukrajinu jedna z nejkomplexnějších útočných vln od začátku ruské předzimní kampaně: 48 střel, 130 dronů, zásahy na 18 místech.

Tupolev Tu-160, ruský bombardér i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Večer 6. října vystoupil Volodymyr Zelenskyj s varováním, že ukrajinská rozvědka má čerstvé informace o přípravě „masivního úderu“. Kyjev chystal protiopatření, ale čas hrál proti němu. Monitorovací kanál eRadar a bývalý šéf Centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko, z funkce odvolaný prezidentským dekretem jen o devět dní dříve, už během dne upozorňovali na neobvyklý přesun strategických bombardérů z dálněvýchodního letiště Ukrainka. Tři Tu-160 zamířily na základnu Belaja, čtyři Tu-95MS na Oleňu u Oleněgorsku a dva další Tu-95MS na Engels. Nešlo o cvičný přelet. Šlo o předislokaci na palebné pozice.

Z přesunu se stal bojový vzlet

Krátce po půlnoci ukrajinské letectvo potvrdilo to, čeho se Kyjev obával: tři Tu-160 vzlétly z Belaje a šest Tu-95 z prostoru Oleněgorsku. Devět strategických bombardérů ve vzduchu současně. Žádný z nich nemusel vstoupit do ukrajinského vzdušného prostoru, oba typy slouží jako nosiče dálkových střel s plochou dráhou letu, především řady Ch-101. Podle databáze CSIS Missile Threat nese Ch-101 konvenční hlavici kolem 450 kilogramů a má dolet 2 500 až 2 800 kilometrů. Bombardér vypálí salvu nad ruským územím a střela doletí sama.

Monitorovací odhady před útokem mluvily o salvě kolem 70 střel. Ranní bilance ukrajinského letectva číslo zpřesnila: 48 střel vzdušného, pozemního i námořního bazování doplněných 130 drony, z toho 46 reaktivními. Hlavní směry útoku: Kyjevská, Charkovská, Poltavská a Dněpropetrovská oblast.

Co protivzdušná obrana zachytila, a co ne

Ukrajinská PVO v noci odrazila podstatnou část vlny. Oficiální hlášení z rána 7. října uvádí 39 zneškodněných řízených střel, 5 balistických střel a 117 dronů. Přesto útok pronikl. Zásahy byly potvrzeny na 18 místech, trosky dopadly na dalších pět. V kyjevském Darnickém rajonu vypukl požár, městský portál hlásil dva mrtvé a dopady na městskou dopravu.

Právě balistické střely zůstávají slabým místem obrany. Agentura AP ještě den před útokem upozorňovala, že Ukrajině chybí munice pro systémy Patriot, jediné, které dokážou balistiku spolehlivě zachytit. Kombinace řízených střel, balistiky typu Iskander-M, protilodních Zirkonů a stovky dronů v jedné vlně má přesně tento účel: přetížit různé vrstvy obrany najednou, aby alespoň část průletů prošla.

Předzimní kampaň: elektřina, teplo, voda

Devět bombardérů je silný vizuální motiv. Skutečnou váhu ale příběhu dává kontext. Už 1. října AP popsala největší úder na ukrajinskou energetickou síť od jara a označila ho za začátek nové kampaně před zimou. O šest dní později přišla další vlna.

Premiér Denys Šmyhal koncem září prozradil, že ukrajinské speciální služby získaly ruské plánovací dokumenty. Ty podle něj obsahují přesné úkolování pro jednotlivé objekty, od elektráren přes teplárny, vodovody a kanalizaci až po interkonektory propojující Ukrajinu s evropskou sítí. Cílem není jednorázový knokaut. Moskva sází na kumulativní opotřebení: každý úder ubere kus kapacity, každá oprava stojí čas a peníze a zima se blíží.

Podle českého ministerstva průmyslu Ukrajina kvůli ruským útokům přišla zhruba o 70 % výrobní kapacity. Synchronizace ukrajinské sítě s evropskou je klíčová pro její stabilitu, a každý další zásah do infrastruktury se nepřímo dotýká i energetické bezpečnosti střední Evropy, včetně České republiky.

Co to znamená pro miliony lidí pod sirénami

Pro obyvatele Kyjeva, Charkova nebo Dnipra znamená každá taková noc totéž: siréna, běh do úkrytu, hodiny čekání v metru nebo sklepě, ráno bilancování škod. Ukrajinská záchranná služba DSNS doporučuje mít připravenou nouzovou tašku: nabitou powerbanku, svítilnu, lékárničku, vodu a jídlo aspoň na dva dny, hotovost a doklady. V Kyjevě funguje mapa úkrytů v aplikaci Kyjev Cifrovyj.

Praktická rada zní jednoduše. Realita za ní je brutální: město s třímilionovou populací se musí několikrát měsíčně chovat jako válečná zóna, protože devět letadel vzdálených tisíce kilometrů vypálí střely, které doletí za hodinu.

Noc ze 6. na 7. října nebyla ani první, ani poslední takovou nocí. Byla ale připomínkou, že Rusko svou předzimní strategii myslí vážně, a že mezi odpalem střely Ch-101 z bombardéru Tu-95 nad Barentsovým mořem a požárem v kyjevské čtvrti leží jen čas letu.

Čeho se snaží Rusové dosáhnout?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články