Křižník Moskva šel zřejmě ke dnu úplnou náhodou, ne díky „skvělé ukrajinské posádce“. Nejasností je ale pořád dost

Během prvních měsíců války si Ukrajina připsala hned několik úspěchů, jedním z největších bylo ubránění Kyjeva coby hlavního města, a dalším potopení křižníku Moskva. Ruské námořnictvo si bylo na začátku konfliktu svou převahou na moři tak jisté, že se vlajková loď černomořské flotily pohybovala 14. dubna 2022 v dostřelu ukrajinské obrany. Nové informace ale naznačují, že za potopení nemohou 100% ukrajinští vojáci, ale také velké podcenění soupeře ze strany Ruska, a vůbec nejvíce pak přispělo počasí.

Na křižníku Moskva nemuseli o střele Neptun vědět

Z čeho pramenila bezstarostnost ruských námořníků není úplně jisté, nabízí se ale dva relevantní scénáře: 1) jelikož Ukrajina nemá žádnou loď schopnou se Moskvě postavit, jednoduše v nich neviděli nebezpečí, nebo 2) osádka lodi ani nemusela vědět, že ji dokáže ukrajinská posádka zasáhnout. Ta k tomu totiž použila domácí protilodní střely R-360 Neptun, které jsou ve výzbroji Ukrajiny stále poměrně nové. Navíc se zdá, že jejich výrobu na území Ukrajiny někdo před začátkem nebo na začátku konfliktu sabotoval. I když prokázáno nic nebylo.

iZdroj fotografie: Vitalij Pančišin / Creative Commons / CC BY-SA

Ukrajinci ovšem přišli na údajnou sabotáž velice rychle, díky čemuž mohli chybu napravit a systém zprovoznit; 3) možností také je, že Rusové znali velmi dobře dosah ukrajinských radarů a úmyslně proto pluli za horizontem, kde je za běžných okolností nemohly zaměřit. Ale právě tehdy je zradilo počasí. Původně sice bylo potopení křižníku Moskva přisuzováno dronu Bayraktar TB2, ale podle nejnovějších informací za to mohly mraky, od nichž se mohly radarové signály odrazit a tím odhalit křižník.

Křižník Moskva byl v dosahu střel Neptun

Když se tehdy ukrajinští vojáci dozvěděli, o jaké plavidlo se jedná, neváhali a připravili střely Neptun, které mají délku 5,05 metru a hmotnost 870 kilogramů, přičemž bojová hlavice váží 150 kilogramů. Cíle pak mohou zasahovat na vzdálenost až 280 km. A jelikož plul ruský křižník v jejich dostřelu, jednalo se o relativně snadnou práci. Osádka navíc podle všeho s útokem vůbec nepočítala, takže se střely nesnažila zastavit, resp. ani nemohla reagovat.

Špatné počasí však komplikovalo i následné záchranné práce a o úspěšném zásahu se Ukrajinci dozvěděli až poté, co na pomoc vyplul remorkér z Krymu. Křižník Moskva byl třídy Slava a na vodu se dostal v roce 1976. Dosahoval délky 186,4 metrů a výtlak měl 11 4490 tun. Kolik zahynulo námořníků však není dosud jasné. Křižník byl vyzbrojen hlavně protilodními střelami P-500 Bazalt, pro něž ale neměl na moři cíl. Pro Rusko byla nicméně ztrátou i jeho protivzdušná obrana založená na systému S-300, přičemž mohla chránit i ostatní ruská plavidla.