V Barentsově moří, asi 180 kilometrů od norského Medvědího ostrova, tiká již přes 30 let doslova časovaná bomba. Asi 1,7 km hluboko tam totiž na mořském dně leží vrak sovětské jaderné ponorky K-278 Komsomolec se dvěma jadernými torpédy na palubě. Právě ty představují spolu s reaktorem nebezpečí, protože z nich uniká radiace. Výzkumné ponory naměřily silné záření, a video ukazuje, že je v okolí vraku jen minimum života.

Odolná ponorka postavená z titanu

Ponorka K-278 Komsomolec, označovaná také jako Projekt 685, měla být plavidlem s nevídanými schopnostmi a budoucností sovětského námořnictva. Konstruktéři ji postavili s dvojitým trupem z titanu, což jí zajišťovalo mimořádnou odolnost – potopila se dokonce do hloubky 1 020 metrů, což je i dnes mimořádný výkon. Nakonec ale vznikla jenom jediná – nebyla totiž zrovna levná a havárie z dubna 1989 projekt zastavila; krátce nato se navíc Sovětský svaz rozpadl.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických

Plavidlo mělo délku 117,5 metrů a výtlak až 8 tisíc tun. Jaderný reaktor a dvojice parních turbín jí dokázal udělit rychlost až 30 uzlů. Byla zkonstruována pro hluboký ponor – výpočty naznačovaly, že by mohla vydržet tlak vody až do hloubky 1,5 km. Na její palubě běžně sloužilo 64 námořníků a výzbroj tvořily 4 torpédomety ráže 533 milimetrů a dva ráže 650 milimetrů. Odpalovat dokázala i kavitační torpéda VA-11 Škval nebo protiponorkové střely SS-N-15 Starfish.

Vetší část posádky zahynula

V dubnu roku 1989 byla ponorka na hlídkové plavbě, když na její palubě v hloubce 335 m vypukl požár. Posádka ji stačila dostat na hladinu a zachránit se, ale kvůli chladu velká část z ní zahynula, na pomoc totiž čekala příliš dlouho. Plavidlo se potápělo a na jeho palubě zůstal kapitán a 4 důstojnici, kteří později použili kapsle, ale jenom jednomu z nich se podařilo přežít. Ve výsledku tak zahynulo 42 námořníků z celkového počtu 69, kteří tehdy byli na palubě.

Největší ponorka všech dob jde do šrotu, vyřadilo ji ruské námořnictvo: plavidlo Dmitrij Donský sloužilo dlouhých 44 let

Ačkoliv se jaderný reaktor podařilo posádce odstavit, představuje vrak velké nebezpečí – radiace totiž uniká nejen z něj, ale i ze dvou torpéd s jadernou hlavicí. Vzorky odebrané v roce 2019 naznačují, že v těsném okolí ponorky je radiace až 100tisíckrát vyšší než by měla být. Otázkou zůstává, co s vrakem ve velké hloubce udělat. Situaci dnes navíc komplikují napjaté vztah mezi Ruskem a západními státy, a to včetně Norska. Vědci zatím vrak monitorují, ale zhoršení jeho stavu by mohlo mít negativní vliv na život v okolí.