AČR zajistí bezpečnost země jako v 21. století novými českými radary. Zachytí až na 700 km a nepřítel to vůbec neví

Každá země potřebuje zajistit svůj vzdušný prostor, ale také odhalit některé pozice nepřítele. Existuje k tomu řada metod, ale Česká republika je známá, že má i špičkovou technologii pasivní. Jednou z nich jsou radary typu PLESS od společnosti Era. Armádní Zpravodaj se domnívá, že česká armáda s jejich pomocí dokáže kvalitněji zajistit bezpečnost.

PLESS zaměřuje vysílaní signály

Pasivní radarový systém PLESS jeho výrobce popisuje jako dalekodosahový systém se schopností vidět až za horizont. Pracuje na principu lokalizace vysílaných signálů a tímto způsobem má být schopen lokalizovat, identifikovat i sledovat cíle ve vzduchu, na moři i na zemi. A to i takové, které se pomalu pohybují. Zaměřuje na signály z radarů, rušiček a komunikačních prostředků. Výhodou je, že nepřítel nemá jak zjistit, že byl tímto systémem zaměřen.

Dosah systému PESSS má být 700 kilometrů, uvádí Janes. Armádní Zpravodaj se domnívá, že bude samozřejmě záležet hlavně na síle vysílaného signálu, i když má využívat i odrazu signálů v troposféře. Měl by být schopen lokalizovat třeba letouny nebo drony, ale také polohu vysílacího zařízení sloužícího k řízení dronů. Pokud by se ho podařilo zničit, mohlo by to narušit dronové operace mnohem více než obyčejné sestřelení dronu.

K zaměření se používá triangulace

Pasivní radarová technologie není žádná novinka, ale v poslední letech je na vzestupu díky růstu rychlosti a přesnosti výpočetních systémů, uvádí Wikipedia. Pracuje totiž na základě triangulace signálů, to znamená, že potřebuje více přijímačů na různých místech a na základě jejich dat je pak schopna vypočítat, kde se daný cíl nachází. Samozřejmě s různou přesností, která je ovlivněna celou řadou faktorů.

iZdroj fotografie:

Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že podobná technologie pravděpodobně nemůže sloužit k přesnému navedení zbraní, ale je schopná obsluze říci, kde zhruba se nachází nepřátelský cíl a jakého je typu. To může sloužit k základnímu přehledu o činnosti nepřítele. Přesnou polohu cíle lze pak určit jinými prostředky, například použitím klasických radarů, dronů a dalších.