Jak nebezpečné je vlastně ruské torpédo Škval: má velmi vysokou rychlost dík unikátní technologii, ale odpálit ho je sebevražda

NÁZOR: Rusko má ve výzbroji superkavitační torpédo, které si má poradit s kdejakým cílem. Vyvstává ale otázka, nakolik je vlastně v praxi nebezpečné.

Torpédo v moři i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Jestliže chce ponorka, případně hladinová loď, zaútočit na jiné plavidlo torpédem, je jeho rychlost velmi důležitým parametrem. Čím vyšší dosahuje, tím rychleji se pochopitelně dostane k cíli, který naopak nemá tolik času zareagovat. V tomto ohledu je opravdovou superzbraní ruské torpédo VA-111 Škval, a vlastnictví podobné zbraně oznámil také Írán. Tato torpéda však nemusí být tak nebezpečná, jak se o nich jejich vlastníci snaží tvrdit.

Škval se pohybuje v jakési bublině

Torpéda se pohybují pod hladinou a musí překonávat odpor vody – je tedy obtížné dosáhnout příliš vysokých rychlostí, běžně to bývá něco kolem 55 uzlů, pak tomu začínají bránit fyzikální zákony. Problém odporu vody lze však překonat trikem zvaným superkavitace, kdy se předmět pohybuje v jakési bublině vzduchu. V případě torpéda Škval jsou to bubliny vzduchu produkované na jeho přídi, a jejich samotný tvar. To mu ve spojení s raketovým pohonem umožňuje dosáhnout rychlosti 200 uzlů.

Raketový pohon ruského torpéda VA-111 Škval iZdroj fotografie: Uživatel One half 3544 / Public domain
Raketový pohon ruského torpéda VA-111 Škval

Vysoká rychlost znamená, že torpédo zasáhne svůj cíl ve velmi krátkém čase, ovšem jeho technologie má svá „ale“. Raketový pohon a generované bubliny zejména vytváří veliký hluk, což podle mnoha expertů znamená, že se torpédo vlastně nemůže samo navádět, protože všechny systémy ruší, a musí být tedy odpalováno podobně jako torpéda v raných dobách ponorek. Z rychlosti a směru cíle + rychlosti torpéda tedy vypočítat úhel odpálení. Ale fakt, že je torpédo velmi rychlé, výpočet zjednodušuje, a šance na zásah stoupá.

Ponorka se musí hodně přiblížit

Již zmíněný pohon torpéda VA-111 Škval také znamená, že má jen malý dosah – udáván je na pouhých 7 kilometrů, u údajně modernizované verze Škval-2 pak na až 11 kilometrů. Ponorka, z níž je torpédo odpalováno, tak musí k cíli připlout velmi blízko – tím ale značně stoupá riziko jejího odhalení, protože ruské, natož íránské ponorky, rozhodně nejsou tak tiché jako třeba americké. I proto mají klasická torpéda, např. americké Mark 48 nebo ruské UGST Fizik-1, dosah přes 50 kilometrů, ale samozřejmě mnohem nižší rychlost.

Ruské jaderné torpédo Poseidon

Rusko má mít jaderná torpéda Poseidon, která vyvolávají tsunami a není před nimi obrany. Doplují kamkoliv, jsou nezastavitelná

Přiblížit se k nějakému cíli, hlavně tedy k moderní vojenské lodi s protiponorkovou ochranou na krátkou vzdálenost, může být pro ponorku s torpédem Škval v podstatě sebevražda, protože může být zničena ještě před vypuštěním torpéda. Lze si ale představit i situaci, kdy ponorka může na svůj cíl tiše čekat třeba v nějakém průlivu – pak se může jednat o velmi nebezpečnou zbraň. Zda ji kromě Ruska nebo Íránu mají i jiné státy, není jasné, občas se objeví i neověřená informace o americké variantě, ale nikdo ji oficiálně nepotvrdil.

Za jak nebezpečné považujete torpédo Škval?

Diskuze Vstoupit do diskuze
67 lidí právě čte
Autor článku

Ing. Vlastimil Černínský

Armáda je mou vášní už pár dekád, nejvíce mě přitom fascinovala 2. světová válka a její ikonické tanky, ale postupně jsem našel zalíbení i v moderních strojích – hlavně pokud jde o tanky a letadla. I složitá témata se snažím předávat tak, aby jim porozuměla široká veřejnost, obvykle formou vlastních názorů a úvah. Už na vojně jsem si vyzkoušel hezkou řádku zbraní a vozidel, a od té doby v tom pokračuji.

Zobrazit další články