Dosud nemožné zásahy dělostřelectva. Trefit tank pod mostem? Američané intenzivně pracují na nové přesné dělostřelecké munici

Dělostřelectvo bylo dlouho považováno za zbraň, jejíž význam se v moderní válce vytrácí. Ovšem stále lepší a přesnější druhy munice tuto teorii staví na hlavu.

i Zdroj fotografie: Sarah Anderson / Public Domain
                   

Trefit se do vzdáleného cíle bylo dlouhou dobu snem všech dělostřelců. Ti se potýkali s problémem, že při střelbě na dlouhou vzdálenost byla přesnost špatná, protože ji ovlivňovala řada faktorů. To se však ve 21. století změnilo příchodem naváděné munice, jež dokázala tento handicap odstranit. I válka na Ukrajině ukazuje, jak je dělostřelectvo důležité. Přesto zůstávají cíle, které současné dělostřelectvo zasáhnout zkrátka nemůže, ale to se má změnit.

Tank pod mostem zasáhnout nelze

Cílem mohou být objekty schované za kopcem, za vysokou stavbou nebo pod mostem. Dělostřelecký granát po svém odpálení letí po balistické křivce. Ta je daná, ale přesně naváděná munice, jako je například granát M982 Excalibur, ji částečně dokázala změnit. Stále platilo, že dělo muselo tento projektil vypálit do oblasti cíle, přičemž díky souřadnicím GPS byla jeho dráha korigována, avšak nikoli výrazně změněna. Třeba objekt za vysokou horou prostě střela trefit z fyzikálních důvodů nemohla.

Proto americké ministerstvo obrany spolu se zbrojními koncerny začalo pracovat na munici nazvané Shaped Trajectory. Jednou ze společností, jež se na programu prokazatelně podílí, je Raytheon. Základem je právě projektil Excalibur, který má mít mnohem větší schopnosti změny dráhy. Byl by tedy určen pro západní kanónové houfnice ráže 155 milimetrů. Podle firmou prezentovaných videí by mohl zásadním způsobem změnit svoji trajektorii, a tak zasáhnout třeba tank stojící pod mostem či za domem.

Způsob změny dráhy je tajný

Jak by toho měla nová munice dosahovat, to je zatím přísně střeženým tajemstvím. Podle všeho se americká armáda obává, aby její případní soupeři nezačali na podobných principech pracovat také. Granáty však budou mít pravděpodobně nějaké řídicí plochy. Ovšem k zásadní změně trajektorie bude nutno více. Lze se dohadovat o nějakých pomocných miniaturních raketových motorech. Pak by se ovšem nabízela otázka ceny takovéto munice, ta bude zcela jistě nemalá.

iZdroj fotografie: SFC Johancharles Van Boers / Creative Commons / Public domain
Samohybná houfnice M-109A6 Paladin americké armády

Otázkou také zůstává, jak bude tato munice na cíle naváděna. Jistě zůstane možnost využívat osvědčeného systému GPS. Reálně se však mluví i o laserově naváděných střelách. Cíl by tak byl osvícen laserem, například z dronu, případně vojáky, kteří se nacházejí v dosahu. Takovým způsobem by bylo možné na dlouhé vzdálenosti zasahovat tanky. Protipancéřové náboje by byly jakýmsi ekvivalentem raket Javelin, jen by měly mnohem větší dosah.

Americké ozbrojené síly navíc pracují i na programu ERCA, který by měl výrazně prodloužit dosah dělostřelecké munice. Nyní munice s posilovači zasahuje cíle do vzdálenosti zhruba 40 kilometrů, i když některé druhy mají dosah větší. Cílem je však vyvinout granáty s dostřelem alespoň 70 kilometrů. V kombinaci s možností přesného zásahu, a to i ukrytých cílů, by to z dělostřelectva učinilo ještě mnohem nebezpečnější zbraň, než jakou je nyní.

Jak podle vás budou granáty měnit směr, aby zasáhly třeba cíl pod mostem?

Diskuze Vstoupit do diskuze
139 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články