Američané a Britové zaostávají v množství těžkého dělostřelectva. V případě střetu s Ruskem na to mohou šeredně doplatit

Spoléhání se na nadvládu ve vzduchu nemusí nejsilnějším zemím NATO stačit. Je potřeba posílit dělostřelectvo, aby se vyrovnalo možným soupeřům.

i Zdroj fotografie: U.S. Air Army / Public Domain
                   

V případě střetu s Ruskem nebo jinými soupeři mohou ozbrojené síly USA, Velké Británie a dalších spojenců doplatit na nedostatek těžkého dělostřelectva. Jeho rozvoj totiž tyto země v posledních desetiletích zanedbávaly. V případě konfliktu by tak pozemní jednotky Američanů mohly být hustou dělostřeleckou palbou doslova přišpendlené k zemi. Upozorňuje na to studie think tanku RAND Corporation.

Dělostřelectvo nebylo třeba

Po 11. září 2001 se ozbrojené síly USA zaměřily na boj proti slabším nepřítelům a teroristům. Při střetech v Iráku nebo Afghánistánu početné a moderně vybavené dělostřelecké jednotky zkrátka nebyly třeba, protože soupeř jimi nedisponoval. Armádní síly se proto některých systémů zbavily nebo je nemodernizovaly. Naopak Rusko považuje dělostřelectvo a raketové systémy za jednu ze svých priorit.

iZdroj fotografie: Alexej Ivanov / Creative Commons / CC BY
Raketa Iskander

V posledních letech vyvinulo několik velmi účinných zbraní. Kromě hojně početného samohybného a taženého dělostřelectva jsou to především raketové systémy. Například raketomet BM-130 Smerč. Disponuje raketami ráže 300 milimetrů s dostřelem 90 kilometrů. Rusko jej s úspěchem použilo v Sýrii nebo při bojích na Ukrajině. Nebezpečné jsou i manévrující rakety Iskander s dosahem až 500 kilometrů.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
Raketomet Smerč

Hrozba protiletadlových raket

Americké ozbrojené síly disponují děly ráže 155 milimetrů, které mají dostřel kolem 30 kilometrů, případně přes 40 kilometrů s municí s prodlouženým dostřelem. Těch ale není dostatečný počet. V minulosti se USA spoléhaly na svoji nadvládu ve vzduchu. Ve válce v Iráku to stačilo, ale problémem je, že Rusko disponuje moderní protiletadlovou obranou, která se opírá o systémy S-400. Mohla by dokázat nadvládu NATO ve vzduchu eliminovat.

iZdroj fotografie: North Carolina National Guard / Flick / CC BY-ND
Raketomet HIMARS

Druhou otázkou je, zda by americké ozbrojené síly měly dostatek inteligentní munice, aby to na likvidaci ruského dělostřelectva stačilo. Samozřejmě by mohlo pomoci i námořnictvo, ale ani jeho síla by nemusela stačit. A to nejen proti Rusku, ale i proti početnému a silně opevněnému severokorejskému dělostřelectvu. V případě konfliktu s ním by se navíc spojenecké dělostřelectvo muselo držet dále kvůli početným severokorejským speciálním jednotkám.

iZdroj fotografie: U.S. Air Army / Public Domain
Houfnice M109A6 Paladin

Američané samozřejmě disponují i raketomety HIMARS a LMRS, ale ty nejsou samospásné. USA nutně potřebuje přesnou raketu dlouhého doletu kolem 1000 kilometrů, jakou je třeba vyvíjená Precision Strike Missile. Soustředit by se ale měly na klasické dělostřelectvo, které dokáže být mnohem flexibilnější a poskytovat podporu rychle a s vysokou kadencí. Nutné jsou také nové radarové systémy na zaměření pozic nepřátelského dělostřelectva, aby ho bylo možné rychle eliminovat.

Zdroj: TheNationalInterest

Diskuze Vstoupit do diskuze
92 lidí právě čte
Zobrazit další články