Švédská ponorka Gotland projede ruské flotile před nosem a udeří, když to námořníci nečekají

V prosinci 2005 vyplula HMS Gotland z přístavu San Diego po boku letadlové lodi USS Ronald Reagan. Neměla ji chránit, měla ji lovit. Švédská ponorka o posádce dvaceti pěti mužů dostala roli nepřátelské síly proti celé americké úderné skupině. Výsledek překvapil i velení třetí flotily: protivník, kterého nedokázali dostat pod kontrolu. Gotland pronikla obranou svazu a dostala se do pozice pro simulovaný zásah na jednu z nejlépe střežených lodí planety. O dvě dekády později, po vstupu Švédska do NATO 7. března 2024, se z téhle schopnosti stává přímý nástroj aliančního odstrašení, a Rusko to ví.

Motor, který mlčí

Klíč k neviditelnosti Gotlandu se jmenuje Stirlingův motor. Klasická dieselelektrická ponorka vydrží pod hladinou několik dní, pak musí nahoru, spustit diesely, nasát vzduch, dobít baterie. V tom okamžiku je zranitelná. Gotland tento problém obchází: její AIP (Air-Independent Propulsion) spaluje naftu s kapalným kyslíkem v uzavřeném cyklu, bez potřeby atmosférického vzduchu. Výrobce Saab popisuje Stirling jako tichý a bez vibrací, do trupu nepřenáší téměř žádný hluk. Výdrž pod hladinou se zvedá z dnů na týdny.

V Baltském moři je to devastující kombinace. Mělká voda, skalnaté dno, teplotní vrstvy, lodní provoz, to všechno vytváří akustický chaos, ve kterém pasivní sonar ztrácí účinnost. Americké námořnictvo samo přiznává, že moderní tiché konvenční ponorky jsou v pobřežním prostředí stále hůř zjistitelné. Proto si jednu půjčilo.

Lekce z Pacifiku

Žádost přišla dopisem admirála Verna Clarka v září 2004. Americké námořnictvo chtělo realistického protivníka pro výcvik protiponorkového boje, ne simulátor, ale skutečnou ponorku s myslící posádkou. HMS Gotland odplula do Pacifiku a strávila tam minimálně rok. Během více než 160 dnů cvičení plnila střídavě roli nepřátelské síly i spojeneckého průzkumného prostředku.

Podle zprávy velení třetí flotily šlo o integraci vzdušných, hladinových a podhladinových sil proti obtížně detekovatelnému cíli. Švédský institucionální materiál FMV z téhož období dodává kontext: Američané narazili na protivníka, který jim ukázal limity vlastní protiponorkové doktríny. Ne proto, že by neměli techniku, systém AN/SQQ-89 patří k nejrobustnějším lodním ASW senzorům na světě, ale proto, že fyzika mělké vody a tichý protivník jsou kombinace, kterou žádný rozpočet sám nevyřeší.

Důležitý detail: otevřené primární zdroje potvrzují průnik do obrany úderné skupiny a pozici pro simulovaný zásah. Formulace o „potopení“ letadlové lodi, která koluje médii, je v dostupných dokumentech doložená slaběji. I bez ní je ale výsledek výmluvný.

Balt po roce 2024: jiná hra

Vstupem Švédska do NATO se Baltské moře proměnilo. Aliance nyní kontroluje prakticky celé jeho pobřeží kromě ruského Kaliningradu a petrohradského prostoru. V lednu 2025 NATO spustilo aktivitu Baltic Sentry zaměřenou na ochranu kritické podmořské infrastruktury, kabelů, energetických propojek, datových tras. Vojenský výbor aliance označil ostrov Gotland za místo geostrategického významu pro severovýchodní křídlo.

Ruská Baltská flotila na to reaguje, jak může. V dubnu 2025 cvičila eskortu civilní dopravy a protiponorkový boj; v roli nepřátelské ponorky figurovala jediná Kilo. Studie švédské agentury FOI přitom ukazuje strukturální problém: Baltská flotila disponuje omezenou podhladinovou složkou, k roku 2020 evidovala jedinou operační ponorku v regionu. Zbytek tvoří korvety, malé raketové lodě a pobřežní systémy. Hladinové síly, které jsou proti tiché ponorce v mělké vodě ve výrazné nevýhodě.

Nejcennější zbraň je nejistota

Gotland sama válku nerozhodne. Je to konvenční ponorka optimalizovaná pro pobřežní operace, ne oceánský lovec s jaderným pohonem a neomezenou vytrvalostí. Proti větším jaderným plavidlům zaostává v dosahu, rychlosti i strategické výdrži.

Její skutečná síla je jiná: sea denial. Samotná možnost, že někde v Baltu operuje tichá švédská ponorka, mění kalkulaci protivníka. Ruské velení musí počítat s eskortami, širšími protiponorkovými patrolami, pomalejším manévrováním cenných lodí. Každá operace na hladině, zásobování Kaliningradu, přesun výsadkových prostředků, logistika, se prodražuje. Víc lodí, víc vrtulníků, víc času, víc rizika.

Podle nás je právě tohle nejdůležitější efekt: ne jednorázový filmový útok, ale trvalý tlak na plánovací kapacitu protivníka. Flotila, která musí neustále počítat s neviditelnou hrozbou, je pomalejší, opatrnější a méně flexibilní.

Co přijde po Gotlandu

Švédsko nesází na jednu kartu. Všechny tři ponorky třídy Gotland procházejí rozsáhlou modernizací, poslední z nich, HMS Halland, dostala kontrakt v roce 2022. Modernizace zahrnuje systémy převzaté z programu nové generace A26/Blekinge, nový optronický stožár i vylepšený Stirling. Současně Saab staví dvě ponorky třídy Blekinge s dodávkami v letech 2026–2032.

A švédská obranná komise jde ještě dál: doporučuje plánovat novou generaci náhrad za Gotland po roce 2035 a zvažuje navýšení celkového počtu ponorek na šest. Obranná rezoluce 2025–2030 přidává investice do námořní logistiky, muničních zásob a schopnosti podporovat spojenecké síly ze švédského území. Ponorky bez základen, munice a alianční koordinace jsou jen kusy oceli. Švédsko buduje celý ekosystém.

Pro Českou republiku je to vzdálené téma jen zdánlivě. Silnější alianční kontrola Baltu zlepšuje schopnost NATO posilovat Pobaltí a udržet logistické trasy, na nichž by v krizi závisely i české závazky vůči spojencům. Bezpečnost v Baltu je bezpečnost celé aliance.

Někde v mělkých vodách mezi Stockholmem a Kaliningradem možná právě teď mlčí Stirlingův motor. Ruská Baltská flotila to neví jistě. A právě ta nejistota je zbraň.