Ukrajinci úspěšnou akcí nejspíše dále snížili riziko vylodění ruské námořní pěchoty na pobřeží Černého moře

Velký úspěch zaznamenala 24. března ukrajinská strana, když v přístavu Berdjansk zničila ruskou výsadkovou loď třídy Aligator. Mělo jít o plavidlo jménem Orsk, později se ukázalo, že jde o sesterskou loď jménem Saratov. Navíc byla poškozena dvě další vyloďovací plavidla. Rusko tak dočasně přišlo o zhruba polovinu vyloďovacích kapacit tvořených těmito plavidly, které má v Černém moři v současnosti k dispozici.

Ve službě jsou asi tři plavidla třídy Aligator

Jak se Ukrajincům podařilo plavidlo zničit, není přesně známé, i když se spekuluje o použití nějakého druhu rakety. Vyloďovací lodě Projektu 1171 (třídy Aligator) má (respektive mělo) Rusko ve výzbroji jenom dvě, některé prameny tvrdí, že tři. Zničený Saratov a výše zmiňovaný Orsk. Třetím by mělo být plavidlo jménem Nikolaj Filčenkov. Celkem jich v době Sovětského svazu bylo postaveno 14, jedna po rozdělení SSSR připadla Ukrajině a zbylé lodě jsou v Rusku, buď v rezervě, nebo sešrotované.

Sovětský svaz s rozhodnutím na vývoj a zařazení do výzbroje nových vlastních klasických vyloďovacích plavidel přišel už na konci 50. let. Nakonec byl přijat projekt 1171, který v sobě kombinoval výhody civilních lodí, jako je spotřeba paliva, a vojenských plavidel, kterými byla možnost přežití a rychlost. Ze čtyř variant si sovětské námořnictvo vybralo tu nejrychlejší. 14 plavidel pak bylo postupně postaveno v letech 1964 až 1975 v Kaliningradských loděnicích Jantar.

Saratov v roce 1964 a Orsk o čtyři roky později. Jejich projektovaný předchůdce se nakonec ve výzbroji paradoxně stal jejich nástupcem. Předchozí projekt 775 „Ropucha“ se stejným určením k vyloďování vojsk a techniky na plážích byl totiž dodán do SSSR v počtu 28 kusů z Polska až v letech 1975–1991.

Plavidlo je schopno přepravit až 47 BTR

V Kaliningradě se totiž po ukončení výroby Projektu 1171 dlouho snažili vyvinout a vyrábět novou téměř dvakrát větší výsadkovou loď Projektu 1174. Dnes z nich ale existuje jen jediná z pouhých tří, které se podařilo spustit na vodu do rozpadu SSSR. Vyloďovací plavidla Ropucha se údajně také zúčastňují bojů na Ukrajině.

Plavidla Projektu 1171 jsou 113 metrů dlouhá, 15,6 metru široká a ponor mají 4,5 metru. Výtlak dosahuje hodnoty 3 040 tun běžně, při přetížení na klidném moři až 4 700 tun. Dvojice dieselových motorů jim je schopna udělit rychlost až 16 uzlů. Posádku tvoří 55 námořníků. Zásadní úlohou výsadkové lodě je námořní transport velkého množství vojáků a techniky na nepřátelské pobřeží.

Pro nalodění a vylodění disponuje na přídi a na zádi speciálními vyloďovacími rampami. Tento námořní transportér může přepravovat na palubě 313 vojáků spolu s 20 tanky nebo 47 obrněnými transportéry BTR. Celkem dopraví až 1 500 tun nákladu.

Plavidla mohou i střílet

Lodě jsou i ozbrojené, jednu z nejčastějších variant instalovaného komplexu zbraní tvoří jeden dvouúčelový 57mm dvojkanón ZIF-31B, třicetihlavňové vypouštěcí zařízení 122mm neřízených raket GRAD-M (Morskoje) pro palebnou podporu výsadku a tři dvojité protiletadlové raketové komplety Strelja-2 se zásobou 24 střel.

Výzbroj lodí jde použít pro podporu vyloďovaných jednotek. Raketomet ráže 122 milimetrů je vlastně námořní verze salvového raketometu Grad. Některá plavidla disponují údajně i protiletadlovými děly ráže 25 milimetrů. Posádka bývá vyzbrojena i dalšími protiletadlovými MANPADS typu Strela nebo Igla.

Rusko aktivní plavidla nasazovalo při některých svých operacích v zahraničí. Měla se účastnit například dopravy mírových sil na území bývalé Jugoslávie. Viděna byla i při operacích proti Gruzii v konfliktu týkajícího se Jižní Osetie v roce 2008. Rusko s jejich pomocí také dopravovalo jednotky do Sýrie.

Jak složité může být potopit velkou výsadkovou loď v přístavu?

Zdroj: CNN, MilitaryHistory