Ukrajinská artilerie na zcela nové úrovni: dík granátům Excalibur má extrémní dosah i přesnost. Navíc ve výsledku značně ušetří

Naváděná munice jako Excalibur mění pravidla, dělostřelectvu dává extrémní dosah i přesnost. Zaměřené cíle tak zničí s 92% jistotou.

Polská houfnice Krab i Zdroj fotografie: Uživatel Vikulec / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Pokud moderní děla dostřelí do vzdálenosti 40 až 50 kilometrů, což umí jen některá, jen velmi obtížně zasáhnou cíl. Musí proto většinou vystřelit velké množství granátů, aby vůbec měla naději na úspěch. Existují ale výjimky, kterou jsou přesně navádění granáty. Tím nejznámějším je americký M982 Excalibur. V podstatě je mu jedno, na jakou vzdálenost střílí. Zasahuje vždy s přesností kolem 4 metrů.

Přesnost znamená mnoho výhod

Vývoj munice Excalibur začal již v roce 1992 a poprvé byly naváděné granáty použity v Iráku roku 2007, a to s velmi vysokou úspěšností. Ukázalo se, že 92 procent odpálených granátů zasahuje cíl s přesností 4 metrů. Znamenalo to nesmírnou změnu ve vedení dělostřeleckého boje, protože v minulosti bylo nutné pro úspěšný zásah na dlouhou vzdálenost vypálit třeba 50 dělostřeleckých granátů. Navíc s velkým rizikem vedlejších škod, jakým mohlo být například zabití civilistů.

Excalibur využívá navádění prostřednictvím GPS tak, že obsluha do náboje před jeho odpálením elektronicky zadá souřadnice cíle. Samotný projektil má hmotnost 48 kilogramů s výbušnou náloží o hmotnosti 22 kilogramů. Jeho naváděcí systém je postavený tak, aby odolal extrémním silám při výstřelu. Poté se z projektilu vysunou malé řídící „ploutve“ korigující dráhu střely. Granát ale musí být zamířen do oblasti, kde se cíl nachází, možnost korekce směru je omezena.

Použití v dělech, na které nebyly testovány

Granáty byly původně navrženy na některá děla ve výzbroji západních zemí, konkrétně americké samohybné M109A6 a tažených M777 a M198. Dále na britské AS90, německé PzH2000 a švédské Archer. Na Ukrajině se začal používat i do francouzských houfnic CAESAR. Ve výzbroji je bude mít i české armáda. Před nedávnem bylo zaznamenáno i jejich používání v polských samohybných houfnicích Krab. Dosahovaly přesných zásahů na vzdálenost 50 kilometrů.

Je to důkaz toho, že ukrajinské bojiště může fungovat jako jakési testovací centrum různých zbraňových systémů. Polsko totiž dříve granáty Excalibur ve výzbroji nemělo a ani je netestovalo. Ovšem nyní je jasné, že si je pro svá děla může koupit a bude s nimi dosahovat i většího dosahu, než je oficiální dostřel Krabu. Ačkoli jsou tyto granáty drahé, jeden stojí 68 tisíc dolarů (1,57 milionu korun) znamenají výhodu nejen přesného zásahu. Když ke zničení cíle stačí jedna ráda, dělo jich vystřelí méně a neopotřebovává hlaveň.

Granáty Excalibur však nejsou jedinou naváděnou dělostřeleckou municí na světě, ale díky unikátnímu systému navádění je v současnosti nejspíše tou nejlepší. Existuje například ruská naváděná munice Krasnopol. Je ovšem naváděna prostřednictvím laseru, což vyžaduje použití značkovače cíle bud člověkem nebo nějakým dronem. Podobnou nedávno obdržela Ukrajina od Turecka, které tak vstoupilo do války. A na stejném principu má fungovat i polská munice APR 155 a společnost Raytheon nyní pracuje na munici Shaped Trajectory, která by měla mít přesnost Excaliburu i schopnost dalekého dosahu a extrémní změny kurzu.

Jak se změní dělostřelecký boj použitím naváděné munice?

Zdroj: TechWP
Diskuze Vstoupit do diskuze
116 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články