Moderní protilodní střely jsou velice nebezpečné zbraně. Například ty švédské tak mohou držet ruské lodě na uzdě na stovky kilometrů.
Hlavní zbraní pro boj s hladinovými plavidly jsou v současnosti různé typy řízených protilodních střel odpalovaných buď ze země a letadel, případně z jiných lodí a ponorek. Cíl dokáží zaměřit a zničit na vzdálenost až několika stovek kilometrů a často se trefí i do těch nejcitlivějších míst. Na světě jich existuje takových protilodních střel více typů, jedním z nejoceňovanějších je švédská protilodní střela RBS15, resp. její současná varianta RBS15 Mk3.
RBS15 je univerzální a stále vylepšována
Švédská společnost Saab začala s výrobou protilodní střely RBS15 v 80. letech 20. století a cílem bylo vytvořit zbraň s lepšími paramentry, než jaké měla americká Harpoon, uvádí Wikipedia. Stala se přitom velmi populární hlavně pro svou univerzálnost, protože ji lze odpalovat z lodí a letadel, a u novějších verzí i ze země. Kromě Švédska ji do výzbroje zařadilo Německo, Finsko, Polsko a další státy; navíc je neustále modernizovány a vylepšována.
Současná nejnovější verze je označována jako RBS15 Mk3. Saab na svých stránkách tvrdí, že je schopna zasahovat cíle na vzdálenost větší než 200 kilometrů, což v podstatě znamená, že lze ze švédských břehů zasáhnout třeba ruskou loď plující na většině plochy Baltského moře. Střela má disponovat hlavicí o hmotnosti 200 kilogramů, což zaručuje, že může z hladiny smést nejenom menší plavidla, ale nebezpečná je i pro torpédoborce a křižníky, když je dobře trefí. Navíc je proti ní těžká obrana a zvládá i drsné klimatické podmínky, uvádí MilIn.
Na nákladním automobilu je Mk3 mobilní
Výhodou verze Mk3 je také její vysoká mobilita na zemi – odpalovací modul je na nákladním automobilu, což ho umožňuje velmi rychle přemístit na potřebnou pozici na pobřeží. Podle zveřejněných obrázků by měly být v modulu až 4 střely o hmotnosti 820 kilogramů vybavené proudovým motorem – k cíli se přibližují vysokou rychlostí až Mach 0,9.
Důležité je potom na protilodní střele RBS15 i její navádění, jelikož musí být schopna na dlouhou vzdálenost zasáhnout relativně rychle se pohybující plavidlo. Využívat má kombinaci inerciálního navádění a GPS a v konečné fázi ji pak na cíl navede radarový systém. Vzhledem ke známé kvalitě švédských zbraní lze předpokládat, že bude zaručovat vysokou pravděpodobnost zásahu.