Rusové se děsí Ukrajinců, už ani nevyplouvají z přístavů. Kalibry odpalují přímo z doků, Černomořská flotila je paralyzovaná

Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk to řekl přímo: ruské lodě už neriskují vyplutí ani kvůli odpalům střel s plochou dráhou letu. Kalibry startují z doků, z míst, kde by za normálních okolností probíhala údržba a přebíjení, ne bojová činnost. Flotila, která měla před únorem 2022 teoretickou kapacitu vypálit salvu až 92 Kalibrů z otevřeného moře, se scvrkla na opatrně ukrytou odpalovací platformu. Podle Pletenčukova televizního vystoupení z 21. srpna 2026 použilo Rusko v celém srpnu lodní nosiče střel jen jednou. V červenci třikrát. A pokaždé z domovského přístavu.

Co zbylo z flotily, která měla ovládat moře

Před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu disponovala Černomořská flotila třemi moderními fregatami, šesti ponorkami a čtyřmi malými raketovými korvetami schopnými nést střely Kalibr. Analytici z Foreign Policy Research Institute tehdy počítali s teoretickou salvou 92 střel, dost na to, aby jediný koordinovaný úder zahltil protivzdušnou obranu celé země.

Po více než čtyřech letech války je bilance jiná. 6. března 2026 ukrajinský generální štáb potvrdil poškození fregat Admiral Essen a Admiral Makarov po úderu na Novorossijsk. Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že zhruba 30 % bojových prostředků flotily bylo do jara 2026 zničeno nebo vážně poškozeno. Přes 25 ruských vojenských plavidel skončilo na dně nebo v neschopnosti dalšího nasazení, od vlajkové lodi Moskva přes výsadkovou loď Saratov po ponorku Rostov na Donu.

Pletenčuk v srpnu 2026 shrnul aktuální stav: zbývají tři hladinové nosiče střel a dvě ponorky. To je vše, co má Rusko v Černém moři k dispozici pro odpaly Kalibrů.

Proč odpal z přístavu funguje, a proč je to ponížení

Střelba z doků zní dramaticky, ale technicky jde o reálný scénář. Střely Kalibr se odpalují z vertikálních odpalovacích šachet (VLS), které nepotřebují, aby loď mířila na cíl nebo manévrovala. Střela startuje kolmo vzhůru a teprve ve vzduchu se stočí na naprogramovaný kurz. Americké námořnictvo veřejně demonstrovalo, že VLS lze obsluhovat a přebíjet i u mola; v srpnu 2023 to předvedla USS Porter společně s podpůrnou lodí USNS William McLean přímo u přístavní zdi.

Loď zakotvená v Novorossijsku tedy může Kalibr odpálit, pokud má připravené šachty a naprogramovanou misi. Jenže tím výhody končí. Na otevřeném moři si velitel vybere optimální bod odpalu, zkrátí nebo změní trasu letu střely, rozptýlí síly a ztíží protivníkovi předpověď. Z přístavu je pozice předvídatelná, loď je zranitelná a taktická flexibilita mizí. Je to jako mít odstřelovačskou pušku, ale střílet jen z okna vlastního bytu, jehož adresu protivník zná.

Konvenční varianta Kalibr 3M14 má podle analýzy IISS dolet kolem 1 500 km s hlavicí o hmotnosti 400 až 450 kg. Z Novorossijsku tedy pokryje velkou část ukrajinského území. Pro srovnání: americký Tomahawk Block IV/V dosahuje podle oficiálních údajů U.S. Navy doletu přibližně 1 600 km s hlavicí třídy 454 kg a navíc umožňuje přeprogramování za letu. Obě střely jsou si v základních parametrech podobné, ale Tomahawk má transparentněji zdokumentovanou architekturu navedení, zatímco u Kalibru se ruské údaje liší podle variant a kontextu.

Čím Ukrajina přinutila flotilu k ústupu

Nebyl to jeden zázračný zbraňový systém. Ukrajina kombinovala námořní drony, vlastní protilodní střely Neptune, západní protilodní systémy, úderné drony Bayraktar TB2 a přímé zásahy proti základnám a lodím v přístavech. Národní bezpečnostní a obranná rada Ukrajiny ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří o přes 25 zničených či kriticky poškozených ruských plavidlech a o obnovení kontroly nad klíčovými námořními trasami.

Právě tato soustavnost je klíčová. Nejde o jednu slavnou bitvu, ale o čtyři roky systematického opotřebování, při kterém Ukrajina (země bez jediné velké válečné lodi) donutila údajně druhou nejsilnější armádu světa stáhnout flotilu do přístavu a střílet z úkrytu.

Ovládá Ukrajina Černé moře?

Ne v klasickém smyslu absolutní námořní nadvlády. Ale ano ve smyslu takzvaného popření přístupu k moři, při kterém Ukrajina znemožňuje ruskou dominanci na klíčových trasách. Ukrajinský námořní koridor funguje: do května 2025 jím prošlo 120 milionů tun nákladu včetně 76 milionů tun zemědělských produktů, do srpna téhož roku už přes 137 milionů tun. Bez oslabení flotily by to nebylo možné.

Současně ale Mezinárodní námořní organizace v červenci 2026 varovala před přetrvávajícími útoky na civilní lodě, vysokými náklady na pojištění a nutností opatrnosti v regionu. Analytici z Critical Threats a ISW v srpnu 2026 upozornili, že ruské údery poškodily přes 20 civilních lodí a zpomalily tok nákladu koridorem. Pro Česko i zbytek Evropy to znamená, že ukrajinské obilí a suroviny sice proudí, ale dráž a s rizikem.

Paralýza, ne smrt

Slovo „paralyzovaná“ přesně vystihuje to, co se děje. Černomořská flotila není mrtvá, stále umí odpalovat Kalibry, stále představuje hrozbu. Ale přestala dělat to, co má flotila dělat: bezpečně vyplouvat, manévrovat, vnucovat protivníkovi pravidla hry a kontrolovat mořský prostor. Místo toho se krčí v Novorossijsku a střílí z doků v režimu, který potvrzuje jedinou věc, že Ukrajina drží iniciativu.

Pletenčuk v televizním vystoupení z konce července 2025 naznačil, že nižší tempo odpalů může souviset i s obtížemi při přípravě střel k použití. Jestli Rusku docházejí Kalibry, nebo jen schopnost je bezpečně nasadit, otevřené zdroje jednoznačně neříkají. Výsledek je ale stejný: flotila, která měla ovládat Černé moře, se proměnila v opatrně schovanou baterii s adresou, kterou protivník zná nazpaměť.