Ruská hlídková loď třídy Projekt 22160 na první pohled vypadá jako velice moderní, ale zdání klame. Potýká se totiž s řadou nedostatků a absencí silných zbraní.
Ruské námořnictvo nedokáže stavět veliké lodě, a proto se soustředilo v minulých letech na ty menší velikosti, jimž chtělo dát mimořádné schopnosti, což byl nejspíše cíl při konstrukci třídy Projekt 22160. Na první dobrou vypadají moderně, ale bližší pohled ukazuje, že jsou velice zranitelné a nebyly zkonstruovány dobře. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že některé jejich slabiny by možná bylo možné odstranit, ale rozhodně ne všechny.
Vypadají jako stealth a mají slabou výzbroj
Tvary plavidel třídy Projekt 22160 naznačují, že se ruští konstruktéři pokoušeli o loď se schopnostmi stealth, a při pohledu na některé vlastnosti se ukazuje, že jsou velmi slabá, jelikož postrádají dostatečnou výzbroj. Jejich hlavní zbraní je dělo ráže 76 milimetrů, uvádí Wikipedia, což je v podstatě odsuzuje do role hlídkových lodí, ačkoliv velikostně i tvarově připomínají moderní silné korvety. Nevyšel přitom ani plán vybavit je odpalovacím systémem řízených střel Kalibr – ale proč se tak nestalo, nikdy námořnictvo nezdůvodnilo.
Slabší výzbroj se týká také protivzdušné obrany. Plány počítaly jenom s přenosnými systémy typu MANPADS, což na ochranu moderního a relativně velkého plavidla rozhodně nestačí. Námořnictvo se to pokusilo vyřešit instalací modulu Tor-M2KM na přistávací plochu pro vrtulníky, což ji sice na krátkou vzdálenost vylepšilo, jenomže to zase plavidlo připravilo o možnost používat helikoptéru. Otázkou však je, jak moc to vadí. KnifesBurg uvádí, že na rozbouřeném moři na přistávací ploše vrtulník stejně operovat nemůže.
Ochrana 22160 v podstatě neexistuje
Snaha postavit plavidlo, do něhož by se mohla vejít silná výzbroj, i když to nakonec nevyšlo, vedla také k velmi malé odolnosti. Nemá žádný nebo jenom minimální pancíř, takže je lehce zranitelné palbou nepřítele. Vedle toho se ukázalo, že jsou pro něj velkým nebezpečím rychlé hladinové drony. Zona-Militar uvádí, že dvě lodě třídy Projekt 22160 se podařilo poškodit těm ukrajinským, a některé zdroje dokonce uvádí, že byla jedna potopena.
S malou odolností dronů bude souviset nejenom nedostatečná výzbroj, ale i jedna z dalších slabin v podobě nízké rychlosti, která je mezi 25 a 30 uzly. To je na menší plavidla málo – např. torpédoborce bývají rychlejší. Malá velikost může navíc znamenat, že hlavně na rozbouřeném moři mohou být plavidla značně nestabilní. Při operacích v Černém nebo Baltském moři to nejspíše nevadí, ale pokud je Rusko vyšle na volný oceán, mohla by mít veliký problém.
