Ochrana pobřeží je obtížná a nákladná záležitost. Na stovkách až tisících kilometrů vás může nepřítel překvapit a doslova vám vpadnout do zad.
Současná válka na Ukrajině se vede nejen na zemi a ve vzduchu, ale její součástí jsou i námořní operace. Ukrajina a Rusko jsou přímořské státy Azovského a Černého moře. Tam Rusko soustředilo řadu plavidel včetně křižníků a velkých výsadkových plavidel. Oproti tomu ukrajinské námořnictvo disponuje jen zlomkem sil než jeho soupeř.
Dlouhodobý nedostatek peněz
Po rozpadu Sovětského svazu si Rusko a Ukrajina lodě v Černém moři rozdělily. Ukrajina získala některá dobrá plavidla, nebo je mohla dostavět, jako například letadlovou loď Varjag. Tu ale Ukrajina raději prodala Číně. Země nedokončila ani křižník třídy Slava. Její námořnictvo bylo odrazem špatné ekonomické situace Ukrajiny a doslova chátralo.
Ještě větší rána přišla v roce 2014, kdy Rusko okupovalo Krym. Na něm totiž byly nejvýznamnější základny ukrajinského námořnictva (ale po pravdě řečeno i ruského v Černém moři, za něž Rusové do té doby platili Ukrajině nájemné) téměř s veškerým technickým zázemím vojenských plavidel. Rusko navíc většinu plavidel, jež Ukrajinci z Krymu provozovali, zabavilo. Až na výjimky se lodě Ukrajině už nevrátily a ta přišla třeba o všechny raketové čluny. V tu chvíli bylo vedení země jasné, že musí své námořnictvo vybudovat téměř od začátku.
Jedinou větší bojovou lodí, která Ukrajině zůstala, je fregata třídy Burevestnik pojmenovaná Hetman Sahajdačnyj, spuštěná na vodu v roce 1993. V době okupace Krymu byla v rámci mezinárodní protipirátské operace právě u pobřeží Kréty ve Středozemním moři a Rusko se tak k ní nedostalo. I když ruský senátor Morozov tehdy vyhlásil, že posádka lodi vyvěsila ruskou vlajku a loď se stala součástí námořnictva Ruska, ukázalo se, že šlo jen o zbožné přání a nevydařenou akci ruských speciálních sil.
Loď zůstala ukrajinskou a byla vlajkovou lodí ukrajinského námořnictva. Šlo o 123 metrů dlouhé plavidlo o výtlaku 3 510 tun. Jeho hlavní zbraní bylo dělo ráže 100 milimetrů, nenesla ani protilodní střely. V době začátku konfliktu loď v přístavu Mykolajiv procházela rekonstrukcí. Když se k doku přiblížili Rusové, posádka loď raději potopila.
Většinou jen hlídková plavidla
Ve službě zůstala ještě hlídková loď Pryluky. Ukrajina se v posledních letech pokusila své námořnictvo modernizovat. Měla i plán, který počítal s rozvojem do roku 2035. V první fázi se proto soustředila především na plavidla, která mohla hlídat pobřeží. Výsledkem byl hlavně projekt hlídkových člunů Gurza-M (také psáno Gyurza-M). Jde o 23 metrů dlouhé lodě vyzbrojené rychlopalnými kanóny. Do roku 2016 měli Ukrajinci 4 kusy a do roku 2020 se plánovalo vyrobit dalších 20 exemplářů.
Podle neověřených zpráv jich ale dnes má ukrajinské námořnictvo ve službě jen 8 kusů. Jejich výzbroj tvoří 2xBM-5M.01 Katran-M CIWS, což jsou dva samostatné věžové zbraňové systémy odvozené z úspěšné zbraňové věže BM-3 Šturm z obrněného transportéru BTR-3E1. V námořním provedení je systém složen z více zastavěných zbraní a senzorů, schopný vést obrannou i ofenzivní palbu až do vzdálenosti cca 5 kilometrů od plavidla.
Těmi integrovanými zbraněmi jsou 30mm automatický kanón ZTM-1 a dvě odpalovací zařízení střel Baryer proti nízko létajícím cílům, jako jsou vrtulníky apod., nebo proti lodím, používají se však i proti přilétajícím střelám. Odpalovací zařízení jsou upevněna zboku zvnějšku na věž.
Dále má jeden 30mm automatický granátomet KBA-117 (AG-17), jeden kulomet KT-7,62 (PKT) 7,62 mm a šest 81mm odpalovačů kouřových granátů 902V. Jde o typický lehký ozbrojený člun pobřežní ochrany. Posledním větším plavidlem ukrajinské flotily je 50 let stará výsadková loď Jurij Olefirenko.
Většinou marná snaha posílit námořní síly
S vybavením pomohly i spojenecké země. USA v rámci zbrojní pomoci na Ukrajinu dodaly čtyři hlídkové lodě, které dříve patřily Pobřežní stráži USA. I v tomto případě jde jen o malá plavidla dlouhá 34 metrů vyzbrojená autokanónem a kulomety. Jednalo se o tom, že by země mohla dostat i dvě vyřazené americké fregaty třídy Oliver Hazard Perry, ale tento záměr nikdy nebyl dotažen do konce.
Ukrajinské námořnictvo se pokoušelo získat i moderní plavidla, konkrétně si chtělo postavit nebo získat moderní korvety. V roce 2011 začala výstavba bojové lodi třídy Volodymyr Velykyi, jakési zvětšené korvety dle Projektu 58250. Kvůli problémům s financováním a krachu loděnice byla pozastavena a rozestavěná loď čeká na svůj osud v černomořské loděnici SMART HOLDING Group, bohužel vlastněné ruským kapitálem.
Ukrajina se neodvážila zafinancovat dokončení této korvety, nedokázala ani převést její stavbu do jiných loděnic, a tak raději na konci roku 2020 objednala v Turecku moderní korvety třídy MILGEM Ada. Stavba první nyní probíhá, kolik jich je objednáno, ale není známo. Současná válka může navíc plány Ukrajiny zcela změnit.
Jak je pro Ukrajinu důležité vybudovat moderní námořnictvo?
Zdroj: Janes
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 16724
Události
|
PŘEČTENÍ: 24234
