Rusko spustilo na vodu korvetu Groznyj třídy Stereguščij. Sesterskou loď mezitím Ukrajinci zapálili přímo v přístavu

V Amurském lodním závodě na ruském Dálném východě sjel na hladinu trup korvety Groznyj, pátého sériového kusu projektu 20380 určeného pro Tichomořské loďstvo. Ceremonie proběhla s vojenskými poctami a velitel flotily hovořil o zařazení do služby „v nejbližších letech“. Jenže právě ta formulace prozrazuje, že spuštění na vodu není totéž co bojová pohotovost. A hlavně: zatímco Rusko staví další trup, jeho sesterská korveta Bojkij leží od června 2026 v Kronštadtu s ohořelou nástavbou po zásahu ukrajinskými drony. Kontrast mezi slavnostním spouštěním a požárem v přístavu vypovídá o stavu ruského námořnictva víc než kterýkoli oficiální komentář.

Co je projekt 20380 a proč na něm Rusku záleží

Korvety třídy Stereguščij, jak se projekt 20380 neoficiálně označuje podle vedoucí lodi série, jsou víceúčelová plavidla pro blízkou námořní zónu. Délka přes 100 metrů, výtlak kolem 2 200 tun, přistávací plocha pro vrtulník, protiponorkové torpéda i protiletadlové systémy. V ruské flotě plní roli, kterou u západních námořnictev zastávají lehké fregaty: hlídkování, doprovod konvojů, demonstrace přítomnosti.

Do série patří mimo jiné Stereguščij, Soobrazitělnyj, Bojkij, Stojkij, Soveršennyj, Gromkij nebo Rezkij. Groznyj je dalším článkem řetězu, který Rusko natahuje už přes patnáct let. Nejde tedy o žádný průlomový prototyp, ale o pokračování zavedené výrobní linky, a právě proto je zajímavé sledovat, jak rychle Ukrajina dokáže hotové kusy té samé linky vyřazovat.

Tři minuty nad Kronštadtem

Ráno 3. června 2026, v 6:35 místního času, zasáhly ukrajinské drony korvetu Bojkij ve Velěščinském suchém doku v Kronštadtu. Námořní základna na ostrově Kotlin, západně od Petrohradu, leží podle prezidenta Zelenského zhruba 1 100 kilometrů od ukrajinské hranice. Záběry zveřejněné ukrajinskými silami ukazovaly drony letící velmi nízko nad hladinou Finského zálivu.

Podle analýzy serveru Naval News dopadly nejméně dva zásahy do oblasti za můstkem. Nad lodí nebyly vidět ochranné sítě, kolem doku nebyla patrná výrazná bezprostřední palba. Satelitní snímky pořízené projektem Schémy Rádia Svoboda zachytily hasicí práce na palubě ještě hodiny po útoku.

Bojkij přitom nebyl žádná zapomenutá jednotka. Ještě v lednu 2026 eskortoval ruský tanker přes Lamanšský průliv a britské královské námořnictvo ho celou cestu sledovalo. Teď ležel v doku na plánované údržbě, a právě tam se stal terčem.

Stavět a zároveň ztrácet

Rusko dokáže lodě dál stavět. To je fakt, který nelze popřít: posádka Grozného zahájila výcvik už 5. října 2026, trup sjel na vodu o devatenáct dní později a dokončovací práce pokračují. Podle našeho odhadu, opřeného o tempo předchozích amurských korvet, by loď mohla vstoupit do služby nejdříve v roce 2027, reálněji v roce 2028.

Jenže stavba nových trupů sama o sobě neznamená růst bojové síly, pokud jsou existující lodě vyřazovány rychleji, než přibývají nové. A právě to se děje. Rozsah škod na Bojkiji není oficiálně potvrzen, ale precedent existuje: korveta Provornyj, poškozená požárem v roce 2021, čekala na opravu odhadem pět let kvůli zničené kabeláži a elektronice v nástavbě. Analytici serveru Defence Express u Bojkije mluví dokonce o variantě ekonomicky neúčelné opravy. Pokud by se potvrdila, Baltské loďstvo by přišlo o jednu ze svých modernějších raketových korvet, ne na otevřeném moři, ale v opravárenském zázemí, které mělo být bezpečné.

Kulomety místo systémové obrany

Reakce ruského námořnictva na dronovou hrozbu je výmluvná. V červenci 2026, měsíc po zásahu Bojkije, se na sesterské korvetě Stojkij objevily improvizované pozice s kulomety ráže 12,7 mm Kord a 7,62 mm PKM, namontované jako dodatečná ochrana proti malým bezpilotním prostředkům. Samo o sobě je to nepřímé přiznání, že původní protiletadlový systém lodí projektu 20380 na levné a početné drony nestačí.

Srovnání s plavidly NATO podobné kategorie jen podtrhuje, o jak zranitelnou třídu jde. Západní fregaty MEKO A-200 s výtlakem téměř 4 000 tun a dosahem přes 12 000 kilometrů operují v jiné lize. I menší korvety Gowind, které Naval Group staví pro Spojené arabské emiráty, disponují integrovanějšími senzory a vícevrstvou obranou. Ruský projekt 20380 byl navržen v době, kdy bezpilotní hrozba z moře i ze vzduchu prakticky neexistovala. Teď se s ní potýká improvizací.

Co to znamená pro Baltské moře a pro nás

Jedna poškozená korveta nezmění rovnováhu sil v Baltském moři. Ale každé oslabení Baltského loďstva snižuje ruskou schopnost eskortovat plavidla, demonstrovat přítomnost a vytvářet tlak na námořních trasách, které jsou klíčové pro zásobování baltských spojenců NATO. Pro Českou republiku je dopad nepřímý, ale reálný: bezpečnost baltských spojenců je součástí aliančního rámce, na kterém závisí i naše obrana.

Strategicky podstatnější je ovšem signál, který útok na Kronštadt vysílá. Rusko už nemůže považovat za bezpečné ani přístavy a suché doky stovky kilometrů od fronty. Groznyj jednou vypluje, ale otázka, zda ho Rusko dokáže ochránit i v jeho domovském přístavu, zůstává otevřená.