Jak to tak bývá, zdál se to být docela dobrý nápad. Nové fregaty plánované od začátku 21. století měly mít úkoly veskrze humánní a pomáhat při prosazování míru a stability ve světě. Jenomže redakce Armádního Zpravodaje soudí, že vedly velké plány, naivita a nedomyšlenost k velkému plavoucímu problému. Ten se jmenuje fregata třídy F125 Bádensko-Württembersko.

Německo mělo s F125 dobré úmysly

F125 měla představovat novou třídu válečných lodí. Armádní Zpravodaj připomíná, že je tehdejší německá kancléřka Anglela Merkelova v jednom za svých projevů nazvala „mírovými fregatami“; jindy byly zase označovány za fregaty stabilizační. Primárně měly být určeny pro podporu pozemních jednotek, oddělení bojujících sil a vymáhání dodržování embarg na vývoz a dovoz. Všechno tedy dobré úmysly v tehdy mírem zmítané Evropě.

Francie prolomila mlčení a vůbec poprvé se vyjádřila k sestřelení Rafale čínskou J-10C – mohlo by se jednat o první případ za skoro 25 let

Vznikly tím největší válečné lodě v poválečném Německu. Výtlak F125 je 7 200 tun, délka 149,52 metrů, šířka 18,8 metrů a ponor 5,2 metrů. Pohon potom zajišťuje systém CODLAG, kdy diesel generátory pohání plynovou turbínu, která dodává energii elektromotorům. Velkou výhodou motoru je tichý chod a možnost plout pouze na baterii nebo jenom s částí pohonu.

iZdroj fotografie: Thomas Dahlstrøm Nielsen / Creative Commons / CC BY-SA

Výkony fregat třídy F125, tedy alespoň na papíře, nejsou podle Armádního Zpravodaje špatné. Rychlost pouze na pohon z baterií dosahuje úctyhodných 20 uzlů (38 km/h), s naftovými motory při plném výkonu má pak Bádensko-Wurtenbursko rychlost až 26 uzlů (48 km/h). Dosah vychází na 7 400 km a na moři má bez větší údržby vydržet až dva roky. Původně se počítalo, že budou ke každé lodi dvě kompletní posádky na střídání pro dlouhé mise.

V něčem je F125 silná, v jiném bezbranná

„Mírové fregaty“ pro „výzvy 21. století“ dostaly i naprosto unikátní výzbroj. F125 má zbraně především pro asymetrickou válku, v níž je minimální ohrožení ponorkami a letectvem nepřítele. Jádrem je 127mm víceúčelový kanón Oto Malera 127/64LW, který má dostřel 30 až 120 km podle použité munice a je především určen k úderům na pozemní cíle

Pěstí na menší ruské lodě bude francouzsko-britská protilodní střela Sea Venom. Uniknout jí nezvládnou ani ty opravdu rychlé

Druhou nejsilnější zbraní lodi je potom blok osmi protilodních střel RGM-84D Harpoon s dostřelem až 130 km, které byly získány kanibalizací ze starší třídy fregat F124 Sachen. Extrémně silná je pak i ochrana proti malým a lehkým cílům, kterou tvoří dvě dálkově ovládané věže s rychlopalným kanonem MLG 27 mm a pět věží s kulomety 12,7 mm.

iZdroj fotografie: Uživatel Buonasera/ Creative Commons / CC BY-SA

Naopak extrémně podceněná je dle Armádního Zpravodaje protiletecká obrana, jíž tvoří jen dva lehké systémy s krátkým dosahem (9 km) RAM Block II s 42 raketami. A co schází úplně, je protiponorková ochrana. F125 nejen, že postrádá torpéda a hlubinné nálože, ale nemá ani protiponorkový sonar a musí se v této obraně spoléhat na své dva vrtulníky HH-90. K dispozici má nicméně i dvě vodní děla a čluny pro speciální jednotky.

Extrémně drahé lodě nemají využití

Stavba první jednotky Bádensko-Würtenbersko začala v roce 2011 a měla trvat 2 roky, ale kvůli technickým problémům se protáhla do roku 2015. Testy lodi za 775 milionů euro (19,3 miliard Kč) však začaly až v roce 2017 a skončily katastrofálně. Kvůli přetížení byla permanentně nakloněna o 1,3 ° na pravobok a byla schopna plavby jenom na klidném moři.

Izrael může poprvé za válku extrémně posílit Ukrajinu: dodá jí až 6 000 obrněných transportérů M113 během pár měsíců

Obrovské problémy byly také se softwarem a senzory. Těch má loď 28 000! Díky nim se sice podařilo zredukovat posádku na 120 mužů, ale loď je příliš složitá. Problémy byly i s kabeláží, protipožární ochranou, pohonem a nefunkčním designem stealth. Bádensko-Würtenbersko bylo tak okamžitě vráceno zpět do loděnic.

iZdroj fotografie: Uživatel Llez/ Creative Commons / CC BY-SA

Stejnými neduhy trpěly i zbylé tři lodě třídy F125 – Nordrhein-Westfalen, Sachsen-Anhalt a Rheinland-Pfalz. Všechny se tak dostaly do služby až na začátku 20. let, avšak jejich bojová připravenost a vůbec bojová hodnota jsou podle redakce Armádního Zpravodaje značně pochybné. Bundesmarine neví, co s nimi. Jejich přestavba díky celé chybné koncepci není možná – čeká je tedy asi jenom služba v přístavech a čekání na vyřazení.