AMX-56 Leclerc je nejdražším tankem na světě. Dokázal by zničit Armatu i Abramse

Francie měla se supermoderními tanky Leclerc velké plány. Konec studené války a ohromná cena jimi notně zacloumaly.

i Zdroj fotografie: uživatel AlfvanBeem / Public Domain
                   

Obrněné síly Francie hledaly v 70. letech minulého století náhradu za své starší tanky vyvinuté ještě v 50. letech. Francouzi se neomezili pouze na západní tankovou školu, ale inspirovali se i na východě. Vznikl tak zcela unikátní bojový prostředek s nejvyspělejší technikou své doby, který stále nemá konkurenci. A nemá konkurenci ani ve své ceně, která je astronomická.

Dítě Studené války

V 70. letech francouzské obrněné síly zastarávaly. Bylo nutné najít náhradu za stávající tanky AMX-30, které pokulhávaly nejen za stroji západními, ale i sovětskými, a především byly extrémně zranitelné moderními protitankovými řízenými střelami. Francie původně nechtěla spoléhat jenom na svoje know-how a spojila své síly s Německem. Roku 1980 oba státy podepsaly smlouvu o spolupráci.

iZdroj fotografie: Michel Royon / Public Domain

Ta však dlouho nevydržela. Němci si představovali, že se bude jednat o pouhý derivát jejich tanku Leopard, zatímco Francie chtěla zcela nový stroj, který by byl na světové špičce a měl co nejvíce francouzských komponent a technologií. Vývoje se proto zhostila země galského kohouta sama. Bylo vyrobeno celkem 6 prototypů, než roku 1990 byla zahájena sériová výroba. Roku 1992 francouzská armáda hlásila operační připravenost prvních strojů.

Francouzská cesta

Délka Leclercu je 6,88 metrů (s kanónem 9,87 metrů), šířka 3,60 metrů a výška 3,06 metrů. Hmotnost modernizované verze XXI dosahuje 57,4 tun. Na západní tank to je skutečně střízlík. M1A2 SEP v3 má hmotnost 66,3 tun a Leopard má ještě o 200 kilogramů více. Naopak Armata váží „pouhých“ 48 tun.

Srdcem francouzského stroje je turbodieselový osmiválec Wärtsilä Uni Diesel (SACM) V8X-1500 s výkonem 1 100 kW (1 500 koní) při otáčkách 2 500 za minutu. Motor je vybaven vysokotlakým turbokompresorem Suralmo-Hyperbar. Tank má i záložní pohonný zdroj, jímž je plynová turbína Turboméca TM-307B.

iZdroj fotografie: G.Garitan / Creative Commons / CC BY-SA

Motor s turbokompresorem je spojen se spojkou do tzv. powerpacu, což velmi usnadňuje výměnu motoru, který mechanici dokážou nahradit za 2,5 hodiny. Pokud je motor vypnutý, má tank ještě malý záložní generátor, jenž dodává jeho systémům energii. Ovládání stroje je elektroimpulzní a Leclerc se řídí pohodlně pomocí joysticku.

Podvozek má hydropneumatické odpružení, takže jízda v Leclercu je nejen velmi pohodlná a rychlá, ale stroj může dle potřeby měnit i světlou výšku. Proto se mu někdy přezdívá „Citroen na pásech“. Maximální rychlost na silnici dosahuje až 71 kilometrů v hodině a v terénu stroj zvládne i 55 kilometrů v hodině. Palivové nádrže mají obsah 1 300 litrů a mohou být doplněny o dalších 400 litrů v odhoditelných barelech. Dojezd je 550 kilometrů, 650 kilometrů pak s přídavnými barely.

Bezkonkurenční zbraň

Hlavní zbraní Leclercu je 120 milimetrový kanón GIAT CN120-26/52. Zbraň je vybavena automatickým nabíjením, což dovolilo redukovat posádku na pouhé tři muže. V nabíjecím zásobníku je 22 nábojů a kadence je až 12 výstřelů v minutě. Pro tank je k dispozici celkem 6 druhů munice včetně programovatelné. V tanku je uložena celková zásoba 40 kusů munice včetně granátů v nabíjecím automatu a kanón může být nabíjen i manuálně, což je velmi důležité, neboť nabití automatického zásobníku trvá 15 minut. 

iZdroj fotografie: Daniel Steger / Creative Commons / CC BY-SA

Moderní elektronické zaměřování a automatický kanón dávají skvělé výsledky. Podle francouzské armády dokáže během minuty vyřadit první ranou s 95% pravděpodobností až šest cílů ve vzdálenosti 1 500 až 2 000 metrů. Kanón doplňuje spřažený kulomet 12,7 milimetrů a na věži je dálkově ovládaný protipěchotní kulomet 7,92 milimetrů.

Pancíř nejen ocelový

Síla a složení pancíře Leclercu jsou stále přísně tajnou informací. Víme, že se jedná o kompozitní pancíř obsahující wolfram. Přesto je známo alespoň to, že jde o systém modulárního kompozitového pancíře S XXI s titanovou, tungstenovou a poloaktivní vrstvou na čele věže a přídi korby, ostatní je homogenní válcovaný pancíř. V současné době je doplněn o reaktivní pancíř systému AZUR.

Modernizované verze byly také vybaveny titanovými pláty a speciálními zástěrkami kryjícími podvozek s reaktivním pancéřováním. Firma Nexter, výrobce Leclercu, také vyvinula systém obrany tanku KBCM. Jedná se o systém laserových a optických senzorů, který dokáže vyhodnotit nebezpečí pro tank. V roce 2004 některé tanky dostaly rozšířenou sadu AZUR pro boj ve městech.

KBCM je napojen na systém aktivní obrany GALIX. Ten je složen z devíti vrhačů granátů ráže 80 milimetrů. Ty odpalují nejen dýmovnice, světlice a falešné cíle, ale i protipěchotní tříštivou munici. Do budoucna budou systémy tanků propojeny pomocí sytému Icone, který bude zajištovat on-line výměnu informací mezi jednotlivými stroji na bojišti. Do roku 2025 bude tímto systémem vybaveno kolem sta tanků francouzské armády.

Astronomická cena

Jak již bylo řečeno, výroba tanku začala roku 1990, tedy rok před pádem Sovětského svazu. Původně se počítalo se zavedením 1 500 Leclerců do výzbroje jen francouzské armády. Vzhledem k uklidnění situace ve světě objednávka klesla na 404 kusů. S tím však stoupla i cena. Oficiálně Francie za kus zaplatila 9,3 milionů USD, ale spekuluje se, že jeden stroj první série vyšel až na 23 milionů USD. I první číslo však dělá z AMX-56 nejdražší sériově vyráběný tank všech dob.

iZdroj fotografie: David Monniaux / Creative Commons / CC BY-SA

Vzhledem ke konci Studené války skončily i zajímavé projekty, které měly na podvozku AMX-56 vzniknout. Jednalo se o protiletadlový systém proti nízkoletícím cílům podobný německému Gepardu vybavený čtyřmi kanóny Oerlikon 35 milimetrů a mobilní systém protiletadlové obrany s protiletadlovými střelami. Jedinou další vyráběnou variantou se stal ženijní speciál DNG/DCL, kterého bylo vyrobeno 66 kusů. Výroba Leclerců byla ukončena roku 2007 po dodání 876 kusů.

Děsí i další náklady

Přestože je Leclerc skutečně špičkový tank, který může ovládnout bojiště, nestal se vývozním trhákem. A není to jen nákupní cenou. Stroj má vysoké nároky na výcvik posádek a i náklady na jeho údržbu jsou ohromné. Podle francouzských zdrojů údržba jednoho stroje vyjde na 351 261 eur ročně v cenách roku 2014. Francie proto drží 184 tanků v rezervě a ve službě je jen 222 strojů, z nichž je ovšem 60 % připraveno k okamžitému nasazení.

iZdroj fotografie: Alain Servaes/ Creative Commons / CC BY-SA

I přes obrovskou snahu výrobce tanku firmy Nexter a Francie se našel pouze jeden zahraniční zákazník, který na Leclerc měl. Spojené arabské emiráty odebraly celkem 388 bojových tanků, 46 ženijních a 2 školní stroje. Pro SAE byla vyvinuta speciální tropická verze. Ta postrádá pro poušť nepotřebnou schopnost brodění. Naopak stroje mají výkonnější prachové filtry a novou vodou chlazenou pohonnou jednotku MTU 883 Ka-500.

Král bojiště?

Ve válce se Leclerc poprvé mihl roku 1991, kdy bylo několik kusů experimentálně nasazeno při operaci Pouštní bouře. Větší roli francouzské tanky hrály při mírové misi v Bosně a při operaci v Kosovu. Do přímého střetu s rovnocennou obrněnou technikou se zatím však žádný francouzský Leclerc nedostal. V současné době je v rámci mise NATO v Pobaltí dislokováno 12 AMX-56.

iZdroj fotografie: G.Garitan / Creative Commons / CC BY-SA

Naopak tanky SAE jsou v boji od roku 2015, kdy byly nasazeny v Jemenu. Zprávy o bojích v této části světa jsou kusé, ale uvádí se, že armáda SAE minimálně o čtyři stroje přišla. Tři tanky najely na minu a čtvrtý měl být těžce poškozen moderním ruským protitankovým systém 9K135 Kornet. Všechny tanky měly být opraveny. V roce 2020 SAE věnovala 80 Leclerců libanonské armádě.

S novou ráží

Již roku 2019 bylo oznámeno, že tanky Leclerc budou modernizovány. Hlavním úkolem je zvýšit ochranu stroje a jeho palebnou sílu. Proto všechny tanky ve službě získají nové reaktivní pancéřování a nový 140milimetrový kanón, který by měl být nejsilnější tankovou zbraní na světě. Leclerc by se tak minimálně měl vyrovnat ruské T-14 Armata.

iZdroj fotografie: Alain Servaes / Creative Commons / CC BY-SA

Zároveň by se měla životnost stroje prodloužit přes rok 2040. V té době by měl už být k dispozici nový tank – plod německo-francouzské spolupráce. Modernizované tanky by francouzská armáda měla dostávat mezi lety 2020 až 2028. Celá modernizace by měla vyjít na 300 milionů eur. Leclerc tak zůstane obávaným protivníkem a bude udivovat i svými schopnostmi, nejen cenou.

Co říkáte na Leclarc? Dokáže si skutečně tak snadno poradit s protivníky?

Zdroj: Military-Wiki

Diskuze Vstoupit do diskuze
72 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
NATO vstupuje do války, zní z Kremlu
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Používat protilodní střely Ch-22 na pozemní cíle je zrůdnost, osádka bombardéru nikdy neví, co vlastně může trefit
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
4 jednoduché triky, díky kterým usnete jako miminko: Od vlnového cvičení až po osvědčenou jógovou pozici pro uvolnění těla
adbz.cz
adbz.cz
Psí strach z vysavače se může stupňovat: Jak ho to odnaučit dřív, než ztratí důvěru ke svému majiteli